Článek
Matematika týkající se koronaviru je neúprosná. Přestože má většina lidí mírný průběh nemoci covid-19, pro část nakažených je nákaza fatální. Se zvyšujícím se objemem pozitivně testovaných proto nyní stoupá i varovná křivka zaznamenávající úmrtí pacientů s covidem v Česku. Už nejde o jednotlivé případy obětí denně, jako tomu bylo na jaře a v létě, ale o desítky. Tento týden přitom přinesl v tomto ohledu další smutný milník – hned ve dvou dnech přesáhl počet zemřelých s covidem 100. Ve středu během jediného dne zemřelo 118 lidí.
Říjen z tohoto pohledu patří zatím mezi nejtragičtější měsíce. Mezi 1. a 23. 10. zemřelo 1270 lidí. Pro srovnání – za celých sedm předchozích měsíců, od března do konce září, bylo obětí 671.
Hospitalizováno bylo k 22. říjnu 5044 lidí, z toho je v těžkém stavu nejméně 751. Statistici navíc varují před nebezpečným trendem – infekce se čím dál více dostává k ohroženým skupinám obyvatel, zejména k seniorům v sociálních zařízeních.
S covidem, nebo na covid
V souvislosti se smrtností covidu-19 se ve veřejném prostoru objevují dotazy na to, zda byla nákaza u daných obětí hlavní příčinou smrti.
Takzvanou základní příčinu úmrtí stanovují lékaři v listině o prohlídce zemřelého. Dokumenty se ale ještě následně přehodnocují a zdravotničtí statistici na analýze dat za minulé pololetí začali pracovat teprve nedávno.
„Bohužel se jedná o nové onemocnění, certifikace ze strany lékařů není vždy zcela ideální, data se snažíme prověřovat a validovat,“ odpověděla už dříve na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ÚZIS Lenka Svobodová.
Už nyní se však lze odrazit od ověřených údajů a studií ze zahraničí – například z Německa. Spolkový svaz patologů už koncem srpna dospěl na základě pitev k závěru, že byl covid příčinou až 86 procent úmrtí, která byla v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2 evidována.
Porovnání chřipky a covidu-19 na základě globálních dat
Nicméně někteří zdravotníci, kteří o pacienty v těžkém stavu pečují v první linii, považují debaty o tom, zda dotyčný zemřel „s covidem, nebo na covid“, za naprosto bezpředmětné.
„Od jarních měsíců bojujeme o zdraví a životy lidí, kteří se nakazili onemocněním covid-19. Pečovali jsme souhrnem o stovky pacientů s těžkým průběhem. Je to práce namáhavá psychicky i fyzicky. Když se pak unavení dostaneme domů a sledujeme mediální výstupy mnohých odborníků, nevěříme vlastním očím. Debaty, zda se umírá „na covid, nebo s covidem“, jestli je virus prostředkem vlády k omezování osobní svobody…“ napsali už dříve v otevřeném dopise.
„Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátníci, kteří mají pouze nadváhu, nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku. Snažíme se všemi prostředky zabránit tomu, aby skončili na ventilátoru, protože pokud se na něj dostanou, přežije jich sotva polovina,“ uvedli zdravotníci.
Není to chřipka
Stejně tak se v souvislosti s covidem skloňuje jeho srovnávání s chřipkou – i kvůli některým podobným počátečním příznakům část veřejnosti obě choroby považuje za stejně závažné.
Podobně jako covid-19 je i chřipka vysoce nakažlivé onemocnění – virus chřipky spouští v organismu intenzivní zánětlivou reakci, což může mít za následek vážné zdravotní komplikace, a to především u chronicky nemocných nebo u seniorů. Podle Státního zdravotního ústavu dochází po celém světě každoročně v průměru k třem až pěti milionům závažných případů a k 290 000 – 650 000 úmrtím na onemocnění dýchacích cest v souvislosti s chřipkou.
Celkový počet osob s vážným průběhem chřipky v posledních sezonách
Pokud jde o covid pohledem celosvětových dat – jen mezi lednem a 22. říjnem zemřelo s touto diagnózou po celém světě 1 132 500 lidí. Smrtnost chřipky je 0,1, v případě koronaviru zatím SZÚ počítá s číslem 0,3.
Patrný rozdíl je i při srovnání hospitalizací a těžkých případů covidu a chřipky.
V poslední chřipkové sezoně na přelomu let 2019/2020 bylo hospitalizovaných s vážným průběhem chřipky 300 lidí, zemřelo 61. Rok předtím bylo hospitalizováno 626 pacientů, zemřelo 196.
Také u chřipky je nicméně podobně jako u koronaviru počítání úmrtí problematické – podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob. Ve skutečnosti však díky matematickému modelování víme, že je úmrtí v souvislosti s chřipkou více. Průměrně by mělo jít o 1500 případů za celý rok.
S covidem-19 v Česku od března do 23. října zemřelo celkem 1941 lidí.
