Článek
Česká republika předala ve čtvrtek Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní názor, ve kterém vyjadřuje pochyby o tom, zda se tento soud může zabývat údajnými válečnými zločiny Izraele vůči Palestincům na jejich území. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí.
Česko v dopise podepsaném ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem argumentuje, že Palestina není svrchovaným státem, proto ICC nemůže ve věci rozhodovat. Stejně jako Česká republika bude podle izraelských médií postupovat Německo. Prokurátorka ICC Fatou Bensoudová loni rozhodla, že vyšetřování údajných válečných zločinů zahájí, jakmile bude potvrzena příslušná pravomoc soudu.
Dvoustátní řešení podporujeme, ale...
O vyšetřování požádali Palestinci a podle izraelského výkladu se soud věcí nemůže zabývat, jelikož žadatelem není svrchovaný stát. ICC má řešit případy, jimiž se nechce nebo nemůže zabývat dotyčná země. Návrhy na zahájení řízení může podávat stát, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. ČR zakládací smlouvu o ICC ratifikovala v roce 2009.
Hungarian FM Péter Szijjártó tells his Israeli counterpart that Hungary supports Israel’s position on ICC’s lack of jurisdiction in Gaza, West Bank and East Jerusalem👇 pic.twitter.com/AK3JJT3w9Y
— Noa Landau נעה לנדאו (@noa_landau) January 11, 2020
ICC vyzval členské státy, aby se do pátku 14. února vyjádřily k otázce jeho jurisdikce ve sporu. Česko tak učinilo dopisem, ve kterém žádá o status amicus curiae (přítel soudu), kdy třetí strana, jež není součástí sporu, nabídne svůj právní názor.
„Ve svém podání vyjádřila Česká republika pochyby vyplývající z mezinárodního práva, zda Mezinárodní trestní soud může v případě situace v Palestině vykonávat svoji jurisdikci. Bude-li s tím přípravný senát Mezinárodního trestního soudu souhlasit, poskytne Česká republika podrobnější argumentaci,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Česko ve svém stanovisku uvádí, že Palestina nesplňuje kritéria svrchovaného státu a že její členství v mezinárodních organizacích nemůže splnění těchto kritérií nahradit. Svrchovaný stát by podle mezinárodně uznávaných kritérií měl disponovat vlastní vládou, obyvatelstvem, územím a měl by mít schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.
Conservative Friends of Israel urge UK to oppose ICC’s war crimes investigation https://t.co/MvSsCVZQOD pic.twitter.com/FWBrAp0c55
— Middle East Monitor (@MiddleEastMnt) February 14, 2020
V případě UNESCO jednala Praha stejně
Diplomacie připomíná, že ze stejného důvodu hlasovalo Česko proti přijetí Palestiny do UNESCO a proti udělení pozorovatelského statusu Palestiny ve Valném shromáždění OSN. Česko v dopise zároveň vyjadřuje podporu pro vytvoření svrchovaného palestinského státu. Ten ale podle diplomacie může vzniknout jen na základě dohody s Izraelem.
Izraelský deník Haarec napsal, že izraelští představitelé rozhodnutí Prahy uvítali.
Podle izraelských médií stejnou žádost jako ČR vzneslo Německo, Rakousko a izraelská advokátní komora. Berlín je podle deníku Haarec toho názoru, že jen státy se mohou připojit k Římskému statutu zakotvujícímu pravomoci ICC, a Palestinu neřadí na seznam zemí, které se k ICC připojily. Palestina podle něj nemá oprávnění mít u soudu svého zástupce a využívat řízení soudu.
Zločiny páchal podle žalobkyně Izrael i Palestinci
Bensoudová loni konstatovala, že existuje „rozumný základ domnívat se, že byly spáchány válečné zločiny“, a to jak ze strany izraelské armády, tak palestinského radikálního Hamásu. Požádala ale soud, aby se nejprve vyjádřil k otázce, zda se jeho jurisdikce vztahuje na Izrael a palestinská území.
Prokurátorka se domnívá, že se Izrael mohl dopustit válečných zločinců demolicemi palestinských domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Odvolává se také na izraelskou vojenskou operaci Ochranné ostří z roku 2014 v Pásmu Gazy. Za zločiny lze podle ní pokládat i izraelský plán na evakuaci beduínské vesnice Chán al-Ahmar a stavby izraelských osad na Západním břehu.
Izrael se k ICC nepřipojil a jeho generální prokurátor se domnívá, že ICC nemá jurisdikci ve vztahu k Izraeli a že jakékoli palestinské akce týkající se soudu jsou neplatné. Palestinská samospráva se k Římskému statutu připojila v roce 2015. Podobně jako Izrael tento mezinárodní soud neuznávají například také Spojené státy, Rusko nebo Čína.
Otázku jurisdikce soudu bude řešit tříčlenný senát, jehož členy jsou soudci z Maďarska, Francie a Beninu. Tito soudci dali „Palestině, Izraeli a obětem situace v Palestině“ do 14. února čas na písemné vyjádření k situaci. Do dneška také mají státy možnost požádat o status amicus curiae. Pokud budou jejich žádosti přijaty, mohou do neděle zaslat písemné vyjádření. V debatě o jurisdikci jsou podle médií na straně Izraele také Rakousko, Kanada a Maďarsko.