Cenzura ve stylu Číny nebo Íránu. Bělorusko je třetí den bez internetu

Začalo to už v den voleb. Nejprve v neděli ráno v Bělorusku přestalo fungovat připojení na YouTube a Messenger. Poté se do internetové tmy propadly dvě volební platformy, které měly ambici zajistit transparentnost voleb.

Šlo o registraci voličů pomocí fotky svého volebního lístku a telefonního čísla i hlášení podezřelých machinací ve volebních místnostech. Serveru CyberNews to řekl Maksimas Milta, vedoucí oddělení pro komunikaci na Evropské humanitní univerzitě, která je exilovou běloruskou vysokou školou se sídlem v litevském Vilniusu.

Monitoring výpadků během neděle:

Odpoledne už nebyla dostupná mnohá média. Ještě fungovalo například jedno z největších nezávislých médií v zemi tut.by. Například zprávy Rádia Svobodná Evropa si už Bělorusové na internetu nepřečetli. Posléze byly nedostupné i komunikační služby jako Viber nebo WhatsApp a částečně dokonce Telegram - nejpopulárnější aplikace, kterou lidé pro komunikaci v době tvrdé cenzury používají a skrze niž se do celého světa šíří například i videa z protestů.

Po zavření volebních místností už nefungovalo téměř nic. Jediná cesta k informacím, které by nebyly v režii vlády, vedla přes improvizované prostředky, jako jsou VPN nebo proxy služby. I tak to šlo někdy jen těžko, nebo vůbec. A tak to s nevelkými změnami zůstalo až dodnes. Bělorusové jsou již třetí den v informační tmě.

Jaký to může mít efekt, popsal agentuře Reuters 42letý Alexandr, který si za poslední dva dny nepřečetl jedinou zprávu či příspěvek na sociálních sítích a neměl tak ponětí o dění v zemi. Alexandr si dokonce v úterý myslel, že protesty v Minsku skončily. Z omylu ho vyvedlo, až když na vlastní oči viděl, jak to vypadá ve městě. „Když nemůžu číst zprávy, nevím vážně vůbec nic,“ řekl.

Podobnou zkušenost má podle Reuters mnoho demonstrantů, kteří se už v pondělí k protestům přidali spontánně. „Prostě viděli dav a tak ho následovali,“ popisuje agentura spontánnost protestů. Nemožnost šířit informace ztěžuje veškerou organizaci demonstrací, stávek i práci novinářů. Ze sociálních sítí se tak výzvy přesouvají na papírové letáky.

Mnoho lidí má kvůli blokaci internetu i problém zjistit, kde jsou jejich blízcí, což je v době, kdy kdokoliv, kdo opustí svůj dům, může skončit ve vězení nebo nemocnici, ještě více stresující než obyčejně. Negativní dopady to má pochopitelně i na byznys běloruských firem, zejména pokud bude blokování trvat delší dobu.

Oficiálně Lukašenko tvrdí, že výpadek je výsledkem takzvaných DDoS útoků ze zahraničí. Jejich princip spočívá v tom, že se velké množství počítačů snaží najednou zahltit konkrétní cíle útoku, které nevydrží nápor a přestanou být dostupné. Experti se ale jednoznačně shodují, že za vším stojí vláda v Minsku.

Podle zdroje Guardianu z běloruské nevládní organizace Human Constanta si vláda blokování internetu vyzkoušela už v červenci, když v nočních hodinách dvakrát odstřihla tok dat z a do země. Týkalo se to i populárních VPN a proxy služeb. Vývojář a šéf skupiny monitorující cenzuru internetu po celém světě NetBlocks Alp Toker říká, že vláda internet blokuje podobnou technikou jako například Peking. „Rozdíl je jen v tom, že Bělorusko tuto techniku používá v náhodné konfiguraci,“ cituje Tokera server Vice.

Například ruský server Meduza připomíná, že dva běloruští poskytovatelé internetu MTS Belarus a A1 Belarus už oficiálně uvedli, že u nich výpadky nemají nic společného s útoky ze zahraničí. Nejmenovaný zdroj Guardianu pracující pro místního mobilního operátora řekl, že jim v zaměstnání bylo zkrátka řečeno, že internet nepůjde.