Článek
Tento týden přinesl další pokračování rozsáhlého krachu společnosti Bohemia Energy. Majitelé řadu let spekulovali na pokles cen energií, což ve finále odnesly statisíce domácností, a nakonec se snažili vyvádět svůj majetek z firmy. Celá kauza současně krásně ilustruje, jaký šok může jednotlivá událost způsobit v celé ekonomice.
Skokové zdražení elektřiny a plynu pro stovky tisíc zákazníků je totiž důležitou složkou v celkové inflaci ekonomiky. Zákazníci zkrachovalé Bohemia Energy a dalších malých firem, které skončily, musí přejít k dodavateli poslední instance a následně jiným dodavatelům, kde budou platit za elektřinu a plyn ceny násobně vyšší než dosud.
Právě kvůli růstu cen potravin, nemovitostí, elektroniky, energií a dalších položek konzervativní centrální bankéři v čele s Jiřím Rusnokem přistoupili k razantnímu řešení a zpřísnili měnovou politiku. V příštích měsících by vyšší úrokové sazby měly přes „krevní oběh“ bankovního financování proniknout do různých částí hospodářského těla. Měly by zpomalit ekonomiku a tím i zastavit zdražování.
Firmám tak skončí dosavadní superlevné úvěry a budou víc zvažovat, zda a do čeho investovat. Už teď je také jasné, že skončil mohutný hypoteční boom, a lidé, kteří budou v příštích měsících refinancovat hypotéku, nebudou šťastní, až uvidí novou úrokovou sazbu a výši splátek.
Dva revoltující členové bankovní rady však pro zvýšení sazeb nehlasovali. Jsou totiž přesvědčeni, že inflace je záležitost převážně dovezená ze zahraničí a nemá smysl proti ní bojovat tím, že přiškrtíme tuzemskou ekonomiku.
I oni mají svůj díl pravdy, protože narušené „globální výrobní a dodavatelské řetězce“ malá česká ekonomika ovlivnit nemůže. Přitom na ni mají obrovský vliv. Můj známý, který šéfuje regionální pobočce velké rejdařské společnosti, vidí hlavní problém v tom, že lodě jedoucí z Asie do Evropy či Spojených států dnes neudělají svou otočku za 50 dní, ale třeba za 60 nebo 70. Fronty lodí se šikují kvůli zavřeným přístavům v Číně, ale i vysoké poptávce po jiném zboží než v minulosti.
Během pandemie například na severoamerický kontinent putovalo obrovské množství rotopedů, které si lidé během lockdownu objednávali. Nové zboží v takovém množství trvá vyrobit i dodat déle. V kombinaci s velkou poptávkou tak vznikl velký inflační koktejl, ve kterém se Česko utápí.
Inflace tak na přelomu roku stoupne k sedmi procentům, jak říká guvernér Rusnok.
Firmy, které obchodují s eurozónou, už si nyní velkou část úvěrů berou v eurech, kde mají financování mnohem levnější, a tento trend bude nyní pokračovat. Ovšem eurové úvěry by si mohli masivněji začít pořizovat i běžní občané. Eurová hypotéka by je teď vyšla daleko levněji, a nízká cena – v kombinaci například s pětiletým zajištěním – by pro mnohé asi vyvážila i vyšší riziko.
To riziko však není banální a znají ho v Polsku či Maďarsku, kde si lidé před finanční krizí v roce 2008 brali hypotéky ve švýcarských francích. Byly levné a atraktivní jen do té doby, než výrazně oslabil kurz zlotého vůči franku a lidé najednou museli splácet daleko víc. Nakonec do soukromého podnikání násilně vstoupil stát s stal se z toho politický problém, který soudy řeší dodnes.
Zajímají vás překvapivé zisky fosilních podnikatelů, novinky v sektoru elektromobility nebo expanze českých výrobců vinylových desek? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
