Článek
Nesnášenlivost, předsudky a xenofobie zabalené do drsného humoru vykreslují severočeský Most jako město z jiného světa. Jeho seriálová verze z dílny režiséra Jana Prušinovského a scénáristy Petra Kolečka ale podle autorů ukazuje lidi, na které se v dnešní době tak trochu zapomnělo.
„Po návštěvě Mostu jsem pochopil, že lidé tam berou fyzickou práci jako důležitější než vzdělání. Jsou to hrdí dělníci a to mi přijde sympatické,“ říká ve Výzvě Prušinovský.
Příběhy ze seriálu České televize se podle něj můžou odehrávat téměř v jakémkoli jiném tuzemském městě. Most je ale specifický. Ani restaurace Severka, kde se schází parta hlavních hrdinů, není žádná karikatura na klasickou hospodu.
„V Severce jsme nic nezměnili. Udělali jsme ji takovou, jak stojí a jací hosté tam chodí. Žena Petra Kolečka je z Mostu a on tam taky chodil,“ vysvětluje Prušinovský, proč se seriál natáčel na řadě reálných míst. Jedním z nich je i sídliště Chanov, kdysi nejznámější romské ghetto v Česku.
„Romové, kteří v seriálu hráli, jsou nadšení, že se toho mohli účastnit. Celý Chanov na to kouká a baví se. Je to stejné asi jako u bílého publika. Každý člověk je jiný. Někdo v tom třeba vidí urážku, i nějaký Rom ji v tom může vidět. Také já jsem si o sobě přečetl, že jsem rasista. Nejsem, jako dítě jsem měl kamarády Romy a hrál jsem si s romskými dětmi, takže jsem to zažil. Oni prostě žijí jinak než my,“ říká Prušinovský.
Má pro něj politická nekorektnost nějaké hranice? Proč jsou kladní hrdinové nudní? A proč pro něj jako režiséra nejsou podstatné velké ideje, ale vyprávění příběhů? Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.
