Článek
„Neslavím ani necítím hrdost na to, že jsme na Twitteru museli zablokovat @realDonaldTrump. Po jasném varování, že tyto kroky podnikneme, jsme se rozhodli na základě nejlepších informací, které jsme měli, vzhledem k ohrožení fyzické bezpečnosti na Twitteru i mimo něj. Bylo to správné?“ ptá se v prvním z několika příspěvků na platformě její generální ředitel Jack Dorsey.
Jde o Dorseyho první veřejné vyjádření k tématu, v němž brání rozhodnutí své společnosti. Zároveň také varuje před tím, co by akce, kterou podniklo i několik dalších sociálních sítí, mohla do společnosti přinést.
Having to take these actions fragment the public conversation. They divide us. They limit the potential for clarification, redemption, and learning. And sets a precedent I feel is dangerous: the power an individual or corporation has over a part of the global public conversation.
— jack (@jack) January 14, 2021
„Věřím, že to pro Twitter bylo správné rozhodnutí. Újma v offline světě v důsledku online vyjadřování je prokazatelná,“ píše Dorsey. „I když existují jasné a zjevné výjimky, mám pocit, že zákaz je naším selháním v rámci podpory zdravé konverzace. Zároveň je chvílí pro zamyšlení se nad našimi akcemi a prostředím kolem nás.“
Podle Dorseyho Trumpovo vyjadřování na platformě vytvořilo pro Twitter „mimořádnou a neudržitelnou“ situaci. Riziko pro veřejnou bezpečnost, které vyplývalo z prezidentova podněcování útoku na Kapitol a dalších potenciálně zlověstných zpráv, tak nedalo společnosti jinou možnost. Již v den nepokojů byl Trumpův účet dočasně odstaven, v pátek však došlo k jeho úplné blokaci.
Twitter by podle šéfa společnosti měl najít způsob, jak se dalším podobným rozhodnutím vyhnout. Jak přesně by takový přístup měl vypadat, však není jasné. Podle agentury AP by se nové nastavení mohlo pohybovat na rozmezí od efektivnějšího umírnění až po zásadní restrukturalizaci.
Dorsey dlouho odolával tlaku vyzývajícímu k větší kontrole vysoce postavených uživatelů platformy v souvislosti se šířením dezinformací či násilným projevem. Vždy však argumentoval tím, že společnost má právo dané osobnosti vyslechnout, píše agentura Reuters. V roce 2020 ale sociální síť přijala opatření, jehož součástí byly – právě v případě Trumpova profilu – zákroky jako varování před nepodloženými prohlášeními či vypnutí funkce sdílení.
Proti postupu Twitteru se již vyslovila například německá kancléřka Angela Merkelová či mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. Podle německé političky jde o problematické porušení základního práva na svobodu projevu a americká vláda by neměla nechávat platformy jako Twitter či Facebook určovat si vlastní pravidla, informoval list Financial Times.
Společnost však není jedinou, která se rozhodla Trumpovi trvale zabránit ve využívání svých služeb. Nejnovějším členem „party“ je podle amerického webu CNN aplikace Snapchat. Ta minulý týden ohlásila pouhé pozastavení prezidentova účtu na dobu neurčitou, podle středečního prohlášení se však rozhodla jeho činnost v aplikaci ukončit natrvalo. Ke kroku se Snapchat rozhodl „v zájmu veřejné bezpečnosti a na základě pokusů o šíření dezinformací“.
Také platforma Facebook minulý týden uvedla, že zakáže zveřejňování příspěvků z Trumpova účtu, a to alespoň po zbytek jeho funkčního období. Nejméně týden dlouhého pozastavení užívání profilu se pak odcházejícímu prezidentovi dostalo také na serveru YouTube.
