Článek
Růst cen v Česku v srpnu dál zrychlil, ceny rostou o 4,1 procenta. Je to nejvíc od roku 2008.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu oproti červenci o 0,7 procenta a svůj meziroční růst zrychlily na 4,1 procenta, což je nejvíce od listopadu 2008. Na tomto vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 procenta a ceny služeb o téměř pět procent,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Na inflaci se podepsal růst cen stavebních materiálů, ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu vyskočily o 6,7 procenta. U potravin podražilo například máslo (o 12,4 %) či vejce (5,8 %). Rekordmanem ve zdražování zůstávají pohonné hmoty, meziročně za ně platíme o 19 procent víc.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler uvádí, že růst inflace je větší, než se čekalo. „Inflace v srpnu překvapila podstatně rychlejším růstem, oproti červenci o 0,7 procenta, zatímco tržní konsenzus čekal vesměs meziměsíční stabilitu cen a stagnující meziroční dynamiku kolem 3,4 procenta,“ říká.
Je však pravděpodobné, že inflace v tomto roce poroste dál, což potvrzuje i ekonom Lukáš Kovanda. „Do konce letošního roku vykáže tempo růstu spotřebitelských cen hodnotu meziročně ještě výrazněji převyšující čtyři procenta a dosahující až pěti procent. Nastane inflační šok,“ uvádí. Dodává však, že příští rok by mělo tempo inflace zvolnit. To potvrdil i Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB, který pro MF Dnes napsal, že současná situace je pouze dočasná.
Lidé budou muset investovat naspořené prostředky nebo se budou muset smířit se snižováním kupní síly svých úspor.
Na inflaci reaguje i Česká národní banka, která zřejmě na všech svých letošních zasedáních zvýší základní úrokovou sazbu. „Bankovní rada zasedá koncem září a pak ještě dvakrát. Je pravděpodobné, že na každém z těchto jednání dojde ke zvýšení základní úrokové sazby ČNB o 0,25 procentního bodu. Ke konci roku by tak základní sazba měla činit 1,50 procenta,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že se pak rozšíří úrokové nůžky mezi Českem a eurozónou, což výrazně zatraktivní českou měnu v očích mezinárodních investorů a devizových obchodníků.
Faktem však zůstává, že ČNB s tak vysokou inflací nepočítala. Zatímco loni v srpnu její prognóza naznačovala, že se touto dobou bude růst cen vracet ke dvěma procentům, v letošní srpnové prognóze naznačuje výrazně rychlejší růst.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS uvádí, že se očekávaný růst úrokových sazeb na běžných a spořicích účtech příliš neprojeví. „Lidé proto budou muset investovat naspořené prostředky nebo se budou muset smířit se snižováním kupní síly svých úspor. Stále častější jsou investice do nemovitostí, akcií, zlata či kryptoměn,“ popisuje Křeček.
