Článek
Informovala o tom v pondělí Agnès Pannierová-Runacherová, státní tajemnice pro oblast průmyslu při ministerstvu pro ekonomiku a finance. „Byla to velká dáma, která milovala Francii, a vstoupí do Panthéonu. Díky Emmanuelu Macronovi za tento počin,“ napsala Pannierová-Runacherová na Twitteru. Potvrdila tím dřívější zprávy médií.
Právě francouzský prezident Emmanuel Macron tímto krokem učinil, jak píší francouzská média, politické gesto, a to jen pár dní před návratem z letní politické pauzy. Chce tím budovat jedno z hesel své předešlé prezidentské kampaně „Usmířená Francie“. Nyní je však již uprostřed nové prezidentské kampaně. Volby se ve Francii konají na jaře příštího roku.
„Je to hezký tah. Nicméně politicky to bude spíše okrajové,“ komentoval pro Le Monde Frédéric Dabi z výzkumného centra IFOP. Bakerová podle něj stále zůstává velké části voličů neznámá.
Rozhodnutí pohřbít Bakerovou v Panthéonu ale znovu otevřelo otázku o stejném gestu pro Gisèle Halimiovou, francouzskou právničku a významnou feministku tuniského původu. Zemřela minulý rok a po jejím pohřbení mezi slavnými a významnými volalo mnoho hlasů. Prozatím bez odpovědi.
V tomto kontextu také začala diskuse o tom, proč bude Bakerová teprve šestou ženou pohřbenou v Panthéonu. Před ní to naposledy byla politička Simone Veilová v roce 2018.
Milovaná hvězda
Bakerová se narodila roku 1906 v americkém státě Missouri. Proslulost získala zejména po příchodu do Paříže ve 20. letech 20. století. Ve francouzské metropoli tehdy po první světové válce zůstalo nemálo černošských Američanů, kteří s sebou přinesli americkou jazzovou kulturu.
Vystoupení neznámé krásky se stalo senzací a její představení byla beznadějně vyprodaná.
Nečekanou slávu si Bakerová vychutnávala jako správná superstar – po pařížských bulvárech se procházela s leopardem na vodítku, oblečení pro ni navrhoval Christian Dior a v zástupu jejích obdivovatelů nechyběli ani spisovatel Ernst Hemingway či malíř Pablo Picasso.
Zpěvačka, jíž se přezdívalo Černá Venuše, se během druhé světové války zúčastnila francouzského odboje. Zemřela v roce 1975 a nyní je pohřbena v Monaku.
Její ostatky budou v Panthéonu uloženy 30. listopadu. Spočine zde vedle dalších francouzských národních ikon, jako jsou spisovatelé Emile Zola a Victor Hugo nebo filozof Voltaire.
Přestože si francouzští analytici myslí, že gesto s Josephinou Bakerovou přinese Macronovi určité politické body, stejně tak se shodují, že odpověď jeho vlády na pandemii koronaviru bude přeci jen o mnoho zásadnější. Zvláště ve chvíli, kdy Francouzi opakovaně protestují proti zavedení covidového zákona, který některým povoláním dává povinnost očkování.
