Cenzura kvůli rozhovoru. Zmínky o adeptovi na Oscara v Číně téměř nenajdete

Zatímco západní kritika a akademici na film čerstvě oceněný Zlatým glóbem chválou nešetří a považují ho za jednoho z aspirantů na Cenu akademie, v Číně čelí Země nomádů (Nomadland) a především její režisérka kritice a nově také cenzuře. Krátce po vyhlášení Zlatých glóbů přitom mnoho nejen čínských obyvatel Zhao oslavovalo, stala se totiž teprve druhou ženou a první asijského původu, která ovládla kategorii Nejlepší režisér/ka.

Jenže mimo to se tisíce uživatelů čínského internetu začaly ptát, zda má ve Spojených státech žijící režisérka vůbec čínské občanství a je tedy co slavit, uvádí server The Variety. Brzy se také čínskými sociálními sítěmi začaly šířit úryvky režisérčiných rozhovorů pro západní média. V jednom pro australský server news.com.au řekl, že „Spojené státy jsou nyní jejím domovem“, což prý mnozí Číňané pochopili tak, že Zhao už není držitelkou čínského pasu. Rozhovor publikovaný 25. prosince podle Variety australský server 16. února stáhl, důvod na dotaz webu neuvedl.

Jiný odkaz zmiňoval rozhovor pro americký časopis Filmmaker Magazine o jejím snímku Songs My Brothers Taught Me. Tehdy Zhao na otázku, proč natočila film o životě náctileté původní obyvatelky Ameriky žijící v rezervaci v Severní Dakotě, odpověděla: „Vracím se do doby, kdy jsem byla teenager v Číně, na místě, kde jsou všude kolem vás lži. Měla jsem pocit, že se odtamtud nikdy nedostanu. Mnoho informací, které jsem dostávala, když jsem byla mladší, nebyly pravdivé, a začala jsem být velmi vzpurná vůči své rodině a svému původu.“ Tak popsala svou inspiraci pro snímek Zhao. Stejně jako v prvním případě i tento rozhovor z archivu média zmizel.

Po sociálních sítích se tak začaly šířit útržky zmíněného rozhovoru, které vyvolaly velké množství negativních reakcí. „Blahopřejte jí k ceně, ale nepropagujte ji v Číně tím, že na ni nalepíte štítek čínská režisérka. Je to odporné,“ stálo na jednom z upravených plakátů zveřejněných na čínské sociální síti Weibo. „Média by měla jasně uvádět, zda jde o čínskou, nebo zámořskou režisérku,“ znělo mnoho komentářů.

Reakce čínských cenzorních úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. V únoru přitom čínská Národní aliance autorské kinematografie (NAAC) ohlásila premiéru snímku v čínských kinech na 24. dubna. Jenže hromadným sdílením výroků režisérky mizí z čínských sociálních sítí reklamy na premiéru snímku, jeho kritiky pak média stahují ze svých webů. Datum premiéry je aktuálně neznámé.

Podle Variety mizí ze zpravodajských serverů většina článků souvisejících s informováním o filmu. Uživatelům čínských sociálních sítí pak provozovatelé služeb příspěvky týkající se Země nomádů mažou s vysvětlením, že příspěvky porušují pravidla dané služby. Čínská obdoba Twitteru Weibo podle serveru blokuje hesla #Nomadland a #Nomadland s datem premiéry. Pokud si uživatel dané heslo nechá vyhledat, objeví se mu zpráva, že „Stránka s tímto tématem nemůže být zobrazena kvůli souvisejícím zákonům, předpisům a zásadám“. Nadále je ale možné vyhledat například heslo #ChloeZhao nebo „Chloe Zhao získala Zlatý glóbus“, které si podle Variety zobrazilo na 350 milionů uživatelů.

V současné době také ze sítě Weibo mizí snímky oficiálního plakátu filmu, což vedlo například k tomu, že propagační příspěvek NAAC oslavující zisk Zlatého glóbu se jako cenzurovaný zobrazoval jen s šedým obdélníkem místo plakátu. Společnost příspěvek po několika dnech stáhla. Film ale mizí také z programů čínských kin, které už nenabízejí ani předprodej na jeho promítání.

Vrásky může postup čínských úřadů dělat společnosti Disney. Právě pod křídly majitele práv na postavy z komiksů společnosti Marvel natočila Zhao snímek Eternals, který ale bude oproti Zemi nomádů na ziscích z čínských kin značně závislý. Film, do kterého režisérka obsadila například Angelinu Jolie, Salmu Hayek nebo Richarda Maddena, má do amerických kin vstoupit 5. listopadu, datum čínské premiéry zatím není stanoven.