Článek
Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí 2,27 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 174,8 miliardy korun, tedy o 8,4 procenta. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 3,3 miliardy na 36,6 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 8,3 procenta. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Počet řádně nesplácejících své dlouhodobé závazky činil na konci září 22 252 lidí. Proti třetímu čtvrtletí minulého roku klesl o 16,7 procenta. Počet nesplácejících krátkodobý dluh, tedy takový, který není určen na bydlení ale na spotřebu, klesl meziročně o 9,7 procenta na 270 429 lidí.
Výrazný pokles počtu lidí nesplácejících své úvěry na bydlení lze pozorovat delší dobu, naopak pokles lidí nesplácejících své úvěry na spotřebu není tak markantní.
„V minulých letech jsme byli zvyklí pouze na mírný pokles počtu lidí, kteří měli problémy se splácením svých spotřebitelských dluhů. Například ještě před dvěma lety jejich počet dokonce i přes příznivou ekonomickou situaci rostl,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Průměrný ohrožený dluh narůstá
Ohrožený dluh je registry definován jako tři po sobě následující nezaplacené pravidelné splátky, případně zesplatněný úvěr.
Zatímco počet lidí s ohroženým dluhem klesá, průměrná částka, kterou lidé dluží ve chvíli, kdy se dostanou do problémů se splácením, roste.
U dlouhodobého ohroženého dluhu se průměrná částka meziročně zvýšila o 7 500 korun na 479 311 korun. U krátkodobého ohroženého dluhu se průměrná částka na klienta zvýšila o více než 4 000 korun na 95 833 korun.
„Zvyšující se průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí mimo jiné také s tím, že si lidé v posledních letech půjčují stále vyšší částky. Při problémech se splácením jim proto zbývá splatit vyšší částku než dříve,“ upozornila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Počet lidí nesplácejících své závazky a průměrná nesplácená částka ovlivňují také celkovou výši ohroženého dluhu. Ta se meziročně snížila o 3,3 miliardy na 36,6 miliardy korun. Nejrychlejší meziroční pokles ohroženého dluhu byl zaznamenán ve třetím čtvrtletí roku 2017 (o 13,9 procenta), od té doby pokles ohroženého dluhu postupně zpomaluje.
Starší splácejí lépe než mladší
Schopnost splácet úvěrové závazky se výrazně liší mezi věkovými skupinami. Nejlépe splácejí své dluhy lidé ve věku od 35 do 54 let. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou z pohledu schopnosti splácet své závazky mladí lidé do 24 let.
Své závazky řádně nesplácí téměř čtyři procenta mladých lidí s úvěrem na bydlení, což je dvakrát více než činí průměr za celou ČR. U krátkodobého dluhu má problémy se splácením svých závazků 17,5 procenta z celkového počtu lidí v této věkové kategorii a s tímto typem dluhu. Republikový průměr činí 11,3 procenta, dodal Rajl.
