Článek
Během nouzového stavu se vydávalo na silnice méně lidí, data o nehodách ovšem ukazují, že se doprava během pandemie rozhodně nedá označit za klidnou - naopak pro některé lidi byla ještě nebezpečnější než obvykle.
Cyklistů, chodců, motorkářů a dětí, kteří z hlediska silničního provozu platí za nejohroženější skupiny, letos v období mezi 13. březnem a 17. květnem zemřelo více než ve stejné období v loni.
O život na silnicích přišlo podle zveřejněných dat Centra dopravního výzkumu 23 motocyklistů. To je o 11 usmrcených více než v roce 2019. Zemřelo také 13 chodců (o 5 více než v roce 2019), 13 cyklistů (o 3 více než v roce 2019) a tři děti (o 2 více než vloni).
„Přestože došlo k výraznému propadu intenzity dopravy, tak jsme měli takto špatné následky,“ říká otevřeně Veronika Valentová, ředitelka bezpečnosti a strategií v Centru dopravního výzkumu.
Nárůst mrtvých v těch nejohroženějších skupinách tak zastínil i fakt, že celkově počet mrtvých meziročně mírně klesl, a to ze 89 na 79 osob.
Česká republika také dopadla špatně i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Evropská rada pro bezpečnost dopravy zveřejnila data, o kolik se snížil počet mrtvých na silnicích v dubnu. Tento údaj porovnala s průměrným počtem usmrcených osob na silnicích v tomto měsíci za předcházející tři roky. Česko patří mezi sedm zemí, kde počet mrtvých vzrostl, a to i přesto, že se intenzita dopravy snížila.
Utrhli se ze řetězu
Podle dopravního experta Romana Budského z Platformy VIZE 0, která si klade za cíl zmírnit následky nehod, za špatnými výsledky stojí hned několik faktorů.
Lidé se více než auty kvůli pandemii začali pohybovat pěšky. Nedojížděli za prací, a tak vyráželi na nákupy nebo na procházky. Stejně tak více sedali na kola.
Řidiči zároveň měli pocit, že je na silnicích méně policistů.
„Je tady určitá část motoristů, kteří když cítí, že nad nimi není dohled, tak se naprosto utrhnou ze řetězu. Na ně bohužel nepůsobí slovo, ale jenom sankce,“ popisuje Roman Budský, podle kterého je spočítané, že v okolních zemích vzrostla během pandemie rychlostí jízdy a stejná situace musela nastat i v Česku.
„Řidiči na to víc šlápli,“ říká Budský. A je to podle něj znát i zprostředkovaně ve statistikách závažnosti nehod. Tento ukazatel měří, kolik usmrcených připadne na 1000 policií vyšetřovaných nehod. „Tento poměr byl loni 4,6 a v letošním roce to je 5,6. Čili o více jak pětinu byla větší pravděpodobnost, že dopravní nehoda, kterou šetří policisté, skončí jako smrtelná,“ tvrdí dopravní expert.
Podle Veroniky Valentové pak svoji roli sehrálo i to, že řidiči nejsou zvyklí na tolik cyklistů. „A pak naše cyklistická infrastruktura není taková jako v jiných zemích,“ říká odbornice z Centra dopravního výzkumu.
Na trend jsme nedokázali zareagovat
Oba oslovení dopravní experti také zmiňují to, že na zvýšený počet cyklistů nedokázala města a úřady zareagovat. „Celá řada měst ve světě zablokovala jízdní pruhy a vyhradila je pro cyklisty. To jsou opatření, která lze vyřídit relativně rychle, ale u nás i vzhledem k zákonným lhůtám to trvá,“ podotýká Valentová.
Naopak Roman Budský volá po tom, aby se Česko více zaměřilo na silniční delikty, které zabíjí. „Nepřiměřeně vysoká rychlost, alkohol a agresivita,“ vypočítává Budský.
Za vyšším počtem usmrcených motorkářů také může být podle odborníků souběh několika faktorů. Jaro bývá pro motorkáře vždy nejtragičtější.
K tomu motorkáři podle Romana Budského brali výlet na svém stroji jako způsob, jak se odreagovat.
„Česká republika má největší podíl motocyklistů v rámci Evropské unie, kteří uvádějí, že na motorku sedají právě proto, že to berou jako volnočasovou aktivitu. V tom je Česká republika jednička. A má to svůj vliv. Lidé, co seděli doma kvůli pandemii, tak sedli na motorku a jeli se projet,“ tvrdí Budský.
