Článek
Závěr velkého testovacího průzkumu, že se koronavirem nakazilo jen několik promile Čechů, má svůj pomyslný rub i líc.
Je chvályhodné, že se epidemii podařilo - nejspíš díky počátečním rázným omezením - rychle dostat pod kontrolu a české nemocnice nebyly přeplněné pacienty ve vážném stavu jako třeba v Itálii.
Zároveň ale platí, že covid-19 se nedá jednoduše zastavit a bude se republikou dál šířit. Naprostá většina národa, která infekcí neprošla, tak bude muset počítat s rizikem, že se nakazí.
Že se epidemie nedá úplně zkrotit, potvrdila právě zmíněná testovací studie, která zahrnuje sondáže ve vybraných městech i celoplošné testování.
Ukázalo se, že zhruba čtvrtina nebo třetina lidí, kteří se nakazili, si onemocnění vůbec nepovšimla. Další nakažení nahlásili jen drobné potíže. Právě tito „neuvědomělí“ pacienti budou patrně velkou měrou přispívat k dalšímu šíření koronaviru.
Příznačné je, že vládní politici i odborníci už úplně přestali mluvit o „promořování“, tedy o tom, že by koronavirus měl postupně projít většinou populace. Ve světle nízkého podílu nakažených by takové úvahy nyní zněly velmi odvážně.
Jaký tedy bude následující „život s koronavirem“? Podle ministra zdravotnictví Adam Vojtěcha může trvat i roky.
„To, že tady bude docházet k nějakému šíření té nemoci, je prostě jasné. Tomu se nedá úplně vyhnout,“ prohlásil ve středu Vojtěch.
Imunizace české populace proti COVID-19 je velmi nízká, konkrétně se pohybuje v řádu jednotek promile. Výsledek studie přítomnosti protilátek proti koronaviru u české populace se však neodlišuje od zjištění v okolních zemích. https://t.co/U39c0ivYOK
— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 6, 2020
Nízký výskyt nakažených může působit ve prospěch dalšího uvolňování plošných omezení, se kterým počítá vláda premiéra Andreje Babiše. Život by se měl postupně vracet do normálních kolejí, obzvlášť po skončení nouzového stavu 17. května.
Místo celorepublikových zákazů se bude pozornost soustředit na tzv. Chytrou karanténu a boj s nákazou v místech, kde se onemocnění bude rychle šířit, jako je třeba v současnosti Chebsko. „Musíme být připraveni, pokud by došlo k nějakým lokálním ohniskům, je včas řešit. To je teď naše úloha,“ zdůraznil ministr Vojtěch.
Pokud by ale došlo k nějakému prudkému nárůstu nakažených, jsou politici i odborníci připraveni znovu utáhnout šrouby. „Při rozvolňování budeme muset být opatrní. Je riziko, že se nemoc znovu rozjede,“ varoval vicepremiér Jan Hamáček v rozhovoru pro CNN Prima News.
Klíčové je, aby se šíření nákazy podařilo udržet „rozložené“ v čase, aby zdravotnický systém stíhal plynule ošetřovat nemocné. „Nám jde o to, abychom nečelili nějakému explozivnímu nárůstu počtu pacientů,“ prohlásil Vojtěch.
Trefně to vystihl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Celý problém téhle infekce vlastně není v ní samotné, ale v jejích vlastnostech a rychlosti. Kdyby infekce šla populací půl roku, rok, tak se to rozloží v čase a zdravotnický systém to vstřebá,“ řekl.
Poukázal na to, že rychlé šíření nákazy je nebezpečné pro 20 až 30 procent lidí, kteří mají při onemocnění vážnější komplikace. Do této rizikové skupiny patří v Česku hlavně dva miliony seniorů a lidé s chronickými zdravotními problémy. „Kdyby to tuhle vlastnost nemělo, je to věc zvládnutelná téměř přírodním způsobem,“ uvedl šéf statistiků.
