Článek
Spojené státy v loňském roce vložily do zbrojení celkem 610 miliard dolarů, což je více, než činily dohromady investice sedmi následujících států, uvádí se v dokumentu. Specialistka SIPRI Aude Fleurantová v této souvislosti poznamenala, že v letošním roce by se výdaje USA v této oblasti měly dál výrazně zvýšit, přičemž nejde jen o rozšiřování vojenského personálu, ale i o modernizaci konvenčních a jaderných zbraní.
Na druhém místě co do množství financí vložených do ozbrojených sil je opět Čína. Její výdaje na armádu podle SIPRI v roce 2017 stouply o 5,5 procenta na odhadovaných 228 miliard dolarů. Experti jsou ale přesvědčeni, že čínské zbrojní investice jsou ve skutečnosti značně vyšší, než oficiálně uvádí vláda.
Rusko, které je nadále na třetím místě, naproti tomu zůstává výrazněji pozadu. Poprvé od roku 1998 jeho vojenské výdaje klesly přibližně o pětinu na 66 miliard dolarů. Podle expertů stockholmského ústavu příčinou není jen změna kurzu, nýbrž krize ruské ekonomiky. „Modernizace armády je v Rusku dál prioritou, avšak ekonomické problémy, které země prožívá od roku 2014, zbrojní rozpočet omezují,“ vysvětlil expert SIPRI Siemon Wezeman.
Zpráva SIPRI rovněž konstatuje, že celkově loni vzrostly zbrojní výdaje na Blízkém východě, v subsaharské Africe, v Jižní Americe, v centrální, jižní a východní Asii a rovněž v západní a střední Evropě.
Zvyšování výdajů na zbrojení ve střední a západní Evropě podle SIPRI zčásti souvisí s vnímáním Ruska jako bezpečnostní hrozby. Zatímco v západní Evropě byl v loňském roce růst spíše mírný ve výši 1,7 procenta, střední Evropa zaznamenala dvanáctiprocentní navýšení vojenských rozpočtů. Jako střední Evropu SIPRI označuje někdejší komunistický východní blok včetně Balkánu a Pobaltí.
Stockholmský ústav k údajům z Evropy připomíná, že řada států je součástí Severoatlantické aliance a že členové NATO se dohodli na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP. Celkově pak aliance dala v roce 2017 na armádu 900 miliard dolarů, což je 52 procent celosvětových zbrojních výdajů.
