Celonárodní katastrofa, náš Černobyl. V Polsku se před volbami pohádali o varšavské splašky

Vyhněte se kontaktu s vodou v baltské Gdaňské zátoce, do které ústí Visla, varoval na začátku týdne hygienik severopolského Pomořského vojvodství. Na jedné z gdaňských pláží totiž krátkodobě došlo k překročení limitů bakterií Escherichia coli. Důvodem je podle hygienické služby havárie odpadního potrubí v 350 kilometrů vzdálené Varšavě.

Pod dnem Visly se na konci srpna krátce po sobě porouchala obě potrubí odvádějící splašky z levobřežní části Varšavy do čistírny na pravém břehu. Odpadní vody pak nasměrovaly městské služby přímo do řeky – vytéká jich 3 000 litrů za sekundu.

Havárie z konce srpna okamžitě zasáhla do kampaně před polskými parlamentními volbami. Ve velmi polarizované zemi se ze dne na den stala důležitým tématem politického sporu.

Politici vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost mluví o rozsáhlé ekologické katastrofě, ze které viní varšavskou radnici řízenou liberálním primátorem Rafałem Trzaskowským – mimochodem jedním z adeptů na prezidentského kandidáta liberálů příští rok na jaře.

Ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski hovoří o dopadech na celé Polsko: „Objem splašků je tak velký, že je znečištěná i pláž na Baltu. To znamená, že katastrofa prošla celou zemí.” Premiér Mateusz Morawiecki přirovnal varšavskou radnici k pštrosovi strkajícímu hlavu do písku. Premiérům šéfporadce dokonce nazval havárii „polským Černobylem”.

Vládní politici také tvrdili, že přímo ohrožené jsou zdroje pitné vody pro Varšavu, ta ale vodu bere z hloubky pod řekou ještě několik kilometrů před místem havárie, tedy proti toku řeky.

Varšavský primátor Trzaskowski se proti kritice ohrazuje, město podle něj dělá, co může: „Měl jsem dohodu s vládou, že se z toho nebude dělat politické téma. Jakou hlavu do písku? Problém řešíme. Okamžitě vyvozujeme závěry.”

Do karet mu částečně hraje zpráva hygieniků, která sice hovoří o porušení limitů, ale jen nepatrném. Jenže z liberálního (a protivládního) tábora zaznívají i hlasy, které havárii bagatelizují – situace podle některých komentátorů není úplně nová a je pořád ještě lepší než před pár lety.

„Samozřejmě že nevyčištěné splašky by se neměly dostávat do řeky. Bohužel až do roku 2012 jich do Visly teklo ještě o třetinu víc než teď, protože Varšava neměla čističku obsluhující celé město,” vysvětluje Seznamu varšavský zastupitel a šéf komise pro životní prostředí Marek Szolc z liberální strany Moderní.

Podle Szolce město věc nezlehčuje. „Visla má dobrou schopnost samoočišťování, nejde také o žádné toxické průmyslové odpadní vody, ale o komunální,” dodává varšavský zastupitel. To potvrzuje i nevládní organizace Koalice zachraňme řeky, podle které se Visla dokáže sama vypořádat s nečistotami během 10 až 15 kilometrů po toku díky tomu, že za Varšavou není její řečiště nijak regulované.

„Provládní média vyvolala hysterii, publikovala falešné fotografie špinavé varšavské vody. Cíleně šířila paniku,” dodává Szolc. Na sociálních sítích se šířily například fotografie leklých ryb. Nakonec se ukázalo, že pochází z roku 2010 a 2016.

Po průvodní politické hádce se nakonec radnice s vládou dohodla na stavbě pontonového mostu. Na přemostění, které postavili vojáci, se pak položilo provizorní potrubí. To by až do dokončení složité opravy původních trubek mělo splašky odvádět do čističky. Potrubí i pumpy se teď kalibrují.

Důvod série havárií zatím není jasný. „Probíhá vyšetřování, zatím není jasné, proč speciálně navržené kolektory ve stejnou chvíli selhaly. Jde o provoz starý pouze sedm let. Možná byla ve splašcích nějaká látka, která by tam být neměla, možná to bylo pochybení při stavbě,” říká Szolc.

Nehoda ve Varšavě nakonec může prospět veřejné debatě o životním prostředí. „Ukazuje na vážný problém toho, že čističky odpadních vod často nefungují správně. (…) Problém spočívá nejen v infrastruktuře ohrožené haváriemi, ale také ve vysokých provozních nákladech čističek.