Cash Only: Pošta jako státní banka? Blbý nápad dnes i v minulosti

Komunisté v čele s Vojtěchem Filipem předvedli svůj obvyklý taneček před hlasováním o nedůvěře vládě a po sérii výhrůžek o nepodpoření vlády či vyslovení nedůvěry sklapli podpatky, opustili sál a vládu podrželi. Opoziční strany šéf komunistů označil za „ubožáky“, i když opravdová ubohost zazněla z úst premiéra Andreje Babiše. Ten národu sdělil, že se Piráti chystají nastěhovat lidem domů migranty. Myslím, že nedlouho před volbami půjde rovnou už o islamistické teroristy.

Vojtěch Filip je zkušený politický obchodník a do poslední chvíle licitoval s premiérem o podmínkách podpory. Detaily zůstanou mezi nimi, ale jedna věc se ven dostala, a to požadavek komunistů na zřízení státní komerční banky pod vlajkou České pošty. Budiž Babišovi k dobru, že už dříve reagoval na tento Filipův požadavek tím, že mu jako šidítko nabídl již existující Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Filip ale lest prohlédl a trvá na svém.

S provozováním Poštovní banky má Česká pošta zkušenosti z první poloviny 90. let minulého století. Ano, moc se jí to nepovedlo, banka měla problémy, převzala ji Investiční banka a zrodila se Investiční a Poštovní banka. Od té doby na pobočkách pošty bankovní služby existují a po pádu IPB a jejím převzetí je na poštách usazená ČSOB. Pošta poskytuje pobočky, zaměstnance a ČSOB jí za to platí. Do roku 2017 měla pošta od banky inkasovat 1,5 miliardy ročně, nová smlouva platná do roku 2027 měla při splnění podmínek poště vynést o 15 procent ročně navíc. Nakolik je pošta schopná potenciál využít, je věc jiná.

Zajímavá je představa komunistů o obchodním modelu takové nové státní banky. Současné banky totiž podle nich nabízejí občanům a drobným podnikatelům služby příliš draze a nevýhodně a státní banka by neměla jako prioritu vytvářet zisk a mohla by prý pracovat s nižšími maržemi i poplatky. Takže státní banka by podle nich asi služby poskytovala kvalitně, výhodně a levněji než konkurence a zaměstnanci by navíc nebyli motivováni tlakem na ziskovost a efektivitu. Že by tohle nedopadlo dobře, je jasné předem.

Nevím, v jaké době komunisté zůstali trčet a v jakých bankách Vojtěch Filip nebo jejich ekonomický expert Jiří Dolejš své peníze mají, ale pojďme se podívat, jak v Česku bankovní trh funguje.

Působí tu 20 bank, 25 zahraničních poboček a pět stavebních spořitelen. Jsou tu banky univerzální i specializované. V minulosti vtrhlo na trh několik nízkopoplatkových bank, ale tato konkurenční výhoda se rychle vyčerpala. Poplatky za nejběžnější bankovní služby rychle zamířily k nule na celém trhu a poplatky dnes už nepatří mezi kritéria, podle kterých si klienti banky vybírají. Klienty více zajímá, kde získají nejlevnější úvěr, jak jsou banky technologicky vyspělé a dostupné on-line a kdo chce opravdu jen nízkopoplatkovou transakční banku, tak ji najde snadno. Trh je zkrátka mimořádně konkurenční.

Pokud by se Česká pošta chtěla vrhnout do bankovnictví na vlastní triko, čekaly by ji investice, na které v současné době rozhodně nemá. Buď postavit zcela novou banku, nebo koupit některou z již existujících. Ty dobré by byly pro poštu extrémně drahé a těm levným je lepší se raději vyhnout. Nutno připomenout, že poslední tři roky je pošta ve ztrátě a jen za loňský rok pošta prodělala 1,3 miliardy korun.

Banky jsou dnes víc technologické firmy, investují miliardy to moderních technologií a jejich zabezpečení, a pošta, která má problém včas doručit balík a konkurovat zásilkovým službám, by asi těžko mohla konkurovat bankovnímu světu.

Siko mělo loni navzdory pandemii dobrý rok. Tržby vzrostly o sedm procent na 4,3 miliardy korun a rodinná firma z jihočeských Čimelic investovala 150 milionů korun do švýcarského inovátora Swiss Aqua Technologies. Se startupem má globální ambice a podle šéfa Tomáše Valy brzy přeroste miliardové koupelnové impérium.

