Hlavní obsah

Čertova zahrádka. Badatelé zkoumají v Krkonoších vzácný botanický ostrůvek

Foto: Vojtěch Zavadil, wikimedia

Z kriticky ohrožených druhů objevili výzkumníci v rokli například i kuřičku krkonošskou.

Obtížně přístupnou skalnatou rokli na úbočí Studniční hory známou jako Čertova zahrádka, která patří mezi nejcennější krkonošské botanické lokality, zkoumají vědci. Kvůli drsnému terénu jim pomáhají horolezci.

Článek

Čertova zahrádka na východním úbočí Studniční hory náleží v rámci Krkonoš k floristicky nejbohatším, ale také nejobtížněji přístupným lokalitám.

Odborníci tady uskutečnili komplexní botanický průzkum s horolezeckým zajištěním. Při této výjimečné příležitosti se k výzkumníkům připojili i geologové z České geologické služby, kteří provedli odběr vzorků hornin pro jejich analýzu.

„Lze říci, že v současné chvíli Čertova zahrádka představuje jeden z posledních relativně málo prozkoumaných ostrovů uprostřed intenzivně probádané krkonošské přírody. Zřejmě posledním botanikem, který prozkoumal celou rokli, byl Josef Šourek v 50. letech,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Výstupem dvoudenního náročného monitoringu bude soupis zjištěných druhů vyšších rostlin na lokalitě, včetně vymapování výskytu vybraných vzácných a ohrožených druhů a vyjasnění celkových geologických poměrů,“ upřesnil.

Čertova zahrádka leží v Obřím dole v I. zóně národního parku, kde je vstup mimo turistické značené cesty striktně zakázán. „Ochranu jí poskytuje i její nepřístupnost – to, co z protějšího svahu vypadá jako téměř kolmá stěna zvící několika set metrů, se při pohledu zblízka proměňuje v příkrá pole hrubých pohyblivých sutí a vlhkých, často i rozpadavých skalních stěn,“ říká botanik Správy KRNAP Vojtěch Zavadil.

Úspěch „zdravé“ farmy.

Jedná se o lokalitu, kam právě pro její zranitelnost a zároveň nebezpečnost zbytečně nechodí ani odborníci. „Nynější monitoring je tedy počinem skutečně výjimečným. V nepřístupné části Čertovy zahrádky se nacházejí dobře etablovaná, zdravá a stabilní společenstva, která fungují i jako jakýsi rezervoár daných druhů pro méně stabilní partie pod tím, kde občas dochází v souvislosti s erozí a lavinami ke skalnímu řícení a sesuvům půdy a suti. Z kriticky ohrožených druhů, jejichž výskyt se potvrdil i v horních, nepřístupných partiích rokle, je možno jmenovat zejména lomikámen vstřícnolistý, kuřičku krkonošskou, kostřavu peřestou, sasanku narcisokvětou a kopyšník tmavý. Ve spodní části rokle roste velmi pěkný exemplář jeřábu sudetského,“ popsal první výsledky monitoringu Zavadil.

Sucho trápí hory rok od roku víc.

Unikátní květena Čertovy zahrádky souvisí s její geologií. Nachází se zde výchoz bazické, minerálně bohaté horniny, tradičně označované jako porfyrit. Takových výchozů bazických hornin většího rozsahu je ve vysokých polohách Krkonoš jen několik a všechny hostí unikátní flóru, včetně některých reliktních druhů, jejichž nejbližší populace se nacházejí ve vysokých polohách Alp či v severských oblastech.

V dobách rozkvětu floristiky přibližně do poloviny 20. století byla dostupná místa Čertovy zahrádky dost podrobně prozkoumána a byla zde učiněna řada významných botanických objevů. Z této ani z pozdější doby se však nedochoval žádný údaj o tom, že by byl proveden také komplexní průzkum míst, která nejsou přístupná bez použití horolezecké techniky. Výjimkou je pouze lokalita s poslední známou dochovanou původní populací koniklece jarního alpínského, která byla od roku 1996 v přibližně desetiletých intervalech tímto způsobem monitorována. Čerstvější údaje o floristických poměrech v horních partiích rokle rovněž chybějí.

Nové tůně jako pomoc krajině.

I když je vstup na lokalitu veřejnosti zapovězen a nadto značně rizikový, je možno řadu rostlin Čertovy zahrádky včetně koniklece jarního alpínského po předchozím ohlášení vidět a případně i nafotit v genofondové zahradě Správy KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou pěstovány za účelem uchování genetického materiálu a umožnění realizace záchranných programů.

Doporučované