Cash Only: Elektromobily táhnou Evropou a bankéři hrají hypoteční ruletu

Když jsem před rokem sepsala pro Seznam Zprávy komentář s titulkem Elektromobily prorazí, už není cesta zpátky, sesypali se na mne kritici. Shodně tvrdili, že elektromobilita je slepá ulička, trh to časem pozná a předpovídaná světlá budoucnost elektroaut je iluzí. Češi jsou k elektrovozům tradičně skeptičtí, hlavně proto, že je český stát podporuje výrazně méně než řada jiných evropských zemí. Zatím.

Po roce je zas o kus jasnější, že si elektromobily dál razí cestu na silnice, dálnice i do měst. A že cesta zpátky se na trhu, usměrňovaném štědrými motivačními programy a tvrdým tlakem na automobilky, opravdu nerýsuje. Byť by si to nejeden český průmyslník přál.

Podle nejnovější studie poradenské firmy PwC mají elektromobily a hybridy na nejvýznamnějších světových automobilových trzích (EU, USA, Čína, Japonsko, Jižní Korea) už 17procentní podíl v prodeji nových vozů. Počet elektroaut přesáhl v prvním kvartále letošního roku celosvětově 2,2 milionu, což je o 105 procent víc než loni. Podle PwC bude koncem letošního roku po světě jezdit 15 milionů elektromobilů a hybridů a do pěti let jich bude asi 48 milionů.

Nedávno zveřejněná studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) odhaduje, že se celosvětově prodá letos něco přes 4 miliony elektrovozů. Pravda, jejich podíl na globálním prodeji se bude stále pohybovat sotva kolem šesti procent. IEA ale konstatuje růst elektromobility na trzích, kde má tento směr politickou podporu. Což jsou trhy velké a významné.

Boom elektrovozů do značné míry táhne Evropa, kde je podle PwC už úplně nebo částečně na elektřinu víc než třetina nově prodaných vozů. Podílejí se na tom velké ekonomiky, tedy Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie, a dále státy s nejrozvinutější infrastrukturou – Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Rakousko.

V Česku elektroskepse trvá – za 1. čtvrtletí tu prodeje elektroaut a hybridů činily asi desetinu a na celkovém počtu registrovaných aut mají pořád podíl asi 9 promile. Je znát, že popularita elektromobility je přímo úměrná jejich podpoře ze strany státu. Ale u nás se dotačně-motivační kolotoč teprve rozjíždí a tlak na dekarbonizaci ho bude pohánět čím dál silněji, tomu věřte.

V této souvislosti se vraťme ještě jednou ke studii IEA, která se zabývala nároky rostoucí elektromobility a obnovitelné energetiky na nerostné suroviny. Studie upozorňuje, že zatímco na výrobu konvenčního vozