Článek
O vakcínu zájem měli, kvůli zdravotním komplikacím po aplikaci první dávky se ale rozhodli v očkování nepokračovat. Podle odborníků je přitom počet lidí, kteří se skutečně nemohou očkovat druhou dávkou, velice nízký. Jedná se o lidi, kteří prodělali alergickou či anafylaktickou reakci. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv je nahlášených 131 takových případů. U drtivé většiny dalších lidí, kteří odmítli či odložili druhou dávkou, stojí za odkladem banálnější důvody.
Věra K. po první dávce Pfizeru utrpěla vážnou alergickou reakci. Dlouho na sebe nenechaly čekat ani neurologické problémy. Ty se u ní projevovaly silnými záškuby končetin. Z očkovacího centra v O2 aréně ji převezli rovnou do Ústřední vojenské nemocnice. „Lékaři mi potvrdili, že problémy vyvolalo očkování a další dávku mi už nedoporučili,“ popisuje. V nemocnici strávila celkem čtyři dny, zdravotní komplikace ale přetrvávaly. Celý měsíc pak podle svých slov nevylezla z postele.
Z nákazy covidem-19 má Věra strach. Ví, že jedna dávka ji před nákazou plně neochrání. Snaží se tedy alespoň dodržovat základní ochranná opatření, vyhýbá se místům s velkou koncentrací lidí a dbá na dostatečný přísun vitamínů. „Chtěla jsem si nechat změřit protilátky, ale odrazuje mě vysoká cena za vyšetření. Vše teď podražilo a takový výdaj navíc si teď nemohu dovolit,“ říká žena.
Lenka N. byla ještě donedávna rovněž přesvědčená o tom, že na druhou dávku nepůjde. Očkovat se první dávkou nechala před dvěma týdny. Aktuálně se léčí se zánětem průdušek a bere antibiotika. Původně dávala zhoršení svého zdravotního stavu za vinu právě vakcíně. „Nakonec se ale ukázalo, že moje tělo bojovalo už před očkováním s virózou, jen se nemoc projevila až po něm. Byla to nešťastná náhoda. Teď řeším svůj zdravotní stav s imunologem. Co se týče další dávky, budu se řídit jeho radou,“ říká.
Kateřina K. je naopak pevně rozhodnutá, že na druhou dávku nepůjde. „Nechala jsem se očkovat v létě, strašně mě pak bolela levá ruka. Ještě dnes v ní cítím slabost, což podle mě není normální,“ vysvětluje své rozhodnutí. S lékařem svůj stav nekonzultovala, je totiž přesvědčená, že by jí stejně nevěřil.
Očkování vylučuje pouze silná alergická reakce
Od loňského prosince, kdy se v Česku s vakcinací začalo, zaznamenal Státní ústav pro kontrolu léčiv téměř osm a půl tisíce podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covidu-19. „Všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost, ne nutně příčinná,“ uvedla mluvčí úřadu Klára Brunclíková.
Brunclíková mluví také o rozdílnosti nežádoucích účinků u jednotlivých vakcín. Například horečky se objevují u Pfizeru obvykle až po druhé dávce. U AstraZenecy se naopak nežádoucí účinky po druhé dávce vyskytují méně často a jsou mírnější než po prvním očkování.
Nejčastěji nahlášená podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covidu-19
- horečka, třesavka, zimnice, únava, slabost, malátnost,
- pocit nepohody v místě vpichu (bolest, zarudnutí, otok, teplo, svědění apod.),
- nepříjemný pocit na hrudníku, bolest na hrudi, bolest v podpaží, snížená pohyblivost končetiny,
- mravenčení, závrať, třes, narušení rovnováhy, ospalost, snížená citlivost,
- bolest svalů, kloubů, zad,
- nevolnost, zvracení, průjem, migréna
Lékař a člen Vakcinologické společnosti Daniel Dražan upozorňuje, že dokončení očkování vylučuje jen bezprostřední alergická reakce po aplikaci vakcíny. „Kontraindikace druhé dávky jsou extrémně vzácné. Takové případy je pak třeba zvažovat individuálně podle toho, jaká rizika daný člověk má,“ říká odborník.
Většina zdravotníků se shoduje na tom, že krátkodobé zdravotní komplikace nejsou důvodem k tomu, aby se lidé neočkovali. „Spousta lidí má po první dávce nějakou nepříjemnou reakci. Jeden pacient se mi dokonce svěřil, že trpěl dlouho horečkami a ošklivou hnisající angínou, se kterou byl i hospitalizovaný. Přesto na druhou dávku šel,“ popisuje Kateřina Štěpařová z očkovacího centra Rybitví v Pardubicích.
S tím souhlasí i epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Krátkodobé vedlejší účinky jsou podle něj časté, nejsou ale natolik závažné jako onemocnění, před kterým nejsou lidé po jedné dávce dostatečně chráněni. Výjimku podle něj tvoří lidé, kteří si onemocněním prošli. „Ukazuje se, že po prodělaném covidu stačí opravdu jen jedna dávka, aby se vytvořila takzvaná hybridní imunita, která je kvalitnější než dvoudávkové schéma,“ říká.
Prymula také upozorňuje na rostoucí čísla nakažených a i stoupající počet zemřelých. Jediným spolehlivým způsobem, jak předejít opakující se situaci z loňského roku, je podle něj právě očkování.
Podle údajů Ministerstva zdravotnictví je v Česku plně očkováno přes šest milionů lidí.
