Článek
Obecní a soukromí majitelé lesních pozemků začínají podávat poslední žádosti o mimořádné dotace, na které si zvykli v posledních letech. Naposledy si sáhnou na 3,6 miliardy korun, jež jim kompenzují nízké ceny dřeva z kůrovcové těžby. Vyplácet se budou na konci letošního roku a v začátku příštího roku.
„Avizovali jsme, že s tím, že významně narostly ceny surového dříví, je v tuto chvíli bezpředmětné, abychom pokračovali ve výplatách kompenzací za snížené zpeněžení dříví. V roce 2020 byly ceny dřeva ještě nízké. Už letos se ukazuje, že pokračování ve výplatě této kompenzace by nebylo relevantní,“ řekl redakci SZ Byznys Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství pro lesnictví.
Prudké zdražení kalamitního dřeva v letošním roce obce ani soukromníci nepopírají. Zatímco v dobách největší krize v minulých letech se metr krychlový kůrovcového smrku prodával jen za 400 korun, letos se cena přiblížila ke dvěma tisícům.
Vysoké ceny dřeva jsou přínosem jen pro ty, kteří mají co těžit.
Vlastníci však s ukončením kompenzačního programu nesouhlasí, a to z několika důvodů. „Vysoké ceny dřeva jsou přínosem jen pro ty, kteří mají co těžit, takže argumentace není úplně správná a kompenzace by měly pokračovat,“ myslí si Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Ministerstvo zemědělství namítá, že ukončení programu majitele lesů tolik nepoškodí, protože resort chystá navýšit prostředky v jiném programu. Pro příští rok počítá uvolnit na obnovu lesů prostředky ve výši čtyř miliard korun, z toho tři miliardy z Národního plánu obnovy.
„Je lichá obava, že obecní a soukromí majitelé lesů nebudou mít peníze na zalesňování a péči o les. Oproti předchozímu roku dojde naopak k navýšení financí o 1,7 miliardy korun,“ říká Mlynář z ministerstva. Loni však stát vyplatil lesníkům na boj s kůrovcem 9 miliard korun, což byl zároveň rekord.
Zemědělci po tornádu už peníze mají, dostanou 80 procent škody, my na peníze čekáme a získáme jen 8 procent. V tom je diametrální rozdíl.
Předseda SVOL upozorňuje na to, že na peníze se obvykle dlouho čeká a je nejisté, zda se pomoc k vlastníkům lesů v příštím roce dostane včas.
„Teprve v dubnu jsme dostali peníze za rok 2019 a protahuje se to. Ne každý má peníze, aby si zatím mohl zaplatit práci, stromy na obnovu a další věci spojené s péčí o les,“ uvedl a dodal: „Zemědělci po tornádu už peníze mají, dostanou 80 procent škody, my na peníze čekáme a získáme jen 8 procent. V tom je diametrální rozdíl.“
Chystá se platba na plochu
Ministerstvo zemědělství chystá nový dotační titul, který bude jakousi obdobou platby na plochu, kterou dostávají zemědělci. K této podpoře se zavázalo v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 a spustit by se mohla kolem roku 2026. Už v příštím roce ale otestuje novou plošnou podporu, která zvýhodní ty, kteří budou opatřeními reagovat na klimatickou změnu. Peníze by se měly rozdělovat v roce 2023. Ke konci letošního roku bude jasné, jaké prostředky stát na titul vyčlení.
Poslední dva roky bylo příznivější počasí, ale kůrovcová kalamita ještě neskončila. Loni a letos se lýkožrout vylíhl maximálně dvakrát, v nejkritičtějších letech to byly až čtyři generace. Kalamita nicméně ještě neskončila a následky vidí všichni Češi. Po celé zemi jsou vidět nepokácené souše, které by měly být vytěženy do konce roku 2022. Stihne se to? „Je v zájmu vlastníků, aby souše vytěžili. Budeme s nimi jednat o tom, zda se termíny dají splnit. Mělo by se s tím začít teď, kdy kalamita není na extrémní úrovni,“ řekl Mlynář za ministerstvo. Lesníci však upozorňují, že bez peněz to nepůjde.
„Nejvíce se dnes suché stromy vyskytují v lokalitách, kde je jejich kácení omezeno orgány ochrany přírody. Aktuálně odhadujeme 5–8 milionů metrů krychlových stojících souší za celé Česko,“ uvedl Mlynář s tím, že podle družicových snímků dochází v reakci na oživení trhu s dřívím k rychlejšímu a většímu zpracovávání souší.
