Článek
„Je to jako poušť, je to pusté, apokalyptické. Celé místo je pokryté šedým popelem,“ řekl CNN premiér ostrova Svatý Vincenc Ralph Gonsalves, o obcích zasažených erupcemi.
Od poslední erupce sopky La Soufrière uplynulo 42 let. 4094 metrů vysoký stratovulkán nyní ale dohání ztracený čas a vyvrhuje popel na kilometry daleko do vzduchu, dokonce až na některé ze sousedních ostrovů. Poslední seismickou aktivitu sopky na ostrově Svatý Vincenc místní úřady zaznamenaly kolem poledne 23. dubna.
This morning’s explosive eruption reminds us of the importance to remain away from the designated red zone and most importantly away from the summit of #LaSoufriere
— Heidi Badenock 🇻🇨 (@heidibadenock) April 22, 2021
🎥 IWN SVG pic.twitter.com/trK26KyKG1
La Soufrière hrozí novou erupcí dlouhodobě a vědci varovali obyvatele, aby se připravili na útěk v každém okamžiku. Vláda koordinuje evakuaci se společnostmi provozujícími výletní lodě, po nichž chtěla, aby začaly převážet lidi z tzv. „červené zóny“, kde se očekával nejsilnější dopad potenciální erupce. Poté, 9. dubna v 8:51, Národní krizový úřad oznámil, že La Soufrière po dlouhých letech vybuchla.
Díky včasné evakuaci nebyli podle úředníků v důsledku erupce hlášeni žádní mrtví ani zranění. Více než 7000 obyvatel se však uchýlilo do vládou spravovaných dočasných přístřešků, „větší počet“ jich podle CNN zůstává u přátel nebo rodiny, uvedl Gonsalves. OSN uvádí, že značná část vysídlených osob nyní žije v přístřešcích, z nichž mnohé postrádají základní vybavení, například pitnou vodu.
Více než 10 % ze 110 000 obyvatel souostroví je přinejmenším dočasně bez domova, místní vláda však podle premiéra nemá zdroje na to, aby dokázala pomoci všem. „Nejsme schopni vyvinout humanitární úsilí, nejsme schopni obnovy bez podstatné pomoci regionu a světového společenství, nebudeme schopni se zachránit sami. Jsme skutečně v nouzi,“ řekl Gonsalves.
Humanitární krize způsobená sopečnými erupcemi na karibském ostrově Svatý Vincenc potrvá měsíce, varoval podle BBC představitel OSN Didier Trebucq a dodal, že krize může zasáhnout i okolní ostrovy včetně Barbadosu a Barbudy. „Očekáváme, že výbuchy na Svatém Vincenci budou v příštích týdnech pokračovat. Pravděpodobně ale také zasáhnou sousední ostrovy, jako je Barbados, Svatá Lucie a Grenada,“ uvedl Trebucq.
Sopka stále chrlí popel a valí se po ní tzv. pyroklastický proud, označovaný také jako žhavé mračno. Jde o směs sopečného popela, úlomků magmatu, zkapalněných plynů a kamení. Přetrvávající nebezpečí tak komplikuje snahy o poskytnutí pomoci. „Není to jako hurikán, který vás zasáhne a je po všem,“ řekla Britnie Turnerová, generální ředitelka společnosti Aerial Recovery Group, která se zabývá zvládáním katastrof a dováží na ostrov zásoby z USA.
Snahy o pomoc obyvatelům ostrova Svatý Vincenc podle Turnerové také narušuje současná pandemie koronaviru. „Výše darů z celého světa od začátku pandemie covidu-19 dramaticky poklesla, ale nepřestávejte přispívat. Přestože bolest zažíváme všichni, přestože je svět trochu jiný, stále musíme pomáhat svým sousedům,“ řekla Turnerová.
Michael Capponi, zakladatel a výkonný ředitel neziskové organizace Global Empowerment Mission, plní v Miami kontejnery balenými potravinami, vodou, rouškami a gelem na ruce. Zásoby následně posílá na ostrov. Katastrofu označil za „migrační krizi“, protože obyvatelé prchají před sopkou na jih ostrova, a uvedl, že jeho místní partneři stále nejsou schopni posoudit plný rozsah škod.
„Na střechách takřka všech budov máte alespoň 30 centimetrů popela. Všechny plodiny jsou úplně zničené a ještě nějakou dobu neporostou. Pak tu máte hořící balvany, které lidem doslova propadaly střechami,“ řekl Capponi.
Podle vládních odhadů sopka za poslední dva týdny již způsobila škody za více než 100 milionů dolarů (2,1 miliardy Kč). Navíc je pravděpodobné, že škod bude ještě mnohem více. Vědci totiž předpovídají, že sopka může být činná až čtyři měsíce. V Atlantiku začíná 1. června období dešťů a hurikánů, což rovněž představuje nové nebezpečí.
Gonsalves řekl, že katastrofa, které jeho země čelí, může být teprve na začátku. Sutiny a trosky, které se po katastrofě nacházejí po celém ostrově, totiž mohou silnými letními dešti zvlhnout. Poté by hrozilo, že nabydou na váze a budou pro obyvatelstvo nebezpečnější. Gonsalves dle svých slov napsal americkému prezidentovi Joe Bidenovi zprávu, v níž Spojené státy žádá o pomoc. „Nebude to snadný boj, ale nejsme lidé nářků,“ dodal.