Čechy děsí koronavirus, chřipka přitom doma zabila už 12 lidí

„V Praze stoupl počet nemocných o třetinu. Nejvíc – dokonce až o sedmdesát procent – stouplo onemocnění u dětí ve věku 6 až 14 let. O polovinu potom u dětí do pěti let,“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Nemocných je v hlavním městě 1 300 na 100 tisíc obyvatel, a situace se tak přiblížila epidemickému prahu, který je 1 600 nemocných na 100 tisíc lidí.

„Příští hlášení bude v pátek. Předpokládáme, že práh epidemie překročíme tento nebo příští týden,“ dodala lékařka.

Chřipka je na vzestupu v celé republice. Při posledním hlášení Státní zdravotní ústav oznámil mezitýdenní nárůst skoro o 30 procent. Na každých 100 tisíc obyvatel bylo 1 452 nakažených a celkem 12 lidí nemoci podlehlo.

Chřipková epidemie začala na konci minulého týdne v Jihočeského kraji, potýkají se s ní ale i Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Kvůli nemoci se na některých místech uzavřely základní a mateřské školy. Děti zůstaly doma třeba na Vysočině. Do školy ve Strážku na Žďársku chodí 87 žáků, skoro 60 procent z nich už ale onemocnělo. V některých nemocnicích platí zákaz návštěv – například v Prostějově nebo Strakonicích.

Praha zatím uzavření škol v plánu nemá, bude ale záležet na dalším vývoji. „Prázdniny v Praze začínají až koncem února, takže těch následujících 14 dnů nejspíš bude kritických – než začnou prázdniny a děti se rozeběhnou mimo školu. Potom počet nemocných určitě klesne,“ domnívá se Zdeňka Jágrová.

Mezi lety 2018 a 2019 v Česku kvůli chřipce a akutním respiračním infekcím vyhledalo lékařskou pomoc skoro milion lidí. Z toho 625 skončilo na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo.

Lékaři přitom odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1 500 až 2 000 úmrtí na 10 milionů obyvatel.

Letošní chřipková sezóna se sice z pohledu čísel zatím nevymyká předešlým, pozornost ale budí v souvislosti s novou koronavirovou infekcí, která se šíří z Číny.

Obě nemoci mají stejné prvotní příznaky – patří mezi ně horečky, kašel, slabost nebo dušnost. Podle zatím dostupných informací jsou obě nákazy podobné i z hlediska úmrtnosti. Ta se u koronaviru 2019-nCoV pohybuje okolo dvou procent – z více než 6 000 nakažených zatím zemřelo přes 130 lidí.

Souběžný nástup obou nákaz a podobné příznaky nicméně mohou komplikovat diagnostiku – člověk nakažený chřipkovým virem se může mylně domnívat, že má koronavirus. Stejně tak je ale možný i opačný scénář.

Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové je však při podezření na koronavirus důležité epidemiologické hledisko – zda se potenciální pacient vyskytoval v epicentru nákazy nebo přišel do kontaktu s někým nakaženým.

Kvůli chřipkové sezóně, která probíhá po celé severní polokouli, by podle ní nyní nemělo velký smysl ani umisťování speciálních termodetekčních rámů na letištích. „Kdyby se zavedly screeningy na teplotu, tak to může vyvolat zvýšený záchyt na letištích a přetížit zdravotnická zařízení,“ dodala. Nemá nicméně obavy, že by chřipková sezóna případný boj s koronavirem v České republice mohla zkomplikovat.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve prohlásil, že Česko situaci kolem koronaviru nepodceňuje a je to právě samotná chřipka, která pro zemi nyní představuje daleko větší problém.

S tím souhlasí i Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „Počet obětí může celosvětově dosáhnout až 600 tisíc lidí ročně,“ připomíná epidemiolog.

Chřipkového viru koluje každý rok v populaci jiná mutace, objevuje se navíc několik subtypů. Pro populaci je proto podle odborníka daleko větší hrozbou. Nebezpečná ale může být i kumulace obou nákaz.

„Chřipková infekce sama o sobě oslabuje celkový imunitní systém. Je to poměrně vážná respirační infekce, žádná banalita. A když dosedne na oslabeného pacienta po chřipce nebo s doznívající chřipkou, tak i u člověka, který není starší nebo chronicky nemocný, může způsobit těžkou infekci a mohlo by jít i o život,“ uvedl odborník už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Odborníci zároveň upozorňují, že ačkoliv jsou obavy veřejnosti před novým koronavirem velké, chřipka – která je sice podobně nebezpečná, ale již známá – tolik zájmu nevyvolává. Proočkovanost se i u rizikových skupin pohybuje jen okolo 16 procent, ačkoliv jim je hradí pojišťovna. Vakcinace by měla ideálně proběhnout před nástupem chřipkové sezóny, smysl má ale i nyní.

Zvýšená pozornost lidí kvůli koronaviru nicméně může mít pozitivní dopad i na zpomalování šíření chřipky. U obou nemocí totiž platí podobná pravidla prevence.

Patří mezi ně vyhýbání se těm, kteří jsou zjevně nemocní, dodržování základních hygienických pravidel a mytí rukou nebo používání dezinfekcí, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí. Kromě toho je vhodné nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.

Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.