Čekali na Den X, kdy měli začít zabíjet. Síť sahá až do německé armády

Dlouholeté vyšetřování pravicových extremistických skupin v Německu přineslo další poznatek - hrozba neonacistické infiltrace do státních institucí je mnohem širší, než se předpokládalo.

Plán zněl až děsivě jasně. Zajmout skupiny politických nepřátel a ty, kteří brání migranty a uprchlíky, naložit na kamion a odvézt na utajené místo, kde měli být do jednoho zavraždění. Členové extremistické skupiny podle „nákupního“ seznamu sháněli jednotlivé položky - desítky igelitových pytlů na těla, ale také pálené vápno, které dle vyšetřovatelů mělo být použito k rozkladu organického materiálu.

Sofistikovaný plán zosnovali na první pohled seriózní obyvatelé jednoho městečka, které spojovalo jedno – nenávist k přistěhovalcům. Spektrum skupiny doplňovali právníci, místní politici, aktivní záložníci armády, policisté, včetně policejního odstřelovače a bývalého parašutisty Marka Grosse. Ten byl veden i jako jejich neoficiální vůdce.

Skupina se zformovala na celonárodní chatovací platformě pro vojáky a další sympatizanty s krajně pravicovým smýšlením, kterou zřizoval člen německých elitních speciálních sil (KSK). Postupem času pod Grossovým dohledem vznikla další odnož skupiny. Mezi sebe dále přibrali lékaře, inženýra, dekoratéra, majitele tělocvičny a místního rybáře. Začali si říkat Nordkreuz, česky Severní kříž.

„Mezi námi byli zástupci celé vesnice,“ vzpomíná Gross, který letos v rozhovorech pro New York Times popsal, jak a proč skupina začala fungovat.

Plánovaná spiknutí s účelem zabíjení popřel. Proti této jeho výpovědi ale stojí vyšetřovatelé a státní zástupci, jakož i další výpovědi členů skupiny svědčící o tom, že plány zlověstný tah na branku měly.

Německo se opožděně začalo zabývat krajně pravicovými sítěmi, o kterých vyšlo najevo, že jsou mnohem rozsáhlejší, než se kdy předpokládalo. V zemi, která se vehementně snaží očistit od nacistické minulosti a hrůz holocaustu, je pak dosah krajně pravicových extremistů do německých ozbrojených sil obzvláště alarmující. V červenci vláda rozpustila celou skupinu extremistů infiltrovaných do národních speciálních složek.

Kauza Nordkreuz byla odhalena už před třemi lety, ale až do dnešních dnů neustále vychází najevo, že problém krajně pravicové infiltrace přesahuje jak hranice zvláštních složek, tak celé armády. Jak přiznávají sami úředníci a zákonodárci, extrémně pravicový extremismus pronikl do několika vrstev německé společnosti v letech, kdy úřady hrozbu podceňovaly, nebo se zdráhaly se jí plně postavit. Jedna z hlavních motivací extremistů se totiž zdála být přitažená za vlasy natolik, že ji vyšetřovací orgány dlouhou dobu nebraly vážně. A to i přes to, že v krajně pravicových kruzích našla své platné místo.

Neonacistické a další extremistické skupiny vrcholu své cesty říkají Den X. Mystický den, kdy se zhroutí celý řád německé společnosti a pravicoví extremisté nastoupí k záchraně národa. Německé úřady stále více považují scénář za záminku pro domácí terorismus ze strany krajně pravicových skupin, nebo dokonce pro převzetí vlády.

„Obávám se, že jsme natrefili pouze na špičku ledovce,“ uvedl Dirk Friedriszik, zákonodárce v severovýchodním státě Meklenbursko – Přední Pomořansko, kde byl Nordkreuz založen. „Není to jen otázka KSK. Reálná hrozba zní, že jsou tyto buňky všude. V armádě, na policii, v záložních jednotkách.“

Na Den X se připravoval i Nordkreuz. Domácí zpravodajská služba dostala tip na konci roku 2016, o půl roku později se už rozjelo vyšetřování. Než se ale síť podařilo dostat před soud, trvalo to roky. I nyní čelí obvinění pouze jediný člen – šéf Mark Gross. Trestu se mu ale možná dostane nikoli za plánování spiknutí, ale za nezákonné držení zbraní.

Koncem loňského roku dostal Gross 21měsíční podmíněný trest. Rozsudek byl tak mírný, že se proti němu letošní státní zástupci odvolali a rozjeli případ v dalším zdlouhavém kole jednání. V současné době jsou z 30 členů skupiny Nordkreuz vyšetřováni federálním žalobcem pro podezření ze spiknutí a terorismu jen další dva.

Podle odborníků na extremismus je toto typický příklad postupu úřadů v případech krajně pravicových extremistů. Pro obvinění ze spiknutí je žalostný nedostatek důkazů, takže nepadají tresty, které by mohly další od páchání trestné činnosti odradit. Téměř vždy se zaměřují na jednotlivce, nikoli na celé sítě.

Stíhání těchto nebezpečných skupin ale naráží na daleko znepokojivější obavy – německé úřady se důvodně obávají, že vyšetřování může brzdit infiltrace skupin mezi policii, která má případy na starosti. V červenci odstoupil policejní šéf západního státu Hesensko kvůli aféře s vyhrůžkami levicové političce, z nichž je podezřelý krajně pravicový bývalý policista a jeho manželka. Výhrůžné e-maily opatřil odesílatel podpisem NSU 2.0. Zkratka odkazuje na skupinu hlásící se k odkazu neonacistického Národněsocialistického podzemí (NSU), které v letech 2000 až 2007 zabilo deset lidí převážně tureckého původu.

