Článek
Zdravotnické odbory si stěžují, že část zdravotníků dosud nedostala odměny za práci během druhé vlny koronavirové pandemie. To vyvolalo vlnu stížností.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Zdravotníci měli dostat peníze na základě kompenzační vyhlášky, někteří zaměstnavatelé je ale nevyplatili.
„Stalo se něco, co nikdo nepředpokládal. Část zaměstnavatelů začala tvrdit, že ty peníze nejsou určené na odměny pro zaměstnance, ale že je mohou použít na rekonstrukci, nákup nového vybavení nebo dokonce k soukromým účelům. Další část se začala tvářit, že žádné finanční prostředky nedostala,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Podle svazu jsou ukřivděných zdravotníků i zaměstnavatelů doposud nedodržujících vyhlášku stovky. Přesné číslo je však obtížné určit, protože například z jednoho zařízení přišlo vícero stížností.
Typově se jedná o všechny druhy poskytovatelů zdravotnické péče. „Jde to průřezem celého širokého spektra zdravotnictví. Jsou to například i ordinace, kde je jen jeden lékař a jedna sestra, ale třeba i lékárenské sítě nebo zdravotnické dopravní služby či laboratoře,“ popisuje Žitníková.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po stížnostech odborů napsal zdravotnickým zařízením dopis, ve kterém znovu potvrzuje, že peníze jsou určené na odměny zdravotníků.
„Pokud by někdo nechtěl vyplatit finanční prostředky dle výše uvedených ustanovení vyhlášek, tak tím nedostojí účelu, na který byly tyto finanční prostředky určeny. Záměrem Ministerstva zdravotnictví bylo tyto finanční prostředky poskytnout zdravotníkům jako ocenění jejich práce v době pandemie covid-19 a do výše poskytnutých prostředků bylo započítáno, že z těchto odměn budou standardně odvedeny platby za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu,“ píše v dopise Vojtěch s tím, že je nepřípustné, aby peníze byly použity na jiné účely.
„Pochybuji, že poskytovatelé kvůli několika desítkám tisíc na osobu budou ochotni o svůj stávající personál přijít, jelikož jeho plnohodnotná náhrada pro ně může být nákladnější než poskytnutí mimořádných odměn, na které navíc obdrželi prostředky od zdravotních pojišťoven … a které pro ně tedy jsou finančně neutrální,“ zakončuje Vojtěch.
Vzhledem k opakovaným upozorněním spoléhají odbory i ministerstvo na to, že odměny se ke zdravotníkům dostanou nejpozději k 15. srpnu, kdy už by měli mít zaměstnanci svou výplatu.
„Doufám, že když už to teď ministerstvo napsalo písemně, bude naprosto jasné a zřejmé, že ty finance mohou být použity jen na odměny pro zaměstnance. Pan ministr to také zdůraznil i na radě poskytovatelů a ministerstvo rovněž slíbilo, že spolu se zdravotními pojišťovnami rozešlou informaci dál,“ uvádí Žitníková.
Pokud by zaměstnanci i tak své odměny nedostali, doporučil odborový svaz zdravotníkům obrátit se na zdravotní pojišťovny a ověřit si, zda peníze zaměstnavatel dostal a zda zaměstnance vede v přílohách smluv s pojišťovnami.
Absence zapsaných zaměstnanců ve smlouvách je také hlavním důvodem, proč se k vyplácení odměn přistupuje se zpožděním. Po vydání první kompenzační vyhlášky se totiž zjistilo, že až dvě třetiny zaměstnavatelů nemělo své zdravotníky vedené v přílohách smluv s pojišťovnami.
Pokud by zaměstnavatelé dál neprávem upírali zdravotníkům jejich odměny, mohli by proti nim zaměstnanci vznést žalobu. V takovém případě přislíbil odborový svaz zdravotníkům veškerou nezbytnou pomoc, včetně právního zastoupení.
Zdravotníci by za svou práci během druhé vlny pandemie měli dostat odměny ve výši 75 tisíc korun, záchranáři 120 tisíc. Nárok na odměnu má asi 120 000 zdravotníků z celkových asi 30 000 zařízení. Nemocniční pracovníci už odměny dostali prostřednictvím dotačního titulu Ministerstva zdravotnictví. Dohromady vyplatí pojišťovny 8,5 miliardy korun, z rozpočtu pro nemocnice šlo 11 miliard.
