Část studentů považuje opatření za nesmyslná, a tak je prostě nedodržují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vysokoškoláci nemusí podle aktuálních vládních opatření nosit při výuce respirátory, vstup do univerzitních budov není podmíněn dokladem o bezinfekčnosti. Jediným opatřením, které studenti musí dodržovat, je nošení ochrany dýchacích cest mimo výuku, tedy například na chodbách a ve vestibulech.

Vedle toho například v malých obchodech, kde se pohybují i mnohem menší počty lidí, jsou opatření přísnější.

Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vypadají opatření v praxi tak, že studenti postávající na chodbách respirátory nasazené sice mají, se začátkem přednášky je ale hromadně sundávají. Z přibližně 70 lidí si respirátor nechávají pouze čtyři. Rozestupy mezi studenty dodržovány nejsou – vzhledem ke kapacitě učebny a počtu studentů, kteří kurz navštěvují, to není ani technicky možné. Nikdo z přítomných v místnosti ale žádné opatření neporušuje.

Někteří studenti považují takto nastavená opatření za nesmyslná, a tak je často ani nedodržují. „Nechápu, proč bych měl mít nasazený respirátor. Pak stejně sedím na dvouhodinové přednášce, je nás tam stovka a nikdo ho nemá,“ popisuje student politologie v atriu fakulty, kde jsou bez ochrany dýchacích cest téměř všichni. Nejedná se však o nijak zásadně odlišnou situaci, než jaká je k vidění na pracovištích, v obchodech nebo hromadné dopravě. Ochota lidí nosit respirátory se obecně snižuje.

Děkan fakulty Stanislav Balík považuje opatření za nesmyslná. Upozorňuje na to, že pokud je student v atriu usazen u stolu, žádné vládní nařízení neporušuje. Pokud však jako výše zmíněný student politologie prostorem pouze prochází, a tedy stojí, už k porušování pravidel dochází. „Sám si žádného většího nedodržování nevšímám. Ostatně my ani nemáme žádnou páku, jak studenty donutit, aby respirátory nosili. Je to na nich,“ komentuje.

Balík také dodává, že on osobně by byl pro zpřísnění opatření. Vstup do univerzitních budov by podmínil negativním testem, očkováním nebo proděláním nemoci. O tom, zda k takovému kroku Masarykova univerzita skutečně přistoupí, bude rozhodovat koncem týdne její krizový štáb.

Na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění jsou studenti o něco disciplinovanější, na chodbách mají bez výjimek respirátor všichni. I na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity studenti roušky nosí. Ve vestibulu ale už ochranu dýchacích cest příliš neřeší.

Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci začínají být ale někteří studenti i pedagogové opatrnější. „Někteří učitelé nás vyloženě prosí, ať máme nasazené respirátory i při hodině, protože mají v rodině onkologické pacienty,“ říká studentka Technické univerzity v Liberci Kateřina Klingerová.

Doporučení Ministerstva zdravotnictví umožňuje univerzitám nastavit si vlastní opatření. Toho využila například Janáčkova akademie múzických umění, která po svých studentech vyžaduje potvrzení o bezinfekčnosti. Škola zároveň zajistila pro své studenty možnost testování v prostorách Divadla na Orlí. „Za celou dobu epidemie jsme nezaznamenali žádné ohnisko nákazy. Momentálně nemáme žádného pozitivně testovaného studenta nebo pedagoga,“ uvedl mluvčí univerzity Lubomír Mareček.

Pouze jednotky pozitivně testovaných eviduje i Mendelova univerzita, která v loňském roce jako první česká vysoká škola přešla do on-line režimu. „V současné době nemáme hlášenou žádnou významnější incidenci. Zpřísňovat opatření zatím neplánujeme,“ říká mluvčí univerzity Filip Vrána.

O přísnějším režimu zatím neuvažuje ani Slezská univerzita, přestože v Moravskoslezském kraji je aktuálně nejhorší epidemiologická situace z celého Česka. „Víme jen o pár případech výskytu covidu-19 mezi zaměstnanci i studenty. K žádnému masivnímu šíření na univerzitě nedochází,“ uvedla mluvčí Karin Martínková.

Ačkoliv vstup do školy není většinou podmíněn dokladem o bezinfekčnosti, na kolejích panují přísnější pravidla. Například na brněnských kolejích Komárov si musí ubytovaní studenti nahrát na průkazku ISIC očkovací certifikát nebo jednou týdně výsledek testu. Při vstupu pak průkazku přikládají ke čtečce, ta se rozsvítí buď červeně, nebo zeleně. „Pokud se objeví červená, máme možnost si koupit za pár korun antigenní test přímo na recepci a otestovat se na místě,“ popisuje studentka Arame Diopová.

Podobně to probíhá i na pražské koleji Jednota. Studenti musí být očkovaní nebo doložit jednou týdně negativní výsledek testu. „Ve společných prostorách nosíme respirátory, a i když to není nějak extra příjemné, opravdu poctivě se to dodržuje. Většina studentů tak nějak počítá s tím, že brzy zase přejdeme do on-line režimu. Tohle je takový náš dost možná marný pokus distanční výuku co nejvíc oddálit,“ popisuje studentka Karlovy univerzity Tereza Martinovská.

V některých neočkovaných studentech vzbuzuje obavy plán vlády na zkrácení doby platnosti testů. Počet testů, které pojišťovny proplácí, se totiž navyšovat nemá a vysokoškoláci by si je museli platit ze svého. „Asi bych v tu chvíli opravdu začala zvažovat očkování, finančně bych si to asi nemohla jako studentka dovolit. Ale nelíbí se mi to, nějak se z toho očkování vytrácí dobrovolnost,“ říká Klingerová.

Například Masarykova univerzita hodlá řešit na schůzce krizového štábu i tuto otázku. Slezská univerzita v Opavě chápe plán vlády jako krok na podporu očkování a bude ho respektovat, uvedla to její mluvčí.