Černý scénář: stát přijde o miliardy, úředníci jen o čtyři platy

Bývalá ředitelka pozemkového úřadu Eva Benešová se snažila dva roky přesvědčit soud, že sice udělala chybu, ale pouze neúmyslnou. „Neměla jsem z toho celého žádný prospěch,“ vysvětlovala v ohrádce vyčleněné obžalovaným.

„My jsme tady slušní lidé, žádní gauneři a zločinci,“ rozčílil se zase při jednom z výslechů obžalovaný úředník Jan Horák.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jsou to tři týdny, co odvolací soud uzavřel největší restituční skandál v novodobé historii, při němž stát přišel o pozemky v hodnotě 1,4 miliardy. Stalo se to tak, že zaměstnanci Státního pozemkového úřadu vydali parcely na skvělých místech v Praze lidem, kteří na ně podle zákona neměli nárok. Byl to ten případ restitucí, kdy původním vlastníkům komunisté zabrali rozsáhlá pole, zastavěli je a potomci majitelů pak po státu žádali náhradní pozemky.

Bývalá ředitelka úřadu Benešová za to dostala u odvolacího soudu tříletou podmínku, její předchůdce Petr Chmelík rok podmíněně a právníka úřadu Horáka soud nakonec zcela osvobodil. Nižší tresty soud odůvodnil tím, že se jednalo o nedbalost, ne o úmyslný zločin.

Kauza je pravomocně uzavřená, rozjíždí se však její druhá, z pohledu státu klíčová, fáze. Hraje se v ní o to, kdo nakonec chybně vydané pozemky v miliardových hodnotách získá: jestli připadnou zpět státu, nebo na nich vydělají podnikatelé, kteří stáli v pozadí zmíněné restituce.

Skutečnými hybateli dění totiž byli například podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička - získané parcely restituenti hned převáděli do jejich firmy.

Pozemky v pražské Krči, Uhříněvsi, Kolovratech nebo v Kunraticích jsou od roku 2015 zablokované policií. Firmy kolem Janouška a Hrdličky tak s nimi zatím nemohou nic dělat.

Po červnovém vyhlášení rozsudku nad úředníky však nastal vážný problém: státní zástupce navrhoval, ať vrchní soudce Jiří Lněnička společně s trestem rozhodne, že se pozemky vrací do vlastnictví státu. Jenže soudce vrácení pozemků státu nenařídil.

„Přímá souvislost mezi výnosem z trestného činu a jednáním obžalovaných je problematická,“ prohlásil soudce s odkazem na to, že pozemky z restituce Bečvářova statku dnes vlastní soukromá firma.

Soudce Lněnička přitom v tu chvíli nehovořil o navrhovaném „zabrání“, ale o „propadnutí“, které nikdo nepožadoval. Vypadá to jako slovíčkaření, protože termín „propadnout“ je zdánlivě totéž jako „zabrat“.

Zabrání majetku se používá právě v případech, kdy majetek vznikl trestným činem (například při této restituci), ale nepatří pachatelům (v tomto případě jsou vlastníky Janoušek a spol.). „Propadnutí“ majetku pak bývá trestem pro přímého pachatele. Jako když manželé Kateřina a Petr Kottovi přišli o miliony z úplatků, které policisté objevili v jejich sklepě mezi kompoty.

„Státním zástupcem bylo navrhováno uložení ochranného opatření zabrání předmětných zajištěných pozemků, nikoli trestu jejich propadnutí, pro jehož uložení nejsou a nikdy nebyly dány podmínky,“ potvrdil Zdeněk Matula z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Podle rozsudku soudce Lněničky musí nyní o osudu pozemků rozhodnout prvoinstanční Městský soud v Praze. Ten už loni - nepravomocně - nařídil parcely zabrat. To znamená, že by se k nim Janoušek s Hrdličkou nedostali.

Pokud svůj loňský výrok potvrdí i napodruhé, spis opět v rámci odvolání doputuje soudci Lněničkovi na Vrchní soud v Praze, který ale - podle aktuálního rozsudku - neviděl důvod, aby se pozemky státu navrátily.

Podle informací Seznam Zpráv bude státní zastupitelství po celou dobu argumentovat právě tím, že došlo ke zmatení pojmů „zabrat“ a „propadnout“. A že to může mít dalekosáhlé následky: detektivové měli od začátku podezření, že ve skutečnosti falešnou restituci vymysleli a řídili právě Janoušek s Hrdličkou.

U soudu zazněly i odposlechy, na nichž tito dva podnikatelé řeší detaily restituce a budoucnost jednotlivých pozemků. Janoušek s Hrdličkou nakonec nebyli obviněni, kriminalisté nesesbírali žádné tvrdé důkazy. Kdyby však podnikatelům nakonec pozemky zůstaly, nastala by zvláštní situace: trestný čin úředníků by fakticky Janouškovi s Hrdličkou přinesl pohádkové bohatství.

Státní zastupitelství chce bojovat i za vyšší tresty pro úředníky. Městský soud jim napoprvé rozdal mnohaletá vězení, bývalá ředitelka pozemkového úřadu Benešová měla jít za mříže dokonce na sedm let, protože podle soudkyně šlo o úmyslný trestný čin.

Podstatou obžaloby bylo, že úředníci důkladně nezkoumali, jestli je restituce oprávněná. Například neodhalili, že někteří členové restituentské rodiny nejsou příbuznými původních majitelů polí. Jednu ženu například považovali za neteř, přitom vůbec nepatřila do rodiny. Podle soudkyně prvoinstanční instituce to nemohla být chyba, ale úmysl.

Avšak odvolací soudce Lněnička udělal z přísných trestů podmínky a právníka Horáka zprostil obžaloby s tím, že sám o vydání pozemků nerozhodoval, pouze připravoval podklady. A že navíc ani nebyl právně v roli úřední osoby - právě za porušení úřednických povinností může soud uložit vyšší trest.

Státní zástupce kvůli osvobození právníka Horáka podá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Podle našeho názoru jednoznačně jednal jako úřední osoba,“ řekl Matula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Rozhodnutí, že doktor Horák nebyl úřední osobou, je v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí soudů,“ dodal advokát Adam Rakovský, který zastupuje Státní pozemkový úřad.

A nevyjasněná zůstává ještě jedna věc: podle prvoinstančního rozsudku měli odsouzení úředníci zaplatit státu škodu - 1,4 miliardy. Odvolací soudce Lněnička i tenhle trest zrušil.

Jediné, co teď může stát udělat, je zažalovat úředníky občanskoprávní cestou. Ale opět: protože podle rozsudku nešlo o úmyslný trestný čin, jsou úředníci podle zákona zodpovědní za škodu jen do výše 4,5násobku platu.

„To je bohužel nejvyšší částka, o kterou je možné je žalovat,“ řekl advokát státu Rakovský.

Takže nejčernější scénář teď zní, že stát může ve finále skončit bez miliardových pozemků. A z celé kauzy vyjde jen s pár set tisíci, které vysoudí jako náhradu škody od úředníků.