Někteří členové Nordkreuzu brali své poslání natolik vážně, že sestavovali seznamy politických nepřátel. Výhrůžky smrtí se dočkal i politik působící v oblasti vzniku skupiny, Heiko Böhringer. „Myslel jsem, že jsou to neškodní blázni, kteří koukali na příliš mnoho hororů,“ uvedl tehdy Böhringer. „Změnil jsem názor.“ Během pátrací akce byly nalezeny také skici domu Böhringera. „Nechtěli jen přežít Den X. Chtěli zabíjet své nepřátele, byl to konkrétní plán,“ uzavřel přesvědčený Böhringer.

Střelnice v Güstrowu, venkovském městě v severovýchodním rohu Německa, leží na konci dlouhé polní cesty zabezpečené těžkou bránou. Okolí je obehnáno ostnatým drátem, za kterým ve větru vlaje německá vlajka. „Tady to všechno začalo,“ popsal pro NYT Axel Moll, místní dekoratér a člen Nordkreuz s loveckou licencí a celým arzenálem střelných zbraní.

Na podzim roku 2015, když do Německa přišly stovky tisíc žadatelů o azyl z válkou sužované Sýrie, Iráku a Afghánistánu, se členové Severního kříže vyděsili. V jejich očích se Německo potýkalo s potenciální invazí teroristů, s napadením systému sociální péče a možnými nepokoji. Jejich vlastní vláda přivítala migranty. „Měli jsme strach,“ vzpomínal Gross během rozhovorů.

Brzy se utvořila skupina 30 lidí pravidelně se setkávajících na střelnici, z čehož v lednu 2016 vzniká Nordkreuz. Pro členství platily dvě podmínky: „Správné dovednosti a správný přístup.“ Gross a další policejní důstojník ve skupině byli členy tehdy vznikající krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, která je nyní třetí největší silou v národním parlamentu. Nejméně dva další ve skupině navštívili seminář Thule, organizace, jejíž vůdci měli na zdi portrét Hitlera a používali rétoriku bílé nadvlády.

Nordkreuz se scházel každých pár týdnů, povídali si, grilovali, zvali mezi sebe řečníky. Jednou ve skupině přednášel vojenský důstojník v důchodu, jindy občan Říše, hnutí, které neuznává poválečný německý stát. Postupem času Nordkreuz přidal k bratrstvu plánující den, který měl změnit jejich životy – Den X. Začali shromažďovat dostatek zásob, aby přežili 100 dní, včetně jídla, benzínu, toaletních potřeb, vysílaček, medicíny a střeliva. Gross vybíral od každého člena skupiny 600 eur, které použil na shánění zásob. Celkově shromáždil více než 55 000 nábojů.

Skupina zvolila také svůj „bezpečný dům“, útočiště na místě bývalé prázdninové destinace komunistů, kde by mohli členové v den události přečkat spolu se svými rodinami. Okolní potok sliboval čerstvou vodu, malé jezero místo pro mytí a praní prádla, les zásoby dřeva a možnost lovu.

Když do roku 2016 do Německa dorazily stovky tisíc dalších migrantů a v Evropě došlo k řadě teroristických útoků, dostalo plánování spád. „Měli jsme scénář pro případ, že by se stalo něco špatného,“ vysvětloval Gross. „Ptali jsme se sami sebe, na co jsme chtěli být připraveni. Rozhodli jsme se, že pokud do toho chceme jít, tak naplno.“

Právě po tom, co znamená „jít do toho naplno“, nyní vyšetřovatelé pátrají. Gross trvá na tom, že se skupina připravovala pouze na zhroucení sociálního řádu, nikdy neplánovali vraždy, ani neměli v úmyslu způsobit újmu. Jiný člen skupiny ale podává jinou verzi příběhu. „Měli jsme ty lidi shromáždit a zabít,“ popsal Horst Schelski vyšetřovatelům v roce 2017. Schelski je bývalý důstojník letectva, jehož výpověď ostatní zpochybňují. Sám se od skupiny časem distancoval.

Tou dobou už byla skupina v hledáčku zpravodajské služby. Ta během dvou let provedla razie, během kterých objevila zbraně, střelivo, seznamy nepřátel, ručně psaný seznam pro Den X, na kterém byly pytle i pálené vápno. Podle Grosse měly pytle sloužit jako nepromokavý spacák nebo pro přepravu velkých předmětů.

Gross je stále přesvědčen, že o škodlivou akci nejde. „Neznám jediného neonacistu,“ tvrdí. Pokrývání koronavirové pandemie médii přirovnává ke komunistické cenzuře. Předplácí si ruská média a alternativní servery. Věří, že koronavirus je trik, jakým chce vláda zbavit občany práva, a že kancléřka Angela Merkelová pracuje za pomocí toho, co nazývá „tajnou vládou“. „Je to globální záležitost. Velký kapitál, velké banky, Bill Gates,“ tvrdí ve stálém očekávání Dne X. Kdy přijde, sám neví.

Odhalením jedné skupiny příběh nekončí. Bezpečný dům je stále aktivní. „Tam venku síť stále funguje,“ uzavřel.