Cash Only: Vstoupí Křetínský do Kellnerova impéria?

O Petru Kellnerovi byly tento týden napsány desítky článků a tisíce reakcí na sociálních sítích. Novináři – včetně mé maličkosti - vesměs hodnotí byznysové impérium, které Kellner vytvořil, jako mimořádné a jeho kariéru jako úctyhodnou.

Podobně Kellnera vidí i kolegové z velkého byznysu, k nimž se řadí majitel Seznamu Ivo Lukačovič. Na internetu ale mohutně zní i jiný tón. A to zcela opomíjím vulgarity, pudovou zlobu, zlomyslnost a aroganci, které jsou nedílnou součástí sociálních sítí. Nad internetovou stokou je znát silný názorový proud, spousta věcných, racionálně formulovaných reakcí, podle nichž byl Kellner především oligarcha. Tedy příslušník nepopulární kasty zbohatlíků, kteří skrytě drží politický vliv.

Bohatství u Čechů často spíš než úctu budí podezření, že se jeho nositel vyšvihl po zádech spoluobčanů. Byznysový úspěch se tu příliš necení. Ukázkově se tento způsob myšlení zhmotnil v tweetu místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové, která Kellnerovu smrt glosovala větou: „Další připomenutí, že peníze nejsou vše, mnohdy spíš naopak.“ Příspěvek pak sice smazala a omluvila se za něj, přesto je pro atmosféru v zemi příznačný.

Češi oceňují legendárního Tomáše Baťu, vadí jim ale srovnání Bati s Kellnerem, přestože oba vybudovali globální impéria, posunuli hranice svého byznysu, nabízeli žádané zboží a zaměstnávali tisíce lidí. Obávám se ale, že kdyby fungovaly sociální sítě v roce 1932, když při leteckém neštěstí zahynul Tomáš Baťa, objevily by se od jeho vrstevníků stejné komentáře, jako tento týden v souvislosti s Kellnerem.

Teď ale bude zajímavé sledovat další osudy Kellnerovy PPF. Klíčové jsou dvě otázky. Za prvé: Kdo převezme roli zesnulého zakladatele při formování další vize a strategie impéria? A za druhé: Do jakých vod nový kormidelník zamíří?

Je málo pravděpodobné, že PPF udrží své dosavadní rozkročení mezi Východem a Západem. Tedy ambice podnikat v Evropské unii a USA, a zároveň mít obrovskou byznysovou základnu v Rusku a Číně. Svět se dělí, velký byznys je propojený s globální politikou, zčásti ji ovlivňuje, ale nemůže ji ignorovat. PPF sice už oznámila jako nového muže na nejvyšším postu Ladislava Bartoníčka, je ale dost pravděpodobné, že časem vstoupí do vedení jako zástupce pozůstalé rodiny partner Kellnerovy dcery Anny Daniel Křetínský.

Bylo by to logické už proto, že Křetínský je svým dílem i způsobem uvažování Kellnerovi blízký. I on postavil velkou nadnárodní skupinu, i on mnohokrát prokázal schopnost myslet „out of the box“, tvořit a naplňovat velké vize. S Kellnerem udělal řadu velkých obchodů, měli spoustu společných zájmů. Na rozdíl od majitele PPF, typického selfmademana s kořeny v 90. letech, je ale Křetínský už plně člověkem 21. století. A jeho orientace je jasná: sází na Západ, nikoliv na Východ.

Ať už PPF po legendárním PéKá povede kdokoliv, je málo pravděpodobné, že se impérium v dosavadní podobě udrží. Ostatně i baťovskou říši rozdělily politické dějiny.

Král českého trhu se stavebninami, miliardář Vít Kutnar tento týden zlomově posunul hranice svého byznysu, když od Tomáše Březiny převzal betonářské impérium Best. Je to další symbol generační výměny, s níž se – jak sám Březina potvrdil v rozhovoru Zuzce Hodkové – zakladatelé občas těžko smiřují.

