Článek
Předsedou CDU je od letošního ledna, kdy při digitální volbě porazil dva své konkurenty. Další souboj ho čekal hned vzápětí s předsedou sesterské CSU. Nepříliš populárního předsedu vlády Severního Porýní-Vestfálska vyzval mnohem populárnější bavorský premiér Markus Söder.
Veřejné okopávání kotníků přerostlo na jaře v otevřený boj o nominaci na kancléře. Díky svému zákulisnímu umu a myšlence navázání na odkaz Angely Merkelové nakonec zvítězil Laschet. Obraz CDU/CSU ale tahanicemi utrpěl. Laschetova popularita se propadla hluboko a preference konzervativců narazily na nové dno.
Zásadní se v Laschetově mediálním obrazu stala chyba, kdy se zasmál při projevu spolkového prezidenta v západoněmecké obci zasažené katastrofálními povodněmi. Lapsus se smíchem už s kandidátem CDU zůstal až do voleb. Nepomohlo mu ani angažmá stále oblíbené končící kancléřky Angely Merkelové. CDU/CSU po letech porazili sociální demokraté a strana nejspíš míří do opozice.
Malé šance na Jamajku
Laschet sice hned po volbách oznámil snahu sestavit vládu se Zelenými a liberální FDP, ale jeho pozici od začátku zpochybňovaly kritické hlasy z nitra vlastní strany. Za špatný volební výsledek ho kritizoval například saský premiér Michael Kretschmer, kterého v jeho spolkové zemi porazila populistická Alternativa pro Německo. Hlasů volajících po změně je ale víc.
Dva týdny od voleb je situace v Německu jasnější: Zelení a liberálové začali třístranné koaliční rozhovory se sociálními demokraty.
Politická nálada po německých volbách
Podle průzkumu agentury Infratest dimap pro ARD je tzv. semaforová koalice SPD, Zelených a FDP přijatelná pro 63 procent Němců. Vládu vedenou CDU (tzv. jamajskou koalici) si naopak přeje pouze čtvrtina dotázaných. K vládě s CDU jsou skeptičtí zejména voliči Zelených. Na 63 procent lidí považuje za dobrého kandidáta na kancléře Olafa Scholze, jen 14 procent Armina Lascheta.
Z průzkumu také vyplývá, že s výsledky parlamentních voleb je spokojených jen 40 procent Němců, naopak 57 procent je spokojených jen málo nebo vůbec.
Söder z CSU připouští, že se konzervativci vrátí do hry o koalici pouze tehdy, pokud pokus o červeno-žluto-zelenou koalici v čele s Olafem Scholzem selže. Do té doby odmítá, aby se konzervativci pokoušeli o paralelní jednání. Sám Laschet se šance na sestavení koalice oficiálně nevzdává, nejspíš by ji ale místo něj vyjednával už někdo jiný.
Předseda CDU totiž ve čtvrtek odpoledne před svými poslanci vystoupil s projevem, jenž média nejprve interpretovala jako jasně rezignační. Navečer pak Laschet vystoupil před médii, slovo „rezignace“ ale nezaznělo ani jednou. Politik, který po vstupu do Bundestagu končí ve funkci zemského premiéra, mluvil o svém konci ve funkci jen v náznacích.
Stranický sjezd v prosinci?
Laschet řekl, že se jeho strana potýká s následnictvím po končící kancléřce Angele Merkelové, a že otázku nástupnictví je potřeba vyřešit. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ řekl Laschet. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ dodal.
Podle ARD straníci přijali jeho projev rozpolceně. Části z nich v něm chybělo slovo „rezignace“, část Lascheta naopak oceňuje za důstojný začátek odchodu. Ministr hospodářství Peter Altmaier uvedl, že si reorganizaci interpretuje jako Laschetovo rozhodnutí nestát v cestě „nezbytným změnám“. „To si zaslouží respekt a uznání,“ dodal ministr.
Chvála i kritika
O respektu píše i deník Neue Osnabrücker Zeitung – upozorňuje, že pro Lascheta, který celou svou kariéru zasvětil politickému postupu, je takový krok obtížný. Jako možné náhradníky šéfa CDU zmiňuje ministra zdravotnictví Jense Spahna nebo v lednu neúspěšné kandidáty Norberta Röttgena a Friedricha Merze. Noviny podotýkají, že CDU teď nepotřebuje předsedu, jehož jediným cílem je kancléřská funkce, ale člověka, který bude naslouchat střední třídě.
Deník Leipziger Volkszeitung naopak zmiňuje, že by další změna ve vedení mohla CDU stáhnout ještě hlouběji ke dnu. Laschet je už druhým předsedou po odchodu Angely Merkelové ze stranické funkce. Loni v únoru oznámila odchod z funkce předsedkyně ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, které straníci „přerostli“ přes hlavu.
Kritiku si Laschet vysloužil i od ARD. Podle analýzy veřejnoprávní stanice propásl pravděpodobně poslední šanci na důstojný odchod a místo jasné deklarace o rezignaci ve čtvrtek kličkoval.
