Článek
„Máme tu mnoho nakažených zaměstnanců,“ řekla státní zástupkyně brazilského ministerstva práce Priscila Schvarczová, když úřad představoval studii, která ukazuje, že masozpracovatelské podniky jsou v jižní a střední Brazílii rozmístěné identicky s ohnisky koronaviru. Ernesto Galindo, který studii vedl, podle deníku The Guardian dokonce řekl, že se prokázala přímá souvislost těchto podniků a šíření koronaviru v okolí.
Jen v nejjižnějším brazilském státě Rio Grande do Sul se k 23. červenci pozitivně testovalo téměř 5000 zaměstnanců firem na zpracování hovězího masa, koronavirus se tam objevil v celkem 32 podnicích. V jiném jižním státě Mato Grosso do Sul bylo dosud testováno přes 4000 zaměstnanců, z nichž téměř čtvrtině test nákazu koronavirem prokázal. Vypadá to, že v zemi se silným zaměřením na masozpracovatelský průmysl se ukazuje platnost celosvětového fenoménu.
O tom, že na jatkách a v masokombinátech se koronavirus objevuje podezřele často, se mluví už delší dobu. Například v Německu se v posledním týdnu minulého měsíce kvůli šíření koronaviru na jatkách a v přilehlé oblasti vrátil karanténní režim na celý okres Gütersloh s 370 000 obyvateli. Podle BBC se ohniska v masokombinátech objevila například i v Irsku, Španělsku, Austrálii, Kanadě i Spojeném království. Známy jsou případy i ze Spojených států.
Čerstvě přišla i zpráva z Rakouska, kde se na jatkách u hranic s Českem v dolnorakouském Eggenburgu nakazilo nejméně 29 lidí. Podle mluvčí zemské ministryně zdravotnictví se aktuálně čeká ještě na výsledky dalších 40 testů a 244 pracovníků muselo do karantény, napsala agentura APA.
Množství případů z celého světa nasvědčuje tomu, že brazilští vědci se nemýlili, tedy že masokombináty z nějakého důvodu skutečně jsou náchylné k šíření koronaviru. Nikdo ale s jistotou neví proč.
Neuspokojivé hypotézy
O možných příčinách se spekuluje už měsíce. Žádnou se ale zatím nepodařilo potvrdit a většinou jde navíc o obecné důvody, které sice dávají smysl, ale nevysvětlují, proč jsou zranitelná zrovna jatka.
Například Schvarczová zmínila „perfektní podmínky“ pro šíření. Často se zmiňuje, že lidé na jatkách pracují ve velkých počtech a blízko u sebe, navíc značná část z nich bydlí ve společných stísněných ubytovnách. BBC cituje profesora molekulární onkologie z Univerzity ve Warwicku Lawrence Younga, který si myslí, že k šíření v takovém prostředí přispívá i chladné prostředí. Další hypotézou je, že lidé v masokombinátech na sebe kvůli hluku křičí, a zároveň tak na sebe více přenáší kapénky s virem.
Žádná z uvedených teorií nicméně plně nepokrývá jatka jako specifické prostředí. Chlad, hluk a mnoho lidí na malém prostoru patří k rutině i v jiných továrnách nebo skladech.
Pro hypotézu, že by zdrojem nákazy mohlo být samotné maso, neexistuje žádný důkaz. Podle vědců je to nepravděpodobné. Ohniska se objevují v podnicích, kde se pracuje s různými druhy masa, od kuřecího přes vepřové po hovězí.