Dukovany v otázkách a odpovědích. V posledních dnech dominuje v médiích kromě pandemie i zmatek ohledně tendru na rozšíření elektrárny v Dukovanech – konkrétně spor o to, jestli vláda tendr fakticky zahájila a vpustila do něj i Rusy. Spolu s Terezou Šídlovou jsme se pokusily odhalit, kdo tahá za nitky, jestli stihne Česko dostavět Dukovany včas, a jakou má stát k jádru alternativu.

Šetření na železnici. Kvůli koronaviru loni přišly České dráhy o více než pět miliard korun. Propadla se osobní i nákladní doprava. Šéf ČD Ivan Bednárik nám v rozhovoru odhalil plány, které mají dopravci pomoci vyrovnat ztráty – chce ve firmě méně ředitelů, méně zbytečných oddělení, nižší mzdy, ale třeba i delší pracovní týden.

Investoři do zemědělství upřednostňují klima. Podle skupiny Legal & General Investment Management s kapitálem ve výši dvou bilionů dolarů by měla být Evropská komise ambicióznější, co se týče ochrany biodiverzity a boje s klimatickým kolapsem. Mimo jiné navrhuje reformu pobídek, které by místo zvyšující se produkce měly klást důraz hlavně na udržitelné zemědělství.

Další varování kvůli rychle se vyprazdňující státní kase přidal bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma v rozhovoru s Jirkou Zatloukalem. Zkušeného bankéře děsí rychlost narůstání státního dluhu, absolutně v této době nechápe snižování daní a volá po fiskální strategii. Uslyší konečně ta volání ekonomů někdo ve vládě?

Textilky se spojují proti velkým značkám. Výrobci oděvů z devíti zemí Asie, Blízkého východu a severní Afriky společně požadují lepší smluvní podmínky od světových prodejců textilu. Mezi jejich požadavky patří maximálně devadesátidenní platební lhůta nebo úplný konec slev udělovaných až po zadání objednávek. A s potížemi se perou i české módní návrhářky.

Krize únikovek. Tři teenageři se před osmi lety pustili do podnikání v populárním sektoru únikových her. Vše si dělali sami s minimem nákladů a bez jakékoliv pravidelné mzdy. I přes obrovský zápal a oběti teď není jisté, že jejich byznys covidovou nálož ustojí.

Sluchátka budoucnosti. Český startup Sentien zabodoval na globální crowdfundingové platformě Kickstarter se sluchátky, která vedou zvuk vibracemi přes kost. Za deset dní firma získala 400 tisíc dolarů, tedy přes osm milionů korun.

Spory o digitální daň. Bidenova administrativa varovala, že by mohla uvalit 25% clo na britský vývoz určitých typů spotřebního zboží do USA. Jde o reakci na britskou digitální daň zaměřenou na tamní prodeje světových, z drtivé většiny ale amerických technologických firem jako Amazon, Google, Facebook či eBay.

Xiaomi chce vystřídat Huawei. Čínský výrobce elektroniky uvedl na trh novou řadu smartphonů. Snaží se tak zaplnit místo na trhu, které po sobě zanechal Huawei. S modelem Mi 11 Ultra vstupuje Xiaomi do konkurenčního boje s předními světovými výrobci Samsungem a Applem, ale také s domácími soupeři Oppo či Vivo.

Soukromé vesmírné stanice. NASA představila projekt Commercial LEO Destinations, v jehož rámci plánuje rozdělit celkem 400 milionů dolarů až čtyřem společnostem, které zahájí vývoj vlastních vesmírných stanic. Agentura se tak snaží napodobit úspěšné programy, díky kterým mohou i soukromé společnosti na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravovat náklady a astronauty.

Na závěr mám milou povinnost přivítat v řadách SZ Byznys dvě výrazné posily: skvělého novináře zaměřeného na technologie a vědu, dlouholetého spolutvůrce webového magazínu Technet Pavla Kasíka. A neméně renomovaného specialistu na reality a byznysové kauzy Dana Nováka, který k nám přišel z E15. Máte se na co těšit!

Přeji krásné Velikonoce, nenechte si je zkazit žádným virem!

Zuzana Kubátová