„Děsivě extrémní“ měsíc. Počasí zlomilo rekordy po celém světě

Obzvláště vysoké teploty zažívalo například Finsko – rtuť teploměrů v centru Helsinek překonala 19,3 stupně a pokořila rekord z roku 1844. V neděli v laponském Kevu naměřili 33,6 stupně, nejvíce od roku 1914, kdy úřady zaregistrovaly 34,7 stupně Celsia, uvedla tisková agentura STT. Rekordy hlásilo Švédsko, norské oblasti u polárního kruhu či ruská Moskva. Naopak jindy teplejší oblasti na jihovýchodě Evropy a Pyrenejském poloostrově zažily podprůměrně teplé dny, totéž platí o západním Irsku, Islandu a Špicberkách.

Copernicus je program EU pro pozorování Země. Zpracovává údaje o světových teplotách z počítačově generovaných analýz pomocí miliard měření ze satelitů, letadel a meteorologických stanic na celém světě. Podle klimatologů poslední zjištění poukazují na děsivou eskalaci teplotních extrémů. „Stane se normální, že budeme každoročně zaznamenávat vysoké teploty na různých místech na světě,“ říká dle BBC profesor Peter Stott z britského Met Office.

Evropské průměrné teplotní anomálie jsou obecně větší a variabilnější než anomálie celosvětové. Průměrná evropská teplota v červnu 2021 byla o 1,5 °C nad průměrem let 1991–2020. Jediný zaznamenaný červen, který byl v Evropě teplejší než ten letošní, nastal v roce 2019.

Evropa se však stala součástí oblouku neobvykle vysokých teplot sahajícího od severozápadní Afriky, přes Evropu a na jihovýchod do Íránu, Afghánistánu a západního Pákistánu. Extrémní letní teploty zažily i dva regiony na severní polokouli – západní a střední Severní Amerika a severní Sibiř. Rekord všech dob pro denní maximální teplotu v Kanadě byl překonán tři dny po sobě v Britské Kolumbii.

Kvůli neobvykle suché půdě v regionech tak teplo představovalo ohrožení života i s ohledem na požáry, vysvětluje Copernicus. Britská Kolumbie bojuje s řadou lesních požárů, které zažehly teploty dosahující 49,6 °C.

Intenzivní vlna veder zabila jen v americkém státě Oregon 95 lidí, uvedl v neděli jeho guvernér. Předpokládá se, že stovky lidí zemřely na horko na severozápadě a jihozápadě USA. Arktická Sibiř zažila svůj čtvrtý nejteplejší červen od roku 2012.

Odborníci a úředníci se obávají, že katastrofické podmínky poháněné klimatickou krizí se v následujících měsících jen zhorší. Michael Reeder, profesor meteorologie na australské Monash University pro The Guardian uvedl, že spolu události na evropském a severoamerickém kontinentu souvisejí. Podle Reedera vedra v Severní Americe umožnilo tropické minimum v západním Pacifiku poblíž Japonska, které narušilo atmosféru a vytvořilo vlnky kolem polokoule – vznikl jev známý jako Rossbyho vlna.

Tato vlna dorazila na západ Kanady a spustila podmínky pro další vedra. „Je to jako trhat kytarovou strunu. Porucha se šířila podél proudu,“ uvedl Reeder. „Dostala se do Severní Ameriky, zesílila a produkovala velký vysokotlaký systém ve střední části atmosféry.“ Hned poté odstartovala další vlnu nad severním Atlantikem, která se později rozbila a vytvořila podmínky pro vysoké teploty v severských oblastech. „Takže z tohoto pohledu jsou vysoké teploty ve Skandinávii přímo spojeny s tím, co se dělo v Severní Americe.“

Pro Nový Zéland na jižní polokouli představuje červen rekordně teplý zimní měsíc. Ve čtvrtek OSN potvrdila novou rekordně vysokou teplotu pro antarktický kontinent, a to 18,3 °C.

Dřívější klimatické modely naznačovaly, že k extrémním teplotním vlnám přesahujícím hranice lidských možností budou zapotřebí desítky až stovky let. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o 4 000 stranách, kterou získala agentura AFP ještě před jejím plánovaným zveřejněním v únoru 2022, jsou však tyto bezprecedentní teplotní vlny mnohem blíž.

Zpráva poradního panelu OSN pro vědu o klimatu vykresluje ponurý a smrtící obraz oteplující se planety. Pokud se svět ohřeje o 1,5 stupně Celsia, tedy o 0,4 stupně nad dnešní hodnoty, bude silným vlnám veder nejméně jednou za pět let vystaveno 14 procent populace. Navýšením o půl stupně by extrémními vedry trpělo dalších 1,7 miliardy lidí.

Nejhůře zasažená mají být velkoměsta v rozvojových zemích, která sama o sobě generují vlastní teplo, od Karáčí po Kongo, od Manily po Bombaj, od Lagosu po Manaus. V případě těchto měst nejde jen o ukazatele na teploměru. Teplo se stává o to nebezpečnějším v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Jinými slovy – je snazší přežít den při vysokých teplotách, pokud je v okolí vzduch suchý než v případě nižší teploty s velmi vysokou vlhkostí. Tato kombinace připomínající parní lázeň má svou vlastní škálu známou jako teplota vlhkého teploměru.

Odborníci tvrdí, že zdravý dospělý člověk nepřežije v prostředí, ve kterém taková teplota překročí 35 stupňů, a to ani ve stínu s neomezeným přísunem pitné vody. „Když jsou teploty vlhkého teploměru extrémně vysoké, je ve vzduchu tolik vlhkosti, že pocení při odvádění přebytečného tepla z těla nefunguje,“ řekl Colin Raymond, hlavní autor nedávné studie o vlnách veder v Perském zálivu. „V určitém okamžiku, možná po šesti nebo více hodinách, to při absenci přístupu k umělému ochlazení vede k selhání orgánů a následné smrti.“

Dopady vlhkého tepla na mnohem nižších prahových hodnotách lze sledovat už nyní, zejména na starších a nemocných lidech. Během dvou vln veder na úrovni 30 stupňů TW (wet-bulb temperatures, teploty vlhkého teploměru), které v roce 2015 zasáhly Indii a Pákistán, zemřelo více než čtyři tisíce lidí. V Evropě obdobná vlna v roce 2003 zabila více než 50 tisíc lidí. Tehdy stupnice nedosahovala ani 30 stupňů.

Statistikami o úmrtích zamávaly také teplotní výkyvy v roce 2019, což byl druhý nejteplejší rok v historii planety. Výzkum z Institutu pro metriky a hodnocení zdraví (IHME) za toho období uvádí něco málo přes 300 000 úmrtí souvisejících s teplem.