Červený koberec nahradí v Karlových Varech elitní triatlon. Trať pomáhali stavět vězni

Mezinárodní filmový festival, prestižní půlmaraton a také světový pohár v triatlonu – takovou podobu má už třetím rokem trojlístek nejvýznamnějších akcí v Karlových Varech. Mezinárodní triatlonová unie v minulosti označila českou trať jako jednu z nejkrásnějších a zároveň nejtěžších na světě. A také letos do Karlových Varů zavítá silná konkurence závodníků, zejména v ženské kategorii. Největší favoritkou na vítězství bude loňská vítězka Vendula Frintová. „Nabitá startovní listina mi tentokrát moc nenahrává a navíc musím potvrdit známou pravdu, že něco obhájit je mnohem těžší než to vyhrát poprvé,“ říká nejlepší česká triatlonistka posledních let.

Právě domácí závod bere i jako skvělou možnost ukázat sport o třech disciplínách veřejnosti, přímo na nedělní závod by mělo podle organizátorů dorazit přes deset tisíc fanoušků. „Doufám, že se nám povede přilákat nové mladé závodníky, kteří bohužel trochu chybí. Posledních deset let táhnu českou reprezentaci v podstatě sama, takže minimálně celá jedna generace úplně chybí a v současné době nevidím nikoho, kdo by tu díru zacelil. A to se bavíme o ženské kategorii, v mužích je to ještě několikanásobně horší,“ myslí si pětatřicetiletá závodnice.

Porovnání historie se současností ji dává za pravdu. Doby silného českého týmu jsou ty tam a sportovní fanoušci mohou už jen vzpomínat na bronzovou medaili Jana Řehuly z olympiády v Sydney či na triumfy z evropských šampionátů Filipa Ospalého či Martina Krňávka. Po výjimečné generaci nyní česká triatlonová reprezentace nenabízí příliš žhavého zboží. Vendula Frintová je jednou z výjimek. „Nevím, čím to je. Já jsem třeba přešla k triatlonu z plavání a tenkrát to s sebou přineslo velké problémy, protože v plavání panovala hodně drsná atmosféra. Když jsem jen zmínila, že bych chtěla zkusit triatlon, tak už jsem nemohla do plavecké dráhy nebo jsem druhý den vůbec nemusela chodit na trénink. Například v Americe to ale mají nastavené úplně jinak a momentálně mají velice silnou generaci, která válcuje konkurenci. Rozjeli totiž speciální program, během něhož nabírají do týmu holky z univerzit se solidním plaveckým a běžeckým základem a v podstatě je jen naučí jezdit na kole. To je cesta, kterou bychom se mohli vydat i v Česku,“ míní Frintová.

Na elitní závodníky čeká o víkendu v Karlových Varech 1,5 kilometru plavání, 40 kilometrů na kole a závěrečný desetikilometrový běh. Do začátku olympijských her v Tokiu zbývá necelý rok a na závod pod pěti kruhy se kvalifikuje 55 závodnic. Vendula Frintová se zatím pohodlně drží mezi touto skupinou a je velmi nepravděpodobné, že by z ní do příštího roku vypadla. V japonské metropoli ovšem půjde o zcela odlišný závod nejen co se konkurence týče, ale také podnebí. „V Tokiu budou daleko horší podmínky než třeba na hrách v Riu, které je na jižní polokouli a při olympijském závodě jsme měli jen něco málo přes dvacet stupňů. Já mám ráda vyšší teploty, ale v Japonsku to bude naprostý extrém. Vím, že někteří závodníci tamní podmínky zkouší simulovat v uzavřených stanech, při zapnutém topení a s přístroji zvyšující vlhkost vzduchu. Bude to velký nápor na tělo, a i proto bude náš závod v Tokiu začínat už o půl osmé ráno,“ dodává s hořkým úsměvem Frintová.

Organizátoři mají jistotu pořádání závodu světového poháru v Karlových Varech i pro příští rok. To by však neměla být konečná stanice, jejich reálným cílem je v Česku uspořádat mistrovství Evropy, trochu vzdálenějším přáním pak světový šampionát. „Je to všechno otázka financí. Aktuální rozpočet akce se pohybuje kolem devíti, desíti miliony korun. Závod mistrovství světa by stál zhruba milion eur, což je pro nás momentálně těžko představitelná částka,“ doplňuje ředitel závodu Vladimír Malý.

Letošní ročník triatlonového závodu v Karlových Varech má ještě jednu zajímavost. Při přípravě trati totiž vypomáhaly necelé dvě desítky vězňů z věznice ve Vykmanově. „Loni jsme pořádali závod terénního triatlonu v Ostrově nad Ohří, kde vedla trať přímo pod ostnatými dráty věznice ve Vykmanově. Žádali jsme zpočátku vedení věznice pouze o povolení projetí kolem věznice, nicméně jsme si celkem padli do oka a naše spolupráce se rozvinula do té podoby, že nám momentálně opravdu poskytují pracovní sílu z řad vězňů,“ vysvětluje ředitel závodu Vladimír Malý.

Vězni ale mohou pracovat pouze na konkrétní části tratě, nemohou se pohybovat po celé délce. Nepomohou tedy například stavět mobilní oplocení podél trati, protože to probíhá z automobilů. Vězňové se dostanou zhruba k 60 procentům příprav a starají se zejména o montování šedesátimetrové tribuny, cílové brány a stavění koridorů v převlékacích depech, na startu a v cíli. O výběru vězňů rozhodovala komise v samotné věznici a šlo o poměrně zdlouhavý administrativní proces. „Vězni byli vytipováni z řad odsouzených, kteří už mají zkušenost s prací na vnějších pracovištích a jsou tím pádem otestováni. Zároveň to jsou samozřejmě vězni, kteří nejsou charakterem své trestné činnosti pro společnost nebezpeční. Podle vlastních zkušeností mohu říct, že při takto významné sportovní akci světového významu jde o ojedinělou spolupráci,“ dodává ředitel věznice Pavel Zange.

Hlavní závody světového poháru jsou na programu v neděli. V 10 hodin startují ženy, od 15 hodin se na trati představí muži.