Článek
U starších lidí nebo chronicky nemocných může být imunita i po očkování proti onemocnění covid-19 nízká a u těchto jedinců bude mít tendenci velmi rychle klesat. Naopak u většiny lidí, kteří už nemoc covid prodělali a zároveň za sebou mají očkování, bývá imunitní odpověď vysoká a znamená to, že jsou proti reinfekci velmi dobře chránění.
To jsou předběžné výsledky studie brněnské neziskové organizace Podané ruce. Její vedení detailní výsledky představí na začátku příštího týdne. „Podle našich závěrů bude část lidí nutné na konci léta přeočkovat třetí dávkou,“ uvedl ředitel neziskovky Jindřich Vobořil.
Podané ruce provozují největší testovací centrum v Česku, v dobách největšího zájmu o testy mohlo odbavit až šest tisíc zájemců denně. Šéf organizace upozorňuje, že je třeba nepodcenit riziko dalších vln pandemie, také proto organizuje různé studie.
Do aktuálního výzkumu se zapojilo přes 500 lidí, kteří jsou nejméně čtrnáct dní po druhé dávce očkování. O minulém víkendu se na brněnském Výstavišti nechali otestovat na přítomnost několika druhů protilátek proti covidu. Autoři studie jim vzorky odebírali z kapilární krve na prstech. Zároveň v dotazníkovém šetření zjišťovali věk zájemců, zda měli covid a kdy jej prodělali, nebo zda trpí jinými zdravotními potížemi. „Ukazuje se, že u malé části lidí, kteří mají nějaký autoimunitní problém nebo trpí nějakou chronickou nemocí, je jejich imunitní odpověď výrazně nižší,“ zdůraznil Vobořil.
Podle něj bude nutné tyto zranitelnější jedince přeočkovat třetí dávkou vakcíny. Měli by se také pravidelně testovat v řádu šesti až osmi týdnů. Vobořil řekl, že by se to netýkalo milionů lidí, spíš jen tisíců, především těch nejzranitelnějších třeba v domovech pro seniory.
Neziskovka testovala zájemce na takzvané virus neutralizující látky. „Zaměřují se na imunitní odpověď přímo po očkování,“ řekl Vobořil.
Míra imunitní odpovědi se v tomto případě udává v procentech. Vědecká komunita se však nyní neshodne, jak velká hladina těchto protilátek stačí k úspěšné obraně proti nemoci. „Diskutují o hranici dvaceti až čtyřiceti procent. Podle mého názoru nelze čekat na detailní výsledky a část lidí je třeba přeočkovat,“ tvrdí šéf Podaných rukou. Podle něj všichni lidé po očkování nějaké protilátky mají, liší se však doba, jak dlouho v těle vydrží.
Pětistovka zájemců také podstoupila testy na přítomnost na IgM a IgG protilátek. První z nich zjišťuje přítomnost a množství IgM protilátek proti viru, kterými se organismus právě aktivně brání proti nákaze. Odhalí, zda je člověk momentálně infekční. Takové protilátky se objevují pátý den po nákaze, později pomalu mizí a nahrazují je protilátky IgG. Ty rozkryjí dřívější i bezpříznakové prodělání covidu.
Podle studie se také liší míra imunitní odpovědi podle typu podané vakcíny. Autoři však podotkli, že pro definitivní závěry je ještě nutné dotestovat zájemce s určitým typem očkovací látky, aby byla data vypovídající.
Studie nezohledňuje takzvanou buněčnou imunitu. Její měření je podle Vobořila mnohem složitější a jeden takový test stojí přes sto tisíc korun.
Imunitu v souvislosti s covidem zkoumá také vědecký tým vedený Irenou Koutnou v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Mimo jiné prověřuje, jakou imunitní paměťovou stopu zanechává očkování. „Po druhé dávce už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterou dosahuje u lidí, již nemoc prodělali,“ uvedla Koutná už dřív v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Také cílem této studie je zodpovědět otázku, zda či za jak dlouho se bude muset přeočkovávat.
Závěry Podaných rukou odpovídají také dánské studii, kterou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkumníci po prověření čtyř milionů testovaných dospěli k tomu, že samotné prodělání covidu-19 může před reinfekcí poskytnout až 80procentní ochranu i šest měsíců po prodělání první infekce.
Takto silné ochrany však dosáhne jen část populace. Imunitní odpověď klesá se zvyšujícím se věkem. U lidí nad 65 let, tedy ve skupině nejvíce ohrožené těžkým průběhem covidu-19, výzkumníci zaznamenali jen 47procentní míru ochrany.
