Článek
Odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného vzbudilo bouřlivé dohady, nakolik za jeho vyhazovem stojí zájmy umožnit v Česku očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Tedy látkou bez registrace Evropskou lékovou agenturou (EMA). Spekulace několikrát podpořil prezident Miloš Zeman, který Blatného rezervovaný postoj vůči neschváleným vakcínám kritizoval i během jmenování jeho nástupce Petra Arenbergera.
Arenberger se totiž k případnému použití Sputniku V staví mnohem přívětivěji. Krátce po uvedení do úřadu zopakoval, že by se neschválenou ruskou vakcínou mohlo za určitých podmínek očkovat. „Já si myslím, že hlavní je dostat sem schválené vakcíny. Na druhou stranu, když bude nějaká příležitost v horizontu klinického zkoušení léku, tedy standardní postup, který je respektován evropskými úřady, tak je to možné,“ řekl nastupující ministr.
Arenberger přitom argumentuje hlavně tím, že o neregistrovanou vakcínu má velký zájem část české veřejnosti. V rozhovoru pro server iRozhlas připustil, že hned první den ve funkci jednal o možném očkování Sputnikem V s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). A zmínil přitom, že podle průzkumu stojí o ruskou vakcínu 26 procent lidí.
Starší muži s nižším vzděláním
Tak vysoká podpora potenciálně nebezpečného léku možná kdekoho překvapí. Arenbergerův výrok ale potvrzuje průzkum „National Pandemic Alarm“, na kterém spolupracují agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Data z poloviny března ukazují, že zájem není zanedbatelný. Mezi 2100 respondenty panovala vůči neschváleným vakcínám, jako je ruský Sputnik V, čínský Sinopharm nebo americký Novavax, spíš nedůvěra.
Mírná většina (55 %) vyjádřila přesvědčení, že očkování neschválenými vakcínami není správné. Čtvrtina respondentů by ale neschválené vakcíny uvítala. Dalších 18 % navíc nemá vyhraněný názor.
Čtvrtina lidí podle průzkumu považuje za správné očkovat proti covidu-19 i vakcínami bez registrace.
Nálady ve společnosti se samozřejmě v čase proměňují. Označit očkování Sputnikem za správné navíc neznamená, že by si respondent takovou látku nechal sám aplikovat. A naopak.
Podle průzkumu odmítají očkování neschválenými látkami spíše ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let.
„Kladný postoj k očkování jinými vakcínami, jejichž diskutovanými příklady jsou u nás Sputnik V nebo CoronaVac, zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ popisuje Lucie Vlčková z agentury Nielsen Admosphere.
Průzkum National Pandemic Alarm probíhá v pěti evropských zemích včetně České republiky už rok. Postoje vůči neschváleným vakcínám zkoumal zatím celkem třikrát, a to v lednu, únoru a březnu letošního roku. V únoru se navíc výzkumníci ptali speciálně na vztah k ruské vakcíně Sputnik V.
V únoru si přálo okamžitý nástup Sputniku V, a to i bez registrace, celkem 17 % respondentů.
Pro co nejrychlejší nákup a používání vakcíny se tehdy vyslovilo 17 % lidí. O něco větší část (26 %) uvedla jako rozhodující faktor právě schválení Evropskou lékovou agenturou. Tedy přesně podle postoje tehdejšího ministra Blatného, který pravidelně opakoval, že mu nezáleží na zemi původu vakcíny, ale ověření její účinnosti a bezpečnosti. Skoro pětina lidí odpověděla, že vakcíně nedůvěřuje.
Vaše názory nás zajímají
Nechali byste se očkovat vakcínou Sputnik V, i kdyby nebyla schválená Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, ale v Česku byla k dispozici?
Pište nám názory do diskuze.
