Čeho se bojí lídři pro velká města? Stárnutí, teroru a všelidového hlasování

Komunální volby mají tradiční jasná témata, ale politici, kteří mají ambice vést největší města Prahu, Brno a Ostravu, prozradili ještě víc.

V anketě projektu Volební lavička odpovídali na otázky, které ukazují jejich pohled na budoucnost a na svět. Mimo jiné na to, co považují za největší hrozbu současnosti.

Většina pražských lídrů se shodla na stárnutí obyvatelstva.  Vedle lídra Pirátů také lídr hnutí ANO, uskupení Praha sobě nebo zelených.

„Zlepšit školství a připravit se na stárnutí populace jsou největší současné výzvy pro naši zemi,“ říká jednička sdružení Praha sobě Jan Čižinský. „Právě proto se budeme intenzivně věnovat rozvoji služeb pro seniory a zásadně zlepšíme kvalitu vzdělávání dětí.“

Další velkou hrozbou je změna klimatu. Na ni se chtějí soustředit Piráti, zelení, Evropská koalice pro Prahu nebo SPDV. Podle jedničky kandidátky Pirátské strany Zdeňka Hřiba může Praha suchu čelit výsadbou nových stromů nebo podporou zelených střech. „U změn klimatu jde především o návrat vody do veřejného prostoru,“ dodává Hřib.

Kandidáti na primátora ale nezůstavají jen u obecných hrozeb. Co je největší hrozbou podle bývalého primátora a nynějí jedničky ODS Bohuslava Svobody? „Všeobecné referendum, jak ho navrhují nejrůznější politická uskupení,” uvedl. „Je obrovskou hrozbou, která může zapříčinit konec parlamentní zastupitelské demokracie,“ obává se.

Naopak devět ze čtrnácti stran se shoduje, že největší příležitostí je pro Česko rozvoj nových technologií. Piráti, ANO, Spojené síly pro Prahu nebo Praha sobě zase vidí budoucnost v lepším systému vzdělávání.

„Jedním z největších ekonomických, sociálních a politických problémů Česka je přetrvávající platová propast ve srovnání se západní Evropou,“ říká Jiří Witzany (Evropská koalice pro Prahu). Podle něj západní země doženeme jedině tlakem na vzdělání a inovace.

Pražští lídři by přijali také euro a prosazovali by i aktivnější účast v NATO.

Korunu by za euro vyměnili Mirovský (Zelení), Hřib (Piráti), Pospíšil (Spojené síly pro Prahu) nebo Landovský (ČSSD). Členství v osmadvacítce bez eura by zachovali Svoboda (ODS), Stuchlík (ANO) a Čižinský (Praha sobě).

Ani během letošního jara a léta Česko nesvlažily tolik potřebné deště. Od roku 2014 tak bojujeme s přetrvávajícím suchem. Třeba v prvních dvou srpnových týdnech letošního roku spadla na území Česka jen třetina srážek oproti normálnímu množství.

A právě změnu klimatu vnímají brněnští kandidáti jako největší hrozbu.

„Musíme mít náhradní zdroj pitné vody pro situace, že by současné zdroje nestačily,“ říká Petr Hladík z KDU-ČSL.

„Po epidemiích infekčních nemocí jsou vlny veder nejvýznamnějším faktorem zvýšené úmrtnosti,“ varuje Jasna Flamiková (zelení).

„Změny klimatu jsou hlavním motorem migrace obyvatel z Afriky, což je další rizikový faktor,“ přidává Oliver Pospíšil (ČSSD).

Zástupci TOP 09, Žít Brno a ANO se obávají nepříznivého demografického vývoje, který si vyžádá daleko větší investice do zdravotnictví a sociální oblasti.

ODS ale vnímá i hrozbu terorismu. „Vzhledem k členství České republiky v EU a NATO nelze teroristickou hrozbu podceňovat a je nutné, aby stát měl připraveny potřebné bezpečnostní kroky,“ říká kandidátka na primátorku Markéta Vaňková.

Výdaje státního rozpočtu na vědu a výzkum se letos zvýší, i když méně, než se čekalo. Půjde o téměř 36 miliard korun. V porovnání se zeměmi OECD se pohybujeme okolo průměru. Do vědy jsme investovali 1,7 % HDP, podobně jako Kanada nebo Itálie. Mimo kandidátů za Žít Brno a zelené, pro které je hlavní vzdělávání, je pro všechny strany důležitý rozvoj nových technologií, bez investic to ale nepůjde.

„Nesmíme být pouhou montovnou Evropy, ale naopak musíme udělat vše pro to, abychom byli vědecko-výzkumným inkubátorem,“ myslí si Vlastimil Válek (TOP 09).

Ani v Praze nejsou kandidáti tolik otevření Evropě jako v moravské metropoli. Euro by přijali TOP 09, Žít Brno, STAN, ANO, KDU-ČSL a zelení. Korunu by si ponechali Piráti, ČSSD a ODS. Většina stran by zůstala v NATO, Hladík z KDU-ČSL mluví dokonce o evropské armádě.

„Sny o neutrálním Česku, které se samo ubrání zbytku světa a zlatými českými ručičkami si vybuduje silnou ekonomiku, by měly dál zůstat v říši snů,“ dodává Antonová (Žít Brno).

Na rozdíl od Prahy a Brna by ale Unie s eurem v Ostravě nepochodila.

ODS, ČSSD a STAN chtějí zůstat v EU, ale platit i nadále korunou. Piráti by byli pro euro. Komunisté by rádi, aby Česko následovalo příklad Británie, a vystoupit by chtěli i ze Severoatlantické aliance, protože „NATO destabilizuje svět“, dodává dokonce lídr kandidátky KSČM Martin Juroška.

V pohledu na hrozby se možní budoucí primátoři Ostravy rozcházejí. Pro Jiřího Srbu (ČSSD) je největším rizikem migrace a stárnutí obyvatelstva. Změn ve společnosti spojené s odchodem silných ročníků do důchodu se obává i David Witosz (Piráti) a přidává i nízkou kvalitu školství.

„Přírodní katastrofou jsou nekompetentní politici, kteří vládnou nevzdělaným lidem, což je jejich záměr,“ přibližuje Witosz.

Ostravu trápí doprava, a proto čtyři z pěti kandidátů (ODS, ČSSD, Piráti a STAN) vidí budoucnost ve zlepšení infrastruktury. Stěžejní je pro moravskoslezskou metropoli dokončení tzv. Prodloužené Rudné. Ta spojí Ostravu s Opavou. Stačí dostavět zbylých 400 metrů, stavba je ale dlouhodobě zablokovaná kvůli věcnému břemenu.

Odpovědi pěti set kandidátů ve více než dvou stovkách obcích v projektu Volební lavička ukazuje několik trendů aktuálních voleb. Nejdůležitějším tématem je doprava, a to především pro ODS, ANO a STAN. Piráti kladou důraz nejčastěji na komunikaci s občany a transparentnost.

Příležitostí pro obce a města jsou podle většiny kandidátů nové technologie a zlepšení kvality školství. Především v menších městech a obcích chtějí kandidáti těžit z návratu k tradičním hodnotám.

Největší hrozbou je pro lídry kandidátek stárnutí obyvatelstva a změna klimatu. Zajímavým fenoménem je terorismus, kterého se obávají více politici v malých městech. Naopak nezaměstnanosti nebo kriminality se obává minimum kandidátů.