Článek
Dobré vědět:
– Růst inflace v lednu nejvíce ovlivnily rostoucí ceny potravin.
– Nejvíce podražil alkohol, vepřové maso a vybraná zelenina.
– Spolu s růstem cen nemovitostí rostou i ceny energií.
Co ovlivňuje růst cen
Pohled na historická čísla inflace ukazuje, že často za razantním růstem cen stálo rozhodnutí vlády. Letošní leden přinesl zvýšení spotřebních daní a také inflaci 3,6 procenta.
V minulých letech například od ledna 2012 vyskočila snížená sazba DPH z 10 na 15 procent, což spolu s růstem dalších daní vykouzlilo skoro v celém roce inflaci nad třemi procenty. A nesmíme zapomenout ani na změny platné od ledna 2008 nazývané podle tehdejšího premiéra Topolánkův batoh. Ten posunul sníženou sazbu DPH z pěti na devět procent (a jiné daně snížil) a ve stejný rok začaly platit i poplatky u lékaře. Výsledek se tehdy dostavil v podobě více než šestiprocentní inflace.
Proč vzrostla inflace?
Tentokrát však za růst cen, který čeští spotřebitelé pociťují dnes a denně při běžném nákupu, zvyšování daní zase tolik nemůže. Vyvolaly ho hlavně jiné podněty, které na rozdíl od šoků způsobených snahou o naplnění rozpočtu za každou cenu hned tak neodezní.
Tím prvním jsou ceny potravin, které rychle podražovaly prakticky po celý rok 2019 a zatím se nezdá, že by je v tom mělo cokoliv zbrzdit. Stačí se podívat na výčet položek, které letos v lednu podražily v porovnání s lednem minulého roku nejvýrazněji. Najdeme tam vepřové maso, okurky, zelí a z alkoholu brandy – a vyšší spotřební daň se týká jen pálenky.
Vepřové maso bude podražovat celý rok, protože chovy decimuje prasečí mor a choroba udeřila zrovna ve chvíli, kdy roste poptávka v Číně. „Může se stát, že se už nebudeme bavit o ceně, ale o tom, kdo vůbec má surovinu,“ řekl dříve serveru Seznam Zprávy Karel Pilčík, předseda Českého svazu zpracovatelů masa.
Vzhledem k faktu, že kromě vepřového výrazně podražilo i bílé zelí, dostává se do ranku ohrožených klasik české kuchyně také vepřo knedlo zelo. Navíc o téměř devět procent podražila i mouka a bramborový knedlík v prášku o 12 procent.
Na opačném konci seznamu se nacházejí třeba nektarinky, některé mléčné výrobky včetně másla (po Vánocích není propad ceny nic neobvyklého) a také cibule. Třeba ta patřila v minulých letech kvůli neúrodě v celé Evropě k velkým cenovým skokanům a kilogram se prodával za více než 30 korun, tedy za stejnou cenu jako banány. Některé řetězce dokonce neváhaly sáhnout k dovozu z dalekého zámoří, takže se na pultech objevily kousky až z Nového Zélandu. Rok 2019 byl z tohoto pohledu mnohem příznivější, a tak cena spadla pod 20 korun.
Kolik platíme za bydlení
Kromě jídla pak Čechy stále citelněji pálí účty za bydlení. Devatenáct procent Čechů bydlí v nájmu, které prakticky kopírují cenovou křivku prodejů českých nemovitostí. Bydlení ve vlastním ale také není výhra, protože dražší energie a voda doženou i „domkaře“. Elektrická energie si své dno našla v roce 2016 a od té doby podražuje, podle analytiků se cena silové elektřiny, která tvoří zhruba 45 procent konečné ceny, může v dohledné době vyšplhat až k 70 eurům za megawatthodinu. V těchto dnech se přitom dodávka na rok 2021 prodává za necelých 50 eur.
Lepší vyhlídky mají domácnosti, které zvolily k vytápění a ohřevu vody plyn. Toho je totiž z řady důvodů nadbytek, a tak by mohla cena plynu dokonce o něco poklesnout. Úsporu ale velmi pravděpodobně vykompenzuje dražší elektřina, takže v nejlepším případě „plynaři“ zůstanou na svém.
Mohlo by vás zajímat:
– Statistika inflace na webu Českého statistického úřadu