Článek
Po očkování první dávkou zemřelo v Česku s covidem celkem 1 003 lidí. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) platných k 10. červnu, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Toto číslo ale neudává, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s očkováním. Jsou to lidé, kteří se po podání první dávky prokazatelně nakazili novým koronavirem a často kvůli dalším zdravotním problémům nemoci podlehli.
Za poslední dva měsíce bylo takových lidí mnohem méně než od začátku očkování do 10. dubna. Přesněji – do zmíněného data zemřelo 906 lidí, od 10. dubna jenom 97. To je dáno vícero faktory, jako je epidemiologická situace, proočkovanost nebo větší odstup mezi dvěma dávkami.
Pokud jde o počet lidí, jejichž úmrtí se dává přímo do souvislosti s očkováním, poskytuje tato data průběžně Státní ústav pro kontrolu léčiv na svých stránkách. Zveřejňuje počet i typ vedlejších účinků a mezi nimi i „úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19“.
Aktuální číslo, které je platné k 15. červnu, je 82 takových úmrtí.
„Většinu těch úmrtí je možné vysvětlit pacientovou anamnézou a že měl nějaké onemocnění, na které by pacient zemřel, i kdyby nebyl očkován. Dále se tu uvádí i část lidí, kteří onemocněli na covid-19 po podání první očkovací dávky,“ upřesnila pro Seznam Zprávy mluvčí úřadu Klára Brunclíková.
Nakazili se covidem po očkování
Ale zpět ke statistikám ÚZIS. Disponuje i přehledem toho, kolik lidí prodělalo covid-19 po aplikaci vakcíny. Před 10. dubnem to bylo téměř 6 800 lidí, po 10. dubnu jen 1 310.
Úplnější neveřejná data, pak poskytl šéfstatistik Ladislav Dušek serveru iRozhlas.cz. Nemoc covid-19 se v Česku podle těchto údajů projevila u 21 774 lidí, kteří obdrželi první dávku vakcíny. Naprostá většina z nich - čtyři pětiny - se navíc nakazila do třech týdnů od vakcinace. Alespoň nějaké příznaky mělo přes čtyři tisíce lidí, píše server.
Z více než dvou milionů plně naočkovaných lidí se onemocnění potvrdilo pouze u 3 792 občanů, což je 0,18 procenta.
Proč se data lámou na 10. dubnu? Tehdy Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že se prodlouží rozestupy mezi dávkami u vakcíny Comirnaty a Moderna, a to kvůli tehdejšímu nedostatku vakcín – tedy aby se alespoň první dávkou naočkovalo více lidí.
Později se však ukázalo, že delší doba mezi dvěma dávkami přispívá i k větší ochraně před nakažením. Což potvrzují právě výše uvedená data ÚZIS.
Podle vakcinologa Marka Petráše se však účinnost vakcín nedá interpretovat jednoduše jenom z čísel. Je třeba vnímat i další okolnosti.
„Víme, že ve stejném období klesala nakaženost koronavirem i mezi neočkovanou populací, protože zabrala protiepidemická opatření. Nemůžeme proto ani interpretovat účinnost posunutí termínu mezi prvními a druhými dávkami vakcín,“ myslí si Petráš.
Pro Seznam Zprávy také vysvětlil, že i když byl od počátku fanouškem „britského“ modelu očkování, tedy tři měsíce mezi jednotlivými dávkami, ukazuje se, že nejlepší účinnost vakcíny je, když se dávky podají s odstupem maximálně dvou měsíců.
Těch 1 003 lidí, kteří zemřeli po první dávce, jde podle něj rovněž ruku v ruce s epidemiologickou situací. „Zemřeli, protože nebyli dostatečně chráněni. Úmrtnost viru hodně souvisí s náloží viru v populaci, respektive v samotném člověku. A když vakcína ještě není účinná – třeba proto, že byla podaná relativně nedávno – tak vás nemůže před tím ochránit,“ vysvětluje vakcinolog Petráš.
Na druhou dávku Češi poctivě chodí
Z data ÚZIS vyplývá ještě jedno pozitivum – Češi jsou ukáznění a poctivě chodí na druhé dávky. Ukončené očkování už má přes 2,3 milionu lidí. Na stanovený druhý termín nepřišlo asi 25 tisíc lidí (16 190 do 10. dubna, 8 294 od 10. dubna), a to – zatím – bez udání důvodu.
Jak ale upozorňuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, může to být různými důvody, nejen tím, že se jim prostě nechtělo nebo se báli vedlejších účinků. A zdůrazňuje slovíčko zatím.
„Zatím píši proto, že se důvod může ještě dohlásit. Například vážné onemocnění, úmrtí z jiného důvodu než covid apod.,“ vysvětluje Dušek Seznam Zprávám.
Rozdíl je také v ukázněnosti v období od a do 10. dubna. „Celkem data ukazují na poměrně velkou kázeň v aplikaci druhých dávek, ve starší kohortě očkované do 10. dubna pouze u cca 1–1,2 % osob nevidíme aplikaci druhé dávky. U kohorty očkované první dávkou od 10. dubna tvoří podskupina bez aplikované druhé dávky zatím pouze 0,3 %,“ říká Dušek.
Podle ředitele zdravotnických statistiků jsou to dobré zprávy. „Zatím jsou tedy data velmi pozitivní, podíl osob bez druhé dávky je nízký a jistě bude ještě částečně vysvětlen – v absolutním počtu jde o velmi málo osob vzhledem k celkové mase úspěšně očkovaných.“
Podle vakcinologa Petráše je navíc počet lidí, kteří nepřišli na druhou dávku bez udání důvodu, na úrovní statistické odchylky. „Ten systém ÚZISu, který používáme na zadávání dat, není úplně přehledný a klidně se může stát, že při tom počtu očkovaných se něco někde přehlédlo a jednoduše to je běžná provozní chyba,“ upozorňuje Petráš.
Co dělat, když se nemůžu dostavit na určený druhý termín očkování? Vždy je potřebné kontaktovat očkovací místo nebo praktického lékaře. V případě nemocí nebo třeba neodkladné pracovní cesty do zahraničí je možné druhé dávky posunout, je to však potřebné doložit.
