Článek
Čekají na víza, otevření hranic, nebo jakoukoli bližší informaci ze strany univerzit. Situace se liší škola od školy, země od země. Zatímco v Nizozemsku se na možnou špatnou epidemickou situaci připravili a podmínky uzpůsobili už během procesu zasílání přijímacích dopisů, čeští studenti mířící například do Číny dodnes netuší, co s nimi bude.
Čína tak i v této pandemické kapitole hraje svůj tajemný part – nad studenty, jejichž studijní ambice mířily do Asie, visí velká neznámá. Někteří z nich opustili v prvních měsících pandemie Čínu ve spěchu za doprovodu jednoho zavazadla a dodnes netuší, jak dlouho budou dokončovat studium přes internet a kdy se setkají se zbytkem svého majetku. Po svých věcech i inspirativním prostředí pro studium si stýská studentka Natalie z University of Jinan.
„Studuji druhým rokem díky vládnímu stipendiu a vše funguje jen online, ale trápí mě něco jiného. Protože jsem v Číně v podstatě žila a odjela nečekaně jen s jedním kufříkem, mám stále aktivní čínskou sim kartu, kde mě čekají měsíční poplatky. Nechala jsem na kolejích spoustu osobních věcí, včetně ovoce na stole, takže si ani nechci představit, jak můj pokoj po měsících vypadá. Další problém je, že díky stipendiu jsem bydlela v Číně zadarmo, takže v Česku musím ke studiu čínštiny i pracovat, k ukončení školy se po nás vyžaduje jazykový certifikát, na který se máme naučit sami, bez toho nám nedovolí studium dokončit. A vlastně vůbec netuším, jestli se do konce akademického roku do Číny dostanu,“ popisuje pro Seznam Zprávy studentka Natalie, která přišla nejen o možnost dokončit vzdělání na své univerzitě, ale také o stipendium a majetek.
Nejistotu zažívají i další studenti čínské filologie z Univerzity Palackého. I pro ně se studium čínštiny smrsklo do jejich notebooku na dobu neurčitou. „V úterý jsem absolvoval online zápis na univerzitu v čínském Chu-nanu. Online bude probíhat celá výuka, ale zřejmě budu muset přerušit studium. To bych obnovil ve chvíli, kdy by bylo možné vyjet. Přerušení je však maximálně na jeden rok a oni sami nejsou schopní říct, kdy budou studenty do země pouštět,“ popsal Jaroslav T. A jiné univerzita v Číně vítá s otevřenou náručí, čínská ambasáda v Praze ale smýšlí jinak.
„Momentálně to vypadá tak, že máme zelenou od české vlády i od čínské, ale čínská ambasáda v Praze nám nedá víza. Jinými slovy jedeme momentálně online výuku na Nankingské univerzitě, kde nám řekli, že až nám kdykoliv v semestru udělí víza, tak prostě máme přiletět a pokračovat tam. Čekáme na dodatečný akceptační dopis z čínské univerzity, se kterým by mohlo být vyřízení víza snazší. Poslední informace o stipendiích máme ale třeba z poloviny srpna,“ říká student čínské filologie Filip Š.
Diametrálně rozdílnou zkušenost popisují studenti, kteří se rozhodli vycestovat v rámci Evropské unie. Hořkosladký pocit z přijetí na vysněnou školu a následné patálie popsala pro Seznam Zprávy studentka Karlovy univerzity Bára Linhartová. Vliv pandemie byl cítit už z přijímacích dopisů v červnu. „Amsterdam Business School je státní univerzita, ale byznysové povahy, za přihlášku jsem tedy dala 3000 korun, za studium se platí necelých 70 000 plus další a další malé výdaje, ze kterých se časem stávají opravdu velké výdaje. Při zájmu o zajištění bydlení školou je asi hodinový limit na přijetí nabídky a zaplacení nevratného manipulačního poplatku necelých 20 000 korun,“ popisuje a dodává, že jí nakonec škola umožnila nástup až od roku 2021, kdy nicméně hrozila online výuka bez možnosti snížení ceny.
„Nejdřív jsem možnost odsunu nástupu o rok jen přehlídla se slovy, že to je nemyslitelná varianta, na co bych tu ten rok čekala, beztak se do školy bude dát chodit. Začala jsem nad tím ale přemýšlet a celý následující týden se odehrával v jednom velkém zmatku a stresu, každý den přicházel nový update od školy, co se mění, a nikdo neměl přesné informace o tom, jak to bude a co obnáší možnost odložit studium o rok. Každý den jsem jim psala, jestli nevědí ještě něco víc, každý den jsem obvolávala rodinu, co si o tom myslí, nedokázala jsem přemýšlet nad ničím jiným. Spojila jsem se s kamarády, co v tu dobu už na stejné škole studovali, a všichni mi řekli jedno a to samé – Amstr prostě musíš zažít, ne přežít za obrazovkou,“ říká Bára a dodává, že jí rozhodnutí zůstat na pražské fakultě sociálních věd nakonec přineslo vzhledem k současné situaci úlevu.
Situaci výjezdů v rámci evropských škol řeší mimo jiné také Univerzita Palackého v Olomouci. Podle údajů jejího zahraničního oddělení se pro některé studenty výjezdy podařilo dojednat i pro letošní rok.
„K dnešku máme v rámci akademického roku 2020/2021 evidováno v souvislosti s pandemií pouze 13 vyjetých stážistů, dalších 15 má schválenou stáž a žádost o finanční podporu a vycestují v nejbližších měsících, což činí 41 % z počtu zadministrovaných mobilit ve stejném období minulého roku. Za tímto poklesem stojí také stagnace stáží Erasmus+ do zemí mimo EU – ty jsou nyní prakticky nulové s ohledem na restrikce (vstup na území hostitelské země, omezení v letecké dopravě) a přesouvají se na pozdější období. Agenda praktických stáží je flexibilní, věříme, že toto procento v dalších týdnech a měsících naroste, samozřejmě za předpokladu zlepšení epidemiologické situace,“ popsal vedoucí zahraničního oddělení UP David Mikuláš.
Rozhodnutí nevycestovat, která jdou na vrub epidemii, jsou dílem rozhodnutí jednotlivých studentů či jejich rodičů a dílem rozhodnutím některých partnerských univerzit, které výměny v ZS buď úplně zrušily, nebo omezily na virtuální výměny. Mezi takové patří zejména Skandinávie a Nizozemsko, které avizovaly zrušení již dříve, na poslední chvíli ruší výměny např. varšavské univerzity nebo univerzita v Aténách, dodal Mikuláš.
