Červený kříž se po letech dostal do venezuelských věznic, v zemi stále trvá humanitární krize

Zástupci Červeného kříže každoročně navštěvují vězně ve více než stovce zemí. Ověřují si například, v jakých podmínkách se trestanci nacházejí. Vedou s nimi také soukromé rozhovory, během nichž si mohou vyslechnout případné stížnosti či vzkazy pro blízké. Venezuelské úřady organizaci nejméně od roku 2012 přístup do věznic v zemi odpíraly.

Poprvé vpustila venezuelská vláda aktivisty do vězeňských zařízení letos 11. března; zástupci Červeného kříže tehdy navštívili věznici v metropoli Caracasu, kde je nyní drženo 87 lidí. O dva týdny později byli vpuštěni i do vojenské věznice s nejpřísnějším režimem Ramo Verde nedaleko hlavního města. Úřady zde drží 69 lidí, které opozice považuje za politické vězně, již se snažili svrhnout Madurův režim.

Zprávy o návštěvách venezuelských věznic agentuře AP potvrdil obhájce lidských práv a rodinní příslušníci zadržených. Zástupci Červeného kříže informace komentovat odmítli, na svém Twitteru pouze krátce uvedli, že pod záštitou místních autorit zahájili kontroly venezuelských věznic. O vojenských zařízeních se však nezmínili.

„Je to důležitý první krok, ale nepleťte se, také je to Madurův pokus o získání souhlasu mezinárodního společenství,” řekl podle agentury AP Červenému kříži Alfredo Romero, právník, který se zaměřuje na lidskoprávní oblast a jehož klient si odpykává trest v jedné z navštívených věznic.

Prezident Červeného kříže Peter Maurer se s Madurem sešel v úterý v noci během své pětidenní návštěvy Venezuely, jejíž cílem je zajistit dodávku potřebné humanitární pomoci. Maduro setkání na svém Twitteru komentoval jako výjimečné a jako nastavení spolupráce, které bude sloužit venezuelskému lidu.

Jeden z vedoucích pracovníků Madurovy vlády, který si nepřál být jmenován, podle AP zmenšil význam návštěvy věznic Červeným křížem když celou situaci komentoval jako promyšlený krok Venezuely směrem k širší spolupráci s několika mezinárodními organizacemi.

Maduro minulý měsíc uvítal i delegaci poslanou Vysokým komisařem OSN pro lidská práva, o které se v minulosti vyjádřil jako o politicky zaujaté hrozbě svrchovanosti Venezuely.

Podle kritiků podobné návštěvy, které se konají za koordinace venezuelské vlády, legitimizují Madurův režim v době, kdy čelí rostoucímu tlaku především ze strany USA a desítky dalších zemí, které požadují prezidentovu demisi. Ve středu viceprezident USA dokonce vyzval OSN, aby uznala lídra opozice Juana Guaidó prezidentem země. Obhájci však tvrdí, že obnovení spolupráce mezi venezuelskými úřady a mezinárodními organizacemi, jako je například Světový potravinový program OSN (WFP), by mohlo vést k otevření prostoru pro politický dialog.

Ve středu se na popud USA konalo shromáždění Rady bezpečnosti a hlavním tématem byla humanitární situace ve Venezuele. Zástupce tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Mark Lowcock řekl, že v zemi je „obrovský humanitární problém”.

„Pomoc, kterou země potřebuje, je obrovská a neustále roste. Múžeme udělat víc pro snížení utrpení lidí ve Venezuele, když se nám podaří získat více pomoci a podpory od všech zúčastnených,” dodal Lowcock. Radě bezpečnosti také představil poslední report OSN, který tvrdí, že humanitární pomoc potřebuje čtvrtina obyvatel země. Na 3,4 milionu Venezuelanů už ze země uteklo, OSN předpokládá, že počet uprchlíků stoupne na 5 milionů na konci roku 2019.

„Ve Venezuele se musí rozdělit politika od humanitárních potřeb. Doufáme v podporu Rady bezpečnosti a zajištění neutrální a nestranné humanitární pomoci,” řekl Lowcock.