Článek
Vicepremiér Karel Havlíček to s přípravou stavby nového bloku v Dukovanech po rozmetání týmu vládního zmocněnce Jaroslava Míla bere pořádně do ruky. Jaderný tendr se sice do konce roku nerozjede, zato se mají velkoryse rozjet jeho přípravy.
Končící Mílův tým měl i se samotným zmocněncem celkem pět členů plus sekretářku. Teď ho nahradí speciální sekce pod nově jmenovaným náměstkem ministra. Má mít celkem 37 úředníků, z nichž deset se rekrutuje z dnešních zaměstnanců MPO, dalších deset má nastoupit ještě letos a zbytek během roku příštího.
Jsem zvědavá, kdo nahradí Mílovy jaderné matadory, mezi nimiž byl (kromě samotného Míla) jeden další bývalý generální ředitel ČEZu a dále exmanažeři se zkušenostmi ze staveb a spouštění jaderek v Temelíně, Dukovanech i v zahraničí, samí experti na projektové řízení a investice. V paláci na Františku se sice povídá, že minimálně jedna z Mílových hvězd zvažuje přechod do nově budované jaderné sekce, každopádně ale půjde o velkou mentální změnu v řízení projektu.
Sám ministr Havlíček mi vysvětlil bobtnání dukovanského týmu nutností akcelerovat práci: „Tendr je velký proces a klíčová je notifikace v Bruselu. Vytváříme tým, který musí 1,5 až dva roky zdatně vyjednávat na mezinárodní úrovni, už dnes běží jednání prakticky co týden.“
Práce kolem Dukovan bude opravdu ještě hodně. Zatímco se politici hádají, je-li nutné obesílat zájemce o jadernou zakázku bezpečnostním dotazníkem, nejsou jasné mnohem důležitější věci. Hlavně investorský model, který mají čeští vyjednavači obhájit u Evropské komise. Původně se měl o financování dělit ČEZ se státem. Pak přišla změna plánu, celý projekt měl financovat stát. Teď je to zase jinak. Stát se přece jen o financování s ČEZem podělí, optimální poměr se podle Havlíčka hledá.
Nejde o detail: čím větší podíl státu na financování, tím menší finanční náklady. Jenomže Brusel má zjevně pocit, že stoprocentní státní financování je skrytá veřejná podpora ČEZu. A tak se licituje. „Máme to variantně nastavené od 70 do 100 procent financování státem, státní úvěr může mít splatnost 30, ale také 40 let. Nejdeme do Bruselu s hotovým řešením, můžeme si s tím hrát, jak bude komise chtít,“ říká Havlíček.
Mezitím stoupá odhad nákladů na celou stavbu. Původně vláda slibovala reaktor za 160 miliard korun. Dnes Havlíček mluví o čtyřech miliardách do roku 2024, tedy do vyhodnocení jaderného tendru. Dále o 29 miliardách do roku 2029, kdy se má začít stavět. A konečně o dalších 175 miliardách na samotnou výstavbu. Suma sumárum 208 miliard.
Přitom pořád nemáme ponětí, jestli se do těch 175 miliard nabídky dodavatelů vejdou. Francouzi a Korejci, hned dva z trojlístku zbylých zájemců o tendr, zatím nemají k dispozici vhodný reaktor a začnou teprve pracovat na jeho designu a certifikaci.
K ostrému spuštění projektu chybí i další podstatná součástka. Ve Sněmovně stále leží zákon zvaný lex Dukovany, který určí, jak bude stát elektřinu z nového zdroje vykupovat. I ten je třeba posvětit v Bruselu. Norma se ale stala obětí politické hádky, obstrukce ji poslaly k ledu a zatím to vypadá, že se na ní politické strany v ostřícím se předvolebním boji těžko shodnou.
Kolem zakázky je prostě pořád víc otazníků než odpovědí. Jistě tak v této chvíli vypadá jen to, že na odpovědích začne na MPO pracovat asi tak 30 nových úředníků.
Hráč týdne: WOOD & Company
Jan Sýkora, Vladimír Jaroš, Ľubomír Šoltýs. Tři matadoři českého investičního bankovnictví a vlastníci přední domácí investiční banky WOOD & Company to rozjeli na Slovensku. Jak nám ve studiu Burza potvrdil manažer Jiří Hrbáček, koupě bratislavského obchodního centra Aupark je přišla na 450 milionů eur a u našich východních sousedů je to obchod roku.
Best of byznys
Slzy i hádky o gender. Valná hromada Moneta Money Bank letos přitáhla velkou pozornost – poprvé se na ní totiž představil nový akcionář, společnost Tanemo, patřící do impéria PPF. Bylo to první měření sil mezi akcionáři Moneta Money Bank a týkalo se především volby člena dozorčí rady. Tím byl nakonec podílem 82 procent hlasů znovuzvolen Miroslav Singer navržený současným vedením banky, ale novinek bylo na valné hromadě víc.
Marný boj s hrobařem firem. Před rokem poslal Městský soud v Praze do konkurzu britskou firmu BWS Trade, jejíž česká filiálka za sebou nechala 20 věřitelů a téměř třímilionový dluh. Krach BWS je ale jen střípkem z životního příběhu muže, který si na opakovaném zakládání, zadlužování a pádech malých společností fakticky postavil živnost. Přečtěte si, jak se dá v Česku podnikat na cizí účet.
Konec daňových rájů? Americká ministryně financí Janet Yellen přišla s návrhem zavedení minimální daně pro korporace. Jejich příjmy by danila minimální celosvětovou sazbou 21 procent. Minimální zdanění podporuje stále víc zemí. Přidaly se Německo, Francie, Nizozemsko a kladně se k myšlence zatím staví i Česko. Naopak daňové ráje s ní mají problém.
Podnikání za časů pandemie
Letní výpad na jih. Podle odhadů cestovních kanceláří k moři vyjede více Čechů než před rokem. Že nevědí, co je přesně čeká, je moc netrápí. Oslovení prodejci svorně tvrdí, že o nákup zájezdů s předstihem (first minute) je větší zájem než loni. Například v Exim Tours odhadují, že budou asi na 60 procentech zájezdů prodaných ve špičkovém roce 2019.
Miliardová výměna. Maloobchod poškodil lockdown a kancelářím zase vyrostl konkurent v podobě home office. Jeden typ nemovitostí však krize příliš nepoškodila – sklady a průmyslové haly. Fond založený skupinou DRFG investora Davida Rusňáka proto chystá prodej obchodů a kanceláří v hodnotě 1,5 miliardy korun. Získaný kapitál fond plánuje rychle otočit a připravuje dvoumiliardové investice právě do skladů a hal.
V pátek nedělám. Kávu Češi ze svého denního režimu nevypustili ani tehdy, když stát zavřel kavárny. Na svých rostoucích tržbách to vidí pražírna v Albrechticích. Ačkoliv prožívá boom, její majitel Michal Štusek už dávno zavedl čtyřdenní pracovní týden, který označuje za nejlepší benefit pro zaměstnance.
Zapomeňte na radler. Pivovary jdou do obchodů s největší novinkou letošního léta – nápojem hard seltzer. Ten se podobně jako radlery objevuje v různých ovocných příchutích, ale má podstatně větší množství alkoholu. Jako první uvedl hard seltzer v Česku táborský pivovar Obora a teď na trh vstupuje Plzeňský Prazdroj s perlivým nápojem Viper.
Rozhovor týdne: Jiří Šimáně
Miliardář a podle Forbesu 24. nejbohatší Čech Jiří Šimáně má za sebou asi nejhektičtější rok života. V rozhovoru s Jirkou Pšeničkou líčí, jak prožívá bankrot svých aerolinek ČSA, jimž zbyla poslední dvě letadla a sotva čtvrtina zaměstnanců.
Big Tech
Podcastové války. Po dlouhé době se na výsluní mediálního trhu vrátilo audio. Spolu s rostoucí oblibou podcastů a dalších zvukových formátů velcí hráči na stále zahuštěnějším trhu zkoušejí vymýšlet různé modely, jak audio zpeněžit. Přečtěte si průlet Miloše Čermáka podcastovými válkami, poslechněte si novou Stopáž o tzv. creator economy a dejte šanci i našemu novému podcastu Trafika, ve kterém každou neděli Konstantin Sulimenko zkouší novináře a známé osobnosti ze znalosti zpráv, kterým lze často jen těžko uvěřit.
Nekončící zisky Silicon Valley. Není novinkou, že pandemie je zlatým dolem pro velké digitální firmy, ale jejich aktuální zisky překonávají očekávání. Mateřská společnost Googlu, firma Alphabet, zvýšila zisky o 160 procent, Microsoftu rostly o 44 procent, tržní kapitalizace Applu přesáhla dva biliony dolarů a automobilka Tesla hlásí rekordní zisky nikoliv z prodeje aut, ale spekulací s bitcoinem.
Končí nejchladnější duben za posledních 80 let. Na byznysové scéně plné hektického dění je ale možná až moc horko. Tak čtěte, užijte si dobré zprávy a těmi špatnými se nenechte rozčílit!
Zuzana Kubátová.