Radomír Lapčík se pokouší ovládnout Trinity Bank. Miliardář chce vložením své společnosti SAB Finance do Trinity Bank získat nad celou nově vytvořenou entitou kontrolu. Kdyby transakce, kterou teď posuzuje ČNB, proběhla podle plánu, vyvrcholil by jeho dlouholetý sen mít vlastní bankovní ústav.

Výměna šéfa pražského letiště. Václavu Řehořovi na konci června vyprší manažerský kontrakt a podle našich informací už nebude prodloužen. Jedním z adeptů, o nichž se mluví v souvislosti s uvolněným postem ve státní firmě Letiště Praha, je i exministr dopravy Dan Ťok. Výběrové řízení už bylo vyhlášeno. Řehoř říká, že je plně smířen se svým koncem v čele podniku.

Zelená vzpoura v ropném království. Američtí ropní giganti ExxonMobil a Chevron museli ustoupit tlaku svých akcionářů, kteří požadují větší odpovědnost těžařských firem v boji proti klimatickým změnám. ExxonMobil nahradí nejméně dva členy představenstva kandidáty z aktivistického fondu Engine No. 1 a investoři společnosti Chevron odhlasovali návrh na snížení jejích emisí oxidu uhličitého.

Nejlepší ekofarma voní povidly. Ocenění pro nejlepší statek hospodařící v režimu ekologického zemědělství letos putuje do Bílých Karpat. Nejlepší ekofarmou se stal rodinný podnik Eko sady Komňa, zaměřený na pěstování a zpracování švestek a dalšího ovoce.

Tři dny v práci, dva dny doma. Firmy se připravují na návrat zaměstnanců do kanceláří, mizí velké setkávací prostory a ubývá pracovních stolů. O benefitech i rizicích tzv. hybridního režimu jsme mluvili s Tomášem Pfeiferem, architektem a kreativním ředitelem firmy Tétris.

Jak Samarasovi budovali Kofolu. Nový díl naší podcastové série Černá čísla je o rodině Samarasových, která i přes spoustu překážek dokázala ve slezském Krnově rozjet nápojářský gigant. Poslechněte si příběh, který začal u osmiletého kluka prchajícího před občanskou válkou…

Ceny nemovitostí sviští závratným tempem nahoru. V zajímavých lokalitách jsou byty nadhodnocené až o čtvrtinu, jinde o pětinu, odhaduje ČNB. Viceguvernér národní banky Marek Mora ve dvoudílném rozhovoru vyzývá ke zdanění druhých a třetích bytů a prozradil i plány na zvyšování úrokových sazeb.

Bělehradská čtvrť za miliardy. Čeští byznysmeni Petr Němec a Jan Fidler připravují rozsáhlý developerský projekt v hlavním městě Srbska. Jejich firma Sebre postaví za 300 milionů eur celou novou čtvrť Marina Dorćol na břehu Dunaje. Firma je v Česku známá hlavně díky rekonstrukci Šporkovského paláce a stavbě polyfunkční budovy Drn na Národní třídě. Ale ani v Srbsku není žádný nováček.

Krystal otevírá. Skupina KKCG miliardáře Karla Komárka dokončila svůj dosud největší realitní projekt. U Evropské ulice nad stanicí metra Bořislavka na konci dubna zkolaudovala administrativní a nákupní centrum Bořislavka, které teď začíná postupně otevírat. Komárkovi ale přidělávají starosti jeho moravské naftové doly, které pracně hledají cesty zpět k někdejším ziskům.

Dozor nad bitcoinem. Kryptoměny se podle šéfa švédské centrální banky nevyhnou přísnějšímu státnímu dozoru. S vlastní regulací chtějí přijít i Evropská komise či USA. Švédsko se zároveň podobně jako Čína snaží o vlastní, centrální digitální měnu.

Výsměch relaxační budce. Amazon řadu let čelí kritice za pracovní podmínky. Kromě poslední přiznané kauzy, v níž se ukázalo, že řidiči byli za provozních špiček nuceni močit do lahví, mluví bývalí pracovníci o přesčasech, strachu vybrat si volno i zatajovaných zraněních na pracovišti. Proto také firma sklidila posměch za projekt kabinek AmaZen, které měly zvýšit mentální a emoční blahobyt dělníků.

Nové triky zlodějů. Získali jsme reálnou nahrávku podvodného telefonátu, kdy se útočník vydávající se za pracovníka banky pokoušel z klientky České spořitelny vylákat data o její kartě. Přečtěte si, jak se bránit tzv. vishingu, před jehož posilováním varují banky i policie.

Přeji vám krásný víkend, už bez nervů při sledování hokeje a nezapomeňte sledovat Seznam Zprávy.

Martin Jašminský.