Článek
První z nakažených Čechů onemocněl poté, co se vrátil z italské univerzity. Druhým případem je mladá Američanka, které studuje v Miláně a poté, co přijela do Prahy, se jí zhoršil zdravotní stav.
Poslední muž, kterého přijala nemocnice v Ústí nad Labem, se vrátil z lyžařské dovolené rovněž z Itálie. Všichni tři nakažení jsou momentálně v pražské nemocnici Na Bulovce.
O případné pacienty může pečovat nejen již zmíněná Bulovka, ale i krajská infekční oddělení, která umožňují izolaci pacientů. Okolí nakažených – včetně rodiny či kolegů z práce – by mělo zamířit do karantény, a to až na 14 dní.
Česko zatím nepřistoupilo k vyhlašování mimořádných opatření, jako je například omezování hromadných veřejných akcí. Do budoucna ale bude záležet na vyhodnocení míry zdravotního rizika.
Podle epidemioložky a hygieničky Zdeňky Jágrové se tuzemská zařízení dokážou o pacienty postarat.
„Jakmile to bude pacient, který neměl s nikým nemocným kontakt – který se takzvaně objevil zničehonic – tak bude riziko daleko větší, než když budeme mít pacienta s prokázaným kontaktem s nemocným,“ popsala již dříve pro Seznam Zprávy odbornice.
„Jsem přesvědčena, že jednotlivé případy onemocnění dobře zvládneme. Systém protiepidemických opatření v České republice je propracovaný a funguje i na jiné infekce. Prostě se jenom budeme adaptovat, není to problém,“ dodala.
Pokoj na infekčním oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce, kde by mohl být pacient s koronavirem umístěn.
Plán pro scénář pandemie
Pokud by se situace zdramatizovala, můžou úřady postupovat podle pandemického plánu.
„Legislativně jsme v tomto směru připraveni a případné aktivity můžeme realizovat. Ministerstvo má poměrně široké kompetence,“ popsal už dříve ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Zákony mimo jiné umožňují uzavření měst. „Pravděpodobně bychom museli spolupracovat i s bezpečnostními složkami – s policií a případně armádou. Jsou na to připravené, ale věřím, že k tomu nedojde,“ dodal šéf resortu zdravotnictví. Kroky upravuje nejen Pandemický plán ČR, ale i krizový zákon.
Podle Zdeňky Jágrové má pandemický plán každý resort a každé zařízení. „Třeba zdravotnické zařízení má v pandemickém plánu napsáno, že bude muset zavřít jedno oddělení, kam přesune pacienty. Plán už je zpracován na jiné infekce – třeba na chřipku – a nyní by se pouze aplikoval na koronavirus. Vlastně se tam toho ani nemusí moc měnit,“ přiblížila Zdeňka Jágrová.
Co je pandemie:
Pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období. Podle definice WHO je například pandemie chřipky charakterizována šířením pandemického viru v komunitách v alespoň dvou zemích jednoho WHO regionu a alespoň v jedné zemi z dalšího WHO regionu.
Hlavními cíli plánu je minimalizace šíření nového viru, průběžné vyhodnocování epidemiologické situace, zabezpečení léčby nemocných, kontrola dodržování nařízených opatření, informovanost a minimalizování ekonomických ztrát.
Pokud by se virus šířil podobně jako chřipka, během devíti až 15 týdnů by onemocnělo podle odhadů zhruba 30 procent populace, tedy více než tři miliony lidí. Při pandemii onemocní podle odhadů uvedených v dokumentu zhruba 40 procent pracovníků v nejohroženější skupině, jako jsou lékaři v první linii nebo zaměstnanci městské hromadné dopravy.
„Během prvních tří měsíců na počátku pandemie nebude v důsledku nemoci přítomno v zaměstnání celkem 30 procent pracovních sil po dobu pěti až osmi pracovních dnů,“ píše se v Pandemickém plánu České republiky.
Zásoby a uzavírky
Mezi hlavními opatřeními před vypuknutím pandemie plán jmenuje například propagaci hygieny rukou, přípravu dostatečných kapacit pro testování podezřelých případů, vytvoření algoritmů pro vyšetřování a léčbu pacientů, informování veřejnosti, doporučení pro cestování a navýšení zásob léčiv.
V případě rizika pandemie bude stát zvažovat například nasazení studentů medicíny nebo dobrovolníků, uzavření škol nebo zavedení kontrol na mezinárodních hranicích.
Vláda může zvážit také vyhlášení krizového stavu a doporučit lidem s infekcemi dýchacích cest, aby zůstali doma a minimalizovali kontakt s členy domácnosti.
Ostatních se může týkat omezení návštěv hromadných akcí nebo cestování hromadnou dopravou. Pokud by se začalo onemocnění šířit, lze podle zákona o ochraně veřejného zdraví zakázat také různé veřejné akce, uzavřít školy, kina, divadla, popřípadě veřejnou dopravu a další místa.
Odkud pracovat?
Pandemie by změnila i běžné pracovní podmínky. Podle informací Seznam Zpráv ale už nyní někteří zaměstnavatelé nechávají pracovníky z obav kvůli šířícímu se koronaviru pracovat z domova. Jde o jednu z řady preventivních opatření, která ve firmách zavádějí.
Odborníci na pracovní právo se shodují, že právě práce z domova je nejlepším řešením. Firmy totiž jinak příliš mnoho možností, jak bojovat s šířící nákazou, ze zákona nemají.
„Ochrana zdraví je úkolem státu a zaměstnavatelé v tomto ohledu nemají žádnou zákonnou kompetenci,“ upozorňuje expert na pracovní právo Jakub Tomšej.
Pokud pracovníci musí zůstat doma kvůli karanténě ve firmě, jedná se podle odborníka o překážku v práci, která je placená průměrným výdělkem. „Pokud se zaměstnavatel ze svých důvodů rozhodne zaměstnance poslat domů, tak nemá jinou možnost než je platit, i když pro něj nedělají žádnou práci,“ dodává Jakub Tomšej.
Naopak pokud se člověk ocitne sám v karanténě a nemůže do práce, má nárok na náhradu výdělku a jeho zaměstnavatel to musí strpět. V prvních dvou týdnech izolace pak náhradu vyplácí právě zaměstnavatel. Lidé by v tomto případě měli dostat 60 procent základu své průměrné mzdy či platu.
O dalším vývoji a krocích českých orgánů v boji proti rozšíření koronaviru rozhodne ve čtvrtek Ústřední epidemiologická komise svolaná ministrem zdravotnictví. V pozoru je i Správa státních hmotných rezerv, kterou Adam Vojtěch požádal, aby v souvislosti s koronavirem nakoupila desetitisíce kusů roušek za desítky milionů korun.
