Hlavní obsah

Část odborníků zpochybňuje účinnost zdvojení zdravotnických roušek

Foto: Seznam Zprávy

Ať jedna rouška, dvě, nebo respirátor, pořád je lepší se chránit než o tom jen diskutovat.

Někteří odborníci zpochybňují účinnost dvou přes sebe nasazených zdravotnických roušek, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako alternativu pro respirátory nařízené na frekventovaných místech od středeční půlnoci.

Článek

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje jako vhodnější variantu ochrany dýchacích cest před koronavirem natáhnout přes lékařskou ústenku látkovou roušku. Zdvojením roušek se sníží jejich průchodnost a vzduch s virovou nákazou je může obcházet.

„Dvě lékařské roušky na sobě, to si myslím, že vůbec nemá smysl,“ uvedl Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR v rozhovoru pro ČT24, na který AV poukázala na Facebooku. „Myslím si, že to pochází z článku amerických lékařů z CDC, kde oni doporučovali něco podobného, ale není to úplně přesně ono,“ dodal.

Podobně se vyjádřil předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs. „Přišlo to z USA od CDC, kde testovali látkovou roušku přetaženou přes zdravotnickou, lépe to těsnilo. Naopak dvě zdravotnické přes sebe, jak je máme nařízené v novém opatření české vlády, nedoporučují,“ napsal na Twitteru.

Na možnost, že infikovaný vzduch bude dvě chirurgické roušky na sobě obcházet, upozornil Vladimír Ždímal, Ondráčkův kolega z Ústavu chemických procesů. „U dvou chirurgických roušek na sobě je to horší v tom, že je neutěsníte na obličeji: je velmi obtížné dosáhnout těsnosti po obvodu, nakonec vzduch nesoucí částice s potenciální nákazou může roušky obcházet,“ uvedl Ždímal pro Český rozhlas Radiožurnál.

Ministerstvo zdravotnictví chce nařízením nosit respirátory třídy FFP2 nebo KN95, případně zdvojené roušky zvýšit ochranu před koronavirem, který se v Česku nyní šíří v nakažlivější britské variantě. Skončit by mělo nošení podomácku vyrobených látkových roušek. Podle Ondráčka však není účinnost doma šitých roušek vůči částicím, které lidé sami produkují, o moc horší než respirátorů typu FFP2.

„Pokud bychom se chtěli chránit sami, tak účinnost bude o něco větší pouze za předpokladu, že respirátor bude dokonale utěsněný na obličeji nositele. Jinak účinnost proklamovaných 94 procent nemusí platit a může být i o několik desítek nižší,“ řekl.

Také podle Ždímala by byl respirátor FFP2 nejlepší ochranou jen tehdy, pokud by dobře seděl na obličeji, tedy měl správnou velikost, správný tvar a byl přitažený těsně na tvář. Efektivitou se respirátorům můžou přibližovat nejlepší z nanoroušek vybavené netkanou nanotextilií.

Doporučované