Cash Only: Havlíček oblékl zelené ponožky. Vstoupí na trh solární Temelín?

Ve čtvrtek se vrátil ministr průmyslu Karel Havlíček z jednání Evropské komise. A zářil novou, jasně zelenou barvou.

„Česká republika otočila kormidlem. Já mám zelené i ponožky. Odjíždím z Bruselu jako podporovatel obnovitelných zdrojů. Na Evropské komisi byli překvapeni, jak velký krok jsme udělali v oblasti dekarbonizace. Děláme ústupky, jaké od České republiky nikdo nečekal,“ prohlásil před novináři.

Za radikální obrat bude podle Havlíčka Česko na oplátku „něco chtít“. Víc peněz na dotace a možnost dotovat přestavbu uhelných tepláren na plyn.

Z Havlíčkova zezelenání jde strach. Už jsem tento týden napsala, že vláda vzdala tvorbu jakékoliv energetické koncepce a popouští uzdu neřízenému investičnímu boomu do obnovitelných zdrojů, aniž by řešila takovou drobnost, jak po této smršti bude fungovat energetický trh. Když jsem text psala, ještě jsem netušila nic o Havlíčkových zelených ponožkách. A neznala jsem ohromující číslo, které padlo rovněž tento týden na konferenci pořádané Solární asociací.

Tam zaznělo, že celková kapacita projektů, s nimiž se přihlásili solární investoři v předběžné předregistraci Modernizačního fondu (to je hlavní dotační motor obnovitelné energetiky), je dvacet gigawattů. To je prosím dvacetinásobek kapacity dnešního jaderného Temelína.

Podle šéfa Solární asociace Jana Krčmáře není třeba brát číslo vážně, protože řada investorů se do předregistrace hlásila jen tak zkusmo. Jenomže – jen ČEZ chce do roku 2030 postavit 6 solárních gigawattů. Pak jsou tu další velcí hráči jako Pavel Tykač nebo Daniel Křetínský. A stovky menších investorů, kteří by daleko raději dávali peníze do energetiky než do nákupů předražených pražských bytů.

Modernizační fond oznámí přesné podmínky pro dotace solárů až toto pondělí, ale už teď je jasné, že zájem o fotovoltaiku je obrovský. A stát, který tak náhle zezelenal, mu nehodlá dávat žádné velké bariéry.

Investiční boom v sobě ale nese riziko – jak pro byznys, tak pro spotřebitele. Jak píše analytik Tykačovy SevEn Energy Radek Jirků na LinkedInu, stát na sebe nechce převzít tržní rizika, a zároveň nechce pro soláry vytvořit funkční trh s elektřinou.

Jinými slovy: čím vyšší je podíl solárů v energetice, tím víc klesá cena elektřiny v době, kdy svítí slunce a produkce všech fotovoltaik je na maximu. Investor při nízké ceně nevydělává. Levná produkce solárů navíc ničí ekonomiku jaderných elektráren, které se výkyvům nejsou schopny přizpůsobit. Jenomže na levné elektřině nevydělává ani spotřebitel – ten má totiž v ceně zahrnuté také náklady na zálohy, jež je třeba k solárům stavět na pokrytí jejich výpadků v době, kdy slunce nesvítí.

Chceme-li dotovat hodně solárů, pak je třeba také korigovat trh – třeba tak, že distributoři budou finančně motivovat spotřebitele k maximálním odběrům elektřiny v době, kdy je nejlevnější. Bude třeba podporovat výkonnou akumulaci – třeba stavbou většího počtu přečerpávacích elektráren. Bude třeba analyzovat, kolik obnovitelných zdrojů vůbec unese rozvodná síť. Nic z toho vláda neřeší. Jen se chystá vyhodit z okna další dotace, které bychom podle Havlíčka za nečekané ozelenění měli chtít v Bruselu.

Za náhlým Havlíčkovým zezelenáním je (jistě kromě snahy vypadat v Bruselu konečně jednou pěkně) náhlé pochopení špiček vládního hnutí ANO, že se mění nastavení české společnosti, která je stále vstřícnější vůči evropské klimatické politice. Dokázal to třeba nedávno projekt Českého rozhlasu Rozděleni klimatem. Vláda se před volbami zřejmě pokusí na novou názorovou vlnu naskočit, ideálně za další bruselské peníze.

Nevím jak na vás, ale na mne jdou z náhlého zelenání politických špiček černé chmury.

Není těžké růst v koronavirové době, když máte byznys, kterému lockdowny svědčí. Udělat ale za koronavirové gastrokrize z malé čokoládovny prosperující manufakturu s padesáti zaměstnanci, to už je kumšt. Pomalu covidová pohádka, jak píše Zuzka Hodková ve své čokoládové story.

Boj o kampeličku. Už dva roky trvá byznysová válka mezi miliardáři Michalem a Jaroslavem Strnadovými na jedné straně a byznysmenem Františkem Savovem na straně druhé. Nyní podle různých zdrojů hrozí, že se konflikt přenese i na půdu spořitelního družstva Artesa, o které se z pozice regulátora začala zajímat i ČNB. Detaily rozkrývá Daniel Novák.

Adrenalinový závislák a pečlivá byznysmenka. Květa a Šimon Vostří vybudovali chytrý software, který pomáhá firmám „číst“ kvalitu jejich kontaktních center i spokojenost zákazníků. Příběh páru z Karlína, který vybudoval startup za miliardu, vypráví další díl našeho nového podcastu Černá čísla.

Co by udělal Kellner? PPF řeší budoucnost své skupiny Home Credit, která dostala ránu především v Číně. Dlouholetý stroj na peníze zasáhl koronavirus, loni musel brzdit a zmenšil se. Zatím není jasné, jak pandemická lavina klíčovou část PPF pocuchá a co z ní pod kopcem zbude. Návrat do kondice bude ale v každém případě těžký a stále pravděpodobnější je prodej aktiv.

IMOS posiluje. Krnovská firma Silnice Morava mění po dvaceti letech majitele – do svého portfolia ji získal stavebně-developerský kolos IMOS Brno. Cenu transakce firmy nezveřejnily, pohybuje se ve stovkách milionů korun. Za transakcí stojí tým Sabiny Matzenauerové z české kanceláře mezinárodní poradenské společnosti MiddleCap.

Big Plastic. Ústup od fosilních paliv nutí petrochemické firmy k orientaci na jiné sektory a vznikají tak další potíže. Nová vědecká studie teď odhalila, že přes polovinu všech jednorázových plastových obalů, které se na světě vyhazují, vyrábí pouhých dvacet velkých firem. Autoři výzkumu je vyzývají, aby se posunuly k alternativám založeným na oběhové ekonomice.

Kolik dluží ČSA? Když byl v březnu vyhlášen úpadek českých aerolinek, uváděly celkové dluhy 1,8 miliardy korun. Podle výrobce letadel Airbus ale ČSA neproplatily faktury za 6,4 miliardy korun, dalších 2,1 miliardy mají dále doplatit a k tomu existují ještě podmíněné pohledávky za 8,5 miliardy. Airbus očekává rychlé zotavení leteckého průmyslu z pandemie a v následujících letech chce výrazně navýšit produkci letadel.

Zelený investiční boom, který startuje ministr průmyslu Karel Havlíček a který popisuji v úvodu, poženou miliardové dotace. Největší díl si z nich nepochybně ukrojí ČEZ, který má pro solární ofenzivu nejvíc vlastních pozemků a bude schopen stavět za nejnižších nákladů. O zelených plánech ČEZ hovoří šéf firemní strategie Pavel Cyrani.

Ještě nestojí, a už má nájemce. Velké hráče v hotelnictví od investic v Praze neodradily ani měsíce lockdownu. Řetězec Motel One plánuje další hotel a míří na Masarykovo nádraží, kde staví Penta. Otevře až v roce 2024, tak se zatím podívejte, co na místě našli archeologové.

Lidé chtějí glamping. Oživování cestovního ruchu ale nepůjde hladce všude. „Covidem se to ještě akcelerovalo, ale dlouhodobě je největší zájem od chalup, roubenek až po nový fenomén, kterému říkáme glamping. Lidé chtějí mít soukromí,“ míní zakladatel ubytovací platformy Amazing Places Petr Kotík. Pomalu se naopak budou plnit hotely v Praze a jiných velkých městech.

Drama kolem stavebního zákona. Kontroverzní legislativní návrh prošel Sněmovnou, ovšem s podporou pouhých 92 hlasů. Opoziční strany okamžitě avizovaly další kroky, jak zabránit tomu, aby vůbec začal platit. Mezitím si můžete přečíst shrnutí hlavních aspektů navrhovaného zákona od Karolíny Štukové.

Nabijete za 14 minut, jedete 300 kilometrů. Tak fungují nové rychlé nabíjecí stanice, které vyrostly v Lovosicích i mnoha dalších místech po celém Česku. Díky spolupráci obcí s firmami jde rychlé budování infrastruktury pro elektromobilitu i bez dotací a Ministerstvo dopravy chce v následujících letech navíc výstavbu podpořit šesti miliardami korun.

Změní Ford Ameriku? K velkému posunu v oblasti elektromobility nedávno došlo i v USA. Svět obletěly záběry prezidenta Bidena řídícího nový elektrický pickup Ford F-150 Lightning, ale za veselou scénkou se skrývá důležitý přelom. F-150 je nejprodávanějším autem v historii USA, cena nové elektro verze je velmi výhodná, a může tak jít o start změny kultury automobilismu v zemi. Všechny aspekty nového vozu Fordu podrobně rozkrývá také The Atlantic.

Sedm faktů o bitcoinu. Budoucnost kryptoměn záleží hlavně na tom, jak se k nim postaví regulátoři finančního trhu. ČNB je ke kryptoměnám zatím smířlivá, ale než se pustíte do investic, přečtěte si ty nejdůležitější informace o bitcoinu, které shrnul Jiří Zatloukal.

Tolik dnešní přehled toho nejzajímavějšího z byznysu v posledním májovém týdnu. O víkendu radím: dívejte se do zelena, které nám nabízí příroda. Ze zelených snah českých politiků byste nemuseli dobře spát. A nezapomeňte číst SZ Byznys!

Zuzana Kubátová