„Čechy neobsluhujeme.“ Pomsty, výhrůžky i sliby v ostré roztržce o důl

„Neobsluhujeme Čechy!“ Takové cedule se podle odborářů z polského povrchového dolu Turów začaly objevovat v polském příhraničí s Českem. Nápisy namířené proti Čechům potvrdila v rozhovoru pro Seznam Zprávy i polská opoziční poslankyně Małgorzata Traczová ze strany Zelených. Jejich důvodem je páteční předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které nařídilo okamžitě zastavení těžby v dole.

Tomu se ale Polsko vzepřelo. Dnes po jednání s Andrejem Babišem to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož by přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny bylo „ekologickou a energetickou katastrofou“.

Česko zažalovalo polský stát letos v únoru po letech neúspěšného vyjednávání ohledně podmínek rozšíření dolu. Polská těžba totiž podle ekologů, Libereckého kraje i české vlády způsobuje ztrátu podzemních vod v českých obcích u hranic. Turów se nachází v polském cípu mezi Českem a Německem.

Páteční oznámení o předběžném opatření vyvolalo v Polsku lavinu reakcí. Vláda hned v pátek označila rozhodnutí za neproveditelné. „Polská vláda nepodnikne žádné kroky, které by měly dopady na energetickou bezpečnost Polska,“ prohlásil v pátek premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Téma dolu Turów chce Morawiecki řešil v pondělí s českým premiérem Andrejem Babišem na unijním summitu v Bruselu. Po setkání Morawiecki uvedl, že Polsko hodlá s českou stranou hledat společné řešení problému.

Rádio RMF FM napsalo, že Morawiecki chtěl Babiše „prosit“ o změnu českého stanoviska na základě dvou hlavních argumentů.

Ten první, který zní spíš jako výhrůžka, je „připomínka“, že i Česko má „blízko polských hranic“ uhelné doly a že Polsko kvůli nim může v odvetě zažalovat u Soudního dvora Česko. To už Morawiecki naznačoval v pondělí odpoledne před svým odjezdem do Bruselu.

„Takové zamyšlení. Je zajímavé, že našim sousedům – Čechům a občas i Němcům – vadí náš hnědouhelný důl a elektrárna, velmi zajímavé. Ale je potřeba brát v úvahu, že doslova na druhé straně hranice, v České republice a na německé straně hranice, protože tady sousedí Polsko s Českem a Německem, jsou doly a elektrárny, které fungují, mají se dobře a nikomu nevadí,“ prohlásil premiér na tiskovém vystoupení ve Vratislavi.

„A tohle zamyšlení bych vzkázal našim českým a německým přátelům, aby jim připomnělo fakt, na který se ne tak docela ohlíželi,“ dodal Morawiecki. Konkrétní důl „hned za českou hranicí“ nejmenoval.

Polsku nejbližším hnědouhelným povrchovým dolem je na české straně Bílina. Zatímco Turów leží jen necelý kilometr od českých hranic, důl Bílina je od nejzazšího bodu polsko-české hranice vzdálený přibližně 80 kilometrů. Blíž polské hranici jsou černouhelné hlubinné doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Blíž dolu Turów je pak povrchová těžba na německé straně.

Vzkaz polského premiéra se nese v duchu mapy uhelných dolů, která se od pátku ve velkém šíří po polských sociálních sítích. Má dokazovat, že zatímco Češi a Němci těží uhlí bez problémů, Polsko je jako oběť donuceno těžbu ve svém dole pozastavit. Stejnou argumentaci používá i polská státní těžební společnost PGE, jež Turów vlastní a provozuje.

Morawiecki v pondělí také řekl, že s ČR začne o polském dolu jednat a že unijnímu soudu Polsko předloží nové argumenty. „Je nutno říct, že rozhodnutí Soudního dvora EU je velice nebezpečné jak z hlediska možných ekologických hrozeb, protože hrozí přímo ekologická katastrofa, tak je i nebezpečné pro energetickou bezpečnost Polska a pro zajištění práce pro 5000 lidí, kteří tam jsou zaměstnaní,“ řekl mimo jiné politik. Druhým argumentem, který má přesvědčit Babiše, je pak ten, že se budou Poláci na opatřeních proti mizení vody v Česku finančně podílet, uvádí polské rádio RMF FM.

Polský premiér ve svém ostře laděném pondělním vystoupení přiznal, že jde mezi Polskem a Českem o spor, „který tu už dlouho nebyl“. Příčinu přitom nevidí v neúspěchu jednání a polském podcenění situace, ale v blížících se českých parlamentních volbách a „nedávných komunálních volbách“.

S takovou teorií operuje i seriózní deník Rzeczpospolita. „Vysoce postavené zdroje sdělily našemu deníku: v Česku vypukla euforie. Před říjnovými parlamentními volbami chtějí politici vytěžit politický kapitál na úkor naší země.“ Noviny připomínají, že podle průzkumů by volby vyhrála koalice Pirátů a STAN, která akcentuje ekologická témata. Rzeczpospolita také píše, že konflikt potápí spolupráci ve Visegrádské skupině.

Jinak věc vidí polská opoziční politička strany Zelených Małgorzata Traczová, která je poslankyní za Občanskou koalici. Tématu Turowa se věnuje od roku 2019 a v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že polská vláda věc dlouho bagatelizovala.

„Mysleli si, že není důvod, aby se obávali rozhodnutí Soudního dvora, tvrdili, že důvodem ztráty vody na české straně není povrchový důl. Prostě ten problém zlehčovali a nečekali, že Soudní dvůr vydá předběžné opatření o pozastavení činnosti dolu. Já jsem viděla, že absence jednání a chuti k řešení sporu ze strany polské vlády může vést k tomu, že důl bude muset ze dne na den zastavit práci,“ uvedla poslankyně.

Politické body má na tématu podle zastánců Turowa sbírat i liberecký hejtman Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který se podle některých polských teorií chystá kandidovat na Pražský hrad. To Půta, jenž téma Turowa řeší dlouhodobě, vyvrací. „Na prezidenta se za dva roky kandidovat nechystám. Dělám svoji práci, hájím zájem obyvatel Libereckého kraje. Věřím, že stejně by postupovali moji polští kolegové, kdyby důl byl český a podzemní voda polská. Podstatou problému je fakt, že naše obavy nebyly vnímány jako oprávněné,“ napsal hejtman na Twitteru.

Někteří polští vládní politici, ale i novináři přitom šíří i další konspirační teorie o protipolském spiknutí. Za to mají být odpovědní buď Němci, Brusel, nebo čeští oligarchové v čele s premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Takové zprávy se neobjevují jen mezi anonymními uživateli sociálních sítí, ale také v polských médiích, konkrétně Polské televizi (TVP), kterou kontroluje vládnoucí strana PiS.

TVP s odkazem na analytika Jagellonského institutu blízkého vládnoucí straně PiS uvádí, že celá věc není o ztrácející se podzemní vodě, ale o tvrdé byznysové hře s politickým pozadím. Článek s titulkem „Turów. Čeští oligarchové si mnou ruce. Nejbohatším z nich je premiér“ naznačuje, že žaloba i předběžné opatření jde na ruku premiéru Babišovi. TVP ho popisuje jako oligarchu, který má spor s polským petrochemickým gigantem Orlen a šíří v ČR špatnou pověst Poláků a polských výrobků.

Bez souvislosti s Babišem a dalšího vysvětlení pak expert Piotr Rudyszyn pro TVP uvádí, že i německé doly patří Čechům a že právě od nich má být pak Polsko nuceno nakupovat uhlí, pokud se Turów uzavře. „Podle mého názoru nebude rozhovor premiérů k ničemu. I při největším vyjednávacím umu není přeci polská vláda schopna diskutovat s oligarchy. To se má dít na evropské úrovni,“ cituje TVP Rudyszyna. České straně podle něj chybí věcné a racionální argumenty a úbytek vody v českých obcích nezpůsobil blízký hluboký důl, ale jejich nadmořská výška a sucho v Česku.

Popuzení už dali v pátek najevo politici konzervativní a nacionalistické strany Solidární Polsko, která vládne v koalici se stranami PiS a Dohoda. „Němci otevírají nové uhelné doly a Polsko je má zavírat ze dne na den, protože to přikáže Soudní dvůr EU. Teď asi rozumíte, o co se hraje v soudnictví. Jde jednoduše o to, připravit Polsko o právo rozhodovat o tom, co se v Polsku děje,“ uvedl poslanec a státní tajemník ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Narážel přitom na dlouhodobý spor o vládní reformy soudnictví, které kritizuje Evropská komise a z části zrušil právě unijní soud.

Odbory z dolu Turów na úterý plánují protestní blokádu hraničního přechodu u českého Hrádku nad Nisou.