Čech, který pomáhá Británii s brexitem: Už mám sbaleno, poslanci i plakali

Vaše práce v Evropském parlamentu teď končí, máte už sbaleno?

Mám skoro všechno sbaleno, ještě mi zbývá sbalit překapávač a hrnky na kafe a nějaké drobnosti z kanceláře a to sbalím dneska a budu mít hotovo.

Zníte celkem nadšeně, vy jste ale na Twitter před pár hodinami napsal: „To byl teda den. Patnáct hodin v práci, na to my eurokrati nejsme zvyklí.“ Na co jste tedy zvyklí? Protože u nás v Česku třeba ministr průmyslu a dopravy pracuje 16 hodin.

To nevím, jestli mu někdo věří, že pracuje každý den 16 hodin. Tady většina lidí, nebo nechci generalizovat, ale mám ten pocit, že určitě 15 hodin nepracuje, protože když se tady projdete po páté hodině, tak většinou uvidíte prázdné chodby. V pátek tady uvidíte prázdné chodby. Takže bych řekl, že většina lidí v Evropském parlamentu určitě nepracuje 16 hodin denně.

Takže brexit vám vlastně nadělil přesčas?

Včera byl náročný den. Tím, že to byl poslední den pro naše poslance, tak spousta z nich tady měla rodinné příslušníky. Moje poslankyně tady měla celou svoji rodinu se čtyřmi dcerami, já jsem se o ně musel starat. Začínali jsme v 9 ráno a ona měla ještě projev v půl dvanácté večer. Takže to byl dlouhý den a já nechci, aby to znělo, že jsem byl nějaký přepracovaný nebo tak, to určitě ne.

Další váš tweet také jen několik hodin starý: „Právě jsem na chodbě europarlamentu potkal nějakou ubrečenou holku s EU-UK šálou kolem krku.“ A v komentářích jste dodal: „Poradil jsem jí, aby si utřela nudle do té šály.“ Tohle radí asistent europoslankyně v Evropském parlamentu?

To byl vtip, to byla nadsázka.

Ale je to váš oficiální účet.

To s tou šálou byla pravda, to jste viděli i poslance, to byla stejná šála, měli ji i v sále United in Diversity 1973–2020 a slečna to asi špatně nesla. Koneckonců včera i spousta poslanců měla slzy na krajíčku nebo vyloženě plakala. A to je pravda. Ten další komentář byla nadsázka.

A co vy? Budete slavit, až odbije páteční půlnoc, respektive 23. hodina ve Velké Británii? Nebudí to ve vás žádný sentiment?

Byl jsem tady 5,5 roku, určitě mi některé věci budou chybět, ale já si myslím, že oslava je namístě. Ale nemá to vyznít negativně vůči lidem, kteří s námi nesouhlasí. My oslavíme prostě nějaký úspěch, nějakou naši satisfakci toho, co jsem si předsevzali teď vlastně po 3,5leté bitvě o implementaci výsledku referenda. Takže já si myslím, že oslava není nic špatného, ale nemá to vyznít negativně vůči lidem, kteří s námi nesouhlasí.

Když to vezmeme do důsledků, tak jste několik let tedy strávil prací na tom, abyste o tu práci přišel, protože jste asistent europoslankyně.

Ano, je to tak. Je to zvláštní, když někdo dosáhne úspěchů v jiných oblastech, vyhraje, já nevím, Stanley Cup nebo se dostane jeho strana do Poslanecké sněmovny, tak tím se nekončí.

Vy jste vyhrál výpověď.

U nás, když jsme pracovali na brexitu tady z Evropského parlamentu, tak samozřejmě jsme vždycky smíření s tím, že tím skončíme, tím přijdeme o práci.

Velká Británie sice vystoupí oficiálně z Evropské unie, nicméně co konkrétně se změní? Přece tady bude jisté přechodné období, kdy stejně bude muset dodržovat jistá pravidla, je tedy na místě takto bujaře slavit? Není to předčasné?

V noci z pátku na sobotu se toho skutečně změní velmi málo, protože to přechodné období, jak ho vyjednala vlastně vláda Theresy Mayové a vláda Borise Johnsona už to nechala, jak to bylo, nemění v podstatě skoro nic. Británie zůstává prakticky ve všech politikách, jenom přichází o zástupce v institucích na přechodné období. Takže vlastně to, co se změní, je, že my přijdeme o práci a Británie přijde samozřejmě o zastoupení v radě ministrů, Evropské radě.

A také o možnost do toho mluvit, protože přechodné období se bude vyjednávat, a Britové přichází o hlas. Je to vítězství?

Ano, já si myslím, že to přechodné období bylo vyjednáno velmi špatně. Vzhledem k tomu, že Británie zůstává naprosto ve všem, by bylo dobré, aby měla hlas pozorovatele jako mají přistupující státy. Ale ani to ty britské vlády nevyjednaly a my v Brexit Party jsme si mysleli, že výstupová dohoda je špatná a má spoustu negativ. Ale s těmi změnami, které tam zavedl Boris Johnson, se dá tolerovat a je akceptovatelná.

Je to tedy za vás problém, že Británie přichází o hlas v Evropské unii, že už tam nebude slyšet?

Můžeme se na to podívat z dvou pohledů. Z toho britského pohledu je to prostě první krok k nezávislosti, jak říkají někteří, nebo k volnějšímu partnerství s Evropskou unií nebo prostě k odchodu. Z pohledu euroskeptiků nebo příznivců volnější spolupráce napříč Evropskou unií je to negativní věc, že hlas Britů nebude slyšet, protože Britové přece jenom mají nějakou váhu v těch institucích nebo měli a uměli řadu věcí vyjednat a spoustu těch směrnic dokázali nějak naředit nebo zmírnit. A Česká republika přijde o spojence, to je jasné. Často to také bylo na jednání v rámci Evropské centrální banky, pokud se jednalo i o centrálních bankách, tak Britové často s českými zástupci tvořili jednu koalici, takže dá se na to dívat z různých pohledů.

A jak se na to konkrétně díváte vy jako Čech, který pracujete pro britskou poslankyni v Evropském parlamentu.

Já bych si přál, aby Evropská unie byla volnějším uspořádáním, nesouhlasím s tou politickou integrací a jsem velký příznivec ekonomické spolupráce. A bohužel jsem přesvědčený o tom, že Evropská unie je nereformovatelná. Jak ukazuje neúspěšné vyjednávání Davida Camerona, který ani pod hrozbou referenda, pod hrozbou toho, že Británie odejde, nedokázal vyjednat skoro nic. Podle mě tím potvrdil, že není možné Evropskou unii aspoň za současného přístupu evropských politiků reformovat, a pokud se Evropská unie nepoučí ani z toho, že odchází druhá její největší ekonomika, tak si myslím, že není jiná možnost.

Vy si myslíte, že se Evropská unie takto poučí? Protože někteří europoslanci na včerejším zasedání říkali, že si myslí nebo věří, že se Británie zpátky do Evropského společenství vrátí.

Samozřejmě těžko předpovídat, co se stane, ale já tomu nevěřím. To, co hrálo velkou roli pro spoustu lidí na tom, aby hlasovali pro setrvání v Evropské unii, byl strach z toho, co se stane, když vystoupí. To je takzvaná tyranie statu quo, jak ji nazýval Milton Friedman. A ten status quo teď bude, že Británie je venku. Já si neumím dobře představit, že se najde politická většina v Británii na to, aby Británie vstoupila do Evropské unie, kde to nejspíš bude znamenat konec všech jejich opt-outů na euro a imigrační politiku a tak dál. Neumím si dost dobře představit, že Britové by odsouhlasili členství za těchto nových podmínek.

Celý rozhovor si můžete také poslechnout.

A vy osobně jste měl pocit, že Británie byla v Evropské unii tyranizovaná?

Já jsem říkal tyranie statu quo. To vůbec neznamená, že Evropská unie tyranizovala Velkou Británii. Milton Friedman použil ten výraz pro popsání toho, že lidé se tak hodně bojí změn, že radši strpí nevhodný status quo, než aby riskovali změnu. To nesouvisí vůbec s Evropskou unií, to se omlouvám, pokud to tak vyznělo.

Přechodné období nakonec bude na dobu necelého jednoho roku. Původně to mělo být 21 měsíců, ale kvůli tomu, jak se brexit odkládal, se ta doba zkrátí. Stačí to?

Těžko říct. To záleží na politické vůli. Samozřejmě Evropská unie je zvyklá na to, že obchodní dohody dojednává dlouho. Nicméně standardem na světě je dojednávat obchodní dohody mnohem rychleji, než to dělá Evropská unie. A také záleží na tom, jak široká ta dohoda bude. Dá se dohodnout obchodní dohoda například jenom o tom, že se nebudou uplatňovat cla na fyzické zboží asi velmi rychle. Ale pak tam nejsou služby, uznávání standardů a tak dál. Takže něco se za jedenáct měsíců určitě vyjednat dá. Kolik tam toho bude, jak široká ta dohoda bude, to neumím říct.

Vy jste pro Český rozhlas Plus loni řekl: „Jsem příznivcem brexitu, ačkoliv nikdy jsem nebyl příznivce odchodů bez dohody. Ale v současné chvíli je to skoro ta nejlepší varianta.“ To stále platí? Že i kdyby vypršelo přechodné období a už nebylo nic na stole, je to pořád lepší varianta?

To jsem říkal, když na stole byla dohoda Theresy Mayové a vypadalo to, že situace je tak zablokovaná, že k ničemu lepšímu se nemůže dospět. Boris Johnson neudělal v té dohodě mnoho změn, ale ty změny, které učinil, především to, že Británie z dohody může jednostranně vystoupit, změnily tu moji analýzu. A spíš si myslím, že je lepší vystoupit přes tohle přechodné období, jakkoliv bude nepříjemné pro Británii. Myslím, že tohle je teď lepší varianta.

Brexit Party, ten název strany je víceméně jasný, hlavním cílem je odchod Velké Británie z Evropské unie. Co bude se stranou teď, bude mít nějaký další cíl? Nebo to byla strana na jedno použití?

Já jsem nebyl na jednáních Richarda Ticeho a Nigela Farage, jaké mají další plány. Podle toho, co říkal Nigel Farage na tiskové konferenci, zatím dává Borisi Johnsonovi jakýsi půlrok nebo rok hájení. A pokud to dál bude oddalovat, jako se to oddalovalo za předchozí premiérky, je připravený znovu nastoupit na politické kolbiště. Ale podle toho, jak zněl, mně připadalo, že už se do politiky vracet nechce. Ale já na to neumím odpovědět.

A jak se vy osobně díváte na Nigela Farage, který sice na jednu stranu básní o brexitu, na druhou stranu, to i proběhlo médii, svým dětem zařídil německé občanství? Nemůže tohle vyznívat tak trochu jako pokrytectví?

Jeho děti jsou Němci, takže mají německé občanství, protože se narodily jeho německé manželce a nepřipadá mi to jako pokrytectví.

Co budete dělat, až se vrátíte zpátky do Česka? Založíte si vlastní stranu?

Ne, já určitě nechci do politiky.

Vy jste ale přece kandidoval na předsedu Svobodných, proto se ptám.

To bylo za mojí mladické nerozvážnosti, kdy jsem si myslel, že možná mám nějaké schopnosti ovlivňovat dobře politiku zevnitř. Ale teď už jsem z toho, řekl bych, vyléčený.

Říkal jste, že jste měl pocit, že máte nějaké politické schopnosti. Tak už je nemáte nebo jste zjistil, že nejsou tak dobré?

Myslím si, že do politiky se hodí lidé úplně jiného typu než já. Já si spíš připadám jako ten think-tankový typ a ne jako vůdce politické strany nebo poslanec.

A bude vaším hlavním tématem czexit? Budete za to lobbovat? Protože sám jste řekl: „Podle mě je Evropská unie nereformovatelná.“ Je tedy potřeba odejít?

Pro Českou republiku je ta analýza trochu jiná než pro Británii. Česká republika má například osmdesát procent zahraničního obchodu s Evropskou unií na rozdíl od Velké Británie, která ho má zhruba padesát procent. Jak jsem říkal, nejsem příznivec současné struktury Evropské unie, takže pokud bych si já mohl vybrat, chtěl bych minimálně odchod České republiky do Evropského hospodářského prostoru. To znamená vystoupení z politických institucí a politické unie. Ale že bych si to bral jako nějaký krátkodobý cíl, to určitě ne. My jsme v Liberálním institutu euroskeptici a chtěli bychom volnější uspořádání Evropské unie, tím se nějak netajíme. Ale nemyslím si, že je vůbec reálné, že by kdokoliv v České republice uvažoval o jakémkoliv vystoupení během dalších deseti dvaceti let.

Nemůže právě i brexit znamenat pro EU větší stmelení? Když jsme viděli zasedání Evropského parlamentu, tak tam europoslanci zpívali takzvaný valčík na rozloučenou, jak se píseň česky překládá. Vypadalo to, že jsou celkem semknutí.

Jednak může stmelovat ostatní země a občany to, že Británii se nebude dařit, přestože já jsem přesvědčený, že dařit se jí bude, pokud bude mít rozumnou hospodářskou politiku, ale to uvidíme. Jednak samozřejmě odejde skeptický hlas Britů, kdy i Tony Blair a David Cameron působili často jako partneři nebo jako členská země, která chce samé výjimky. To byl refrén britské politiky po několik desítek let. Takže samozřejmě, když odejde ten jeden, který má odlišný názor, tak to pak stmeluje ostatní dohromady, to je asi jasná věc. Ale uvidíme, co přinese budoucnost. Teď v Itálii sílí euroskeptické hlasy, také v Polsku. I když to nejsou hlasy, s kterými bych souhlasil, ani v Itálii, ani v Polsku. Ale těžko to predikovat.

A lze říci, že Evropská unie přichází s odchodem Británie o suchý britský humor?

Bohužel si myslím, že ano. Aspoň mně připadá, že tady v evropských institucích se ti lidé berou až příliš vážně. Britská přítomnost tady tomu dodávala trochu příjemnější atmosféru, bych řekl.