Článek
Podle výsledků průzkumu Eurostatu se Finové cítí z celé Evropské unie nejspokojenější, hned za nimi se umístili Rakušané a třetí, sdílenou příčku obsadili Dánové, Švédové a Poláci.
Statistici se lidí ptali na jejich finanční situaci, spokojenost v zaměstnání nebo na rodinné vztahy a přátele. Respondenti měli spokojenost vyjádřit na stupnici od 0 do 10, kde nula je zcela nespokojený a 10 absolutní blaho. Průměr celé EU tak v roce 2018 činil 7,3 z deseti, což znamená od roku 2013 posun k lepšímu o 0,3 bodu.
Například zmiňovaní Poláci sice nejsou kdovíjak nadšení ze své finanční situace, v průměru jí dali známku 6,3, ale jejich celkové skóre vytáhli nahoru rodinné vztahy a kamarádi, jimž dotazovaní dali známku 8,1. Celkové skóre pak činilo 7,8 bodu z 10 možných, a znamenalo tak celoevropský bronz.
Češi vs. Němci? Remíza
Češi se rádi porovnávají s Němci, v tomto ohledu si jsme se sousedy rovni, v desetistupňové škále spokojenosti respondenti z obou zemí nakonec udělili známku 7,4. Cítíme se tedy spokojení o kousek více než činí celoevropský průměr.
Může však překvapit, že Češi svou finanční situaci hodnotí prakticky stejnou známkou jako Němci (českých 6,7 bodu oproti německým 6,8), i když se kupní síla zdaleka nevyrovnala. Když se k tomu přidá vyšší spokojenost v práci (Češi 7,4 vs. Němci 7,0) i s osobním životem (8,3 oproti 7,9), nevypadá situace dotazovaných Čechů zdaleka tak špatně.
V kategorii „finanční situace“ drží první příčky v rámci EU trojice skandinávských zemí – Dánové, Finové a Švédové. Druhý konec žebříčku pak opanovali Bulhaři, kteří svou (ne)spokojenost s vlastním blahobytem ohodnotili známkou 4,3. Chorvaté, Řekové i Litevci pak dali známku 5,2.
Bulharům z jejich vnímané mizérie nepomáhají ani rodina či přátelé, osobní život ohodnotili známkou 6,6, tedy opět skončili na dně celoevropského žebříčku. Všechny ostatní státy Unie v této kategorii překonaly hranici sedmi bodů.
Štěstí? Necítíme
Ze stejného průzkumu pak pocházejí také data o tom, jak Evropané pociťují štěstí. Tazatelé se Evropanů ptali, jak často se v uplynulých čtyřech týdnech cítili šťastní. Pořád nebo téměř pořád odpovídali Belgičané, Nizozemci a Rakušané, chvost žebříčku pak obsadili Lotyši, Bulhaři a Chorvaté. Nejhůře dopadli Lotyši, k permanentnímu nebo častému štěstí se jich přiznalo jen 30,7 procenta dotazovaných.
Zatímco v průzkumu osobní spokojenosti se Češi pohybovali kolem evropského průměru, v pociťování štěstí na celoevropský průměr zdaleka nedosáhli. Se skore 51,6 procenta k tomu chybělo výrazných 10,7 procentního bodu.
Kromě regionálních rozdílů upozorňují statistici také na generační rozdíly, které fungují napříč kontinentem. Platí, že mladší generace obecně se cítily spokojenější než respondenti v důchodovém věku. Zatímco ve věkové skupině 16 až 24 let cítila mizérii zhruba desetina respondentů, u starších 75 let svou situaci takto viděla už celá třetina.
