Článek
Město proslulé coffeeshopy plnými konopí a ulicemi s prosklenými výlohami, ve kterých své služby nabízejí prostitutky, přilákalo každý měsíc více než milion turistů. Tedy zhruba tolik, kolik v domech kolem vodních kanálů trvale žije.
Masa turistů však kvůli pandemii ze dne na den zmizela a amsterdamská radnice teď dělá všechno proto, aby se v takovém počtu nevrátila. Místní si totiž uvědomili, že je návštěvníci připravili o historické centrum i prostor pro život.
„Automobil na čištění ulic musí projet několikrát denně, aby odstranil nepořádek,“ říká pro agenturu Bloomberg padesátník Paul, který žije v jedné z mnoha uliček v oblasti proslulých výloh. A už mu dost dlouho lezou na nervy turisté, kteří mu močí nebo zvracejí u dveří. Podle něj „musí město vrátit tuto oblast občanům, protože pokud to neudělají hned, už se to nikdy nestane“.
Co s tím?
Starostka Amsterdamu Femke Halsemaová přišla s řadou omezení, která by měla místním v jejich tažení za klidnější město pomoci. Mezi opatření patří například povinný nákup nemovitostí, ve kterých vznikají obchody, a omezení pronájmů. To by mělo zajistit, že staré město nebude jen poseté obchody, které prodávají suvenýry, konopí a vafle.
Ani s pracovnicemi ve výkladních skříních radnice nepočítá a pokusí se je z centra vytlačit, další na řadě pak budou coffeeshopy, které už v posledních letech postupným utahováním šroubů prošly.
Na papíře to vypadá hladce, ale skutečnost je mnohem košatější. Není to totiž poprvé, co se snaží úřady zakročit: rada se dokonce pokusila vykoupit majitele nevěstinců, aby je donutila k odstěhování. Ale bez úspěchu, takže „dosažení lepší rovnováhy mezi návštěvníky a místními obyvateli v centru města“, jak svou misi starostka nazývá, bude pokračovat i nadále.
Zbavit se turistů totiž neznamená mít jen prázdnější ulice, ale i kasu. Turistický ruch totiž městu a jeho nejbližšímu okolí generuje ročně sedm miliard dolarů. Výpadek v příjmech se proto radnice pokusí vykrýt například lákáním firem, aby si ve městě zřídily sídlo - a to místních i třeba těch, které vypudí brexit z Londýna, potažmo Velké Británie.
Radnici v jejím úsilí hodně pomůže jeden z nejúspěšnějších podniků v zemi. Firma Adyen, jež zpracovává platby pro společnosti Uber, eBay a Booking, na konci dubna uvedla, že si v centru města pronajme kanceláře o ploše 17 tisíc metrů čtverečních.
Provozovatelé jsou proti
Že se nejnovější tažení nesetká jen se souhlasem, je jasné, proti se dle očekávaní postavili především zasažení podnikatelé. Argumentují, že se tak tak dokázali vypořádat s pandemií a město je chce dorazit.
S otevření nevěstinců se totiž počítá až v září, což je velmi dlouhá doba, a i když ji některý z podniků přečká, bude podle odhadů generovat sotva třetinu běžných příjmů. Provozovatelé veřejných domů si navíc stěžují, že je kromě turistů opustily i prostitutky. Buď se vrátily domů do východní Evropy, nebo se uchýlily do ilegality.
Což však pro ně může být dost velké riziko. Zatímco ve třech stovkách oficiálních lupanáriích jsou kněžky lásky pod zdravotní kontrolou a sexuchtiví klienti pod dohledem bezpečnostních kamer uvnitř i na ulicích, v privátech se na zdravotní prohlídky, natož fyzickou bezpečnost žen patrně příliš nedá.
Obdobně jsou na tom majitelé kaváren prodávající konopí. Spolumajitel dvou kaváren Paul Wilhelm pro agenturu Bloomberg uvedl, že omezení by bylo pro podnikání hrozné. Když zahraniční turisté odešli, ztratily jeho obchody asi polovinu svých příjmů. Varuje, že úřady regulaci přeženou a jeho byznys to nepřežije.
Podle místního důchodce Jana Dorrebooma nemůže mít město idylku malé vesnice a zároveň být ekonomickou metropolí. „Kluby a prostituce jsou součástí Amsterdamu. Musíme s tím prostě žít,“ dodává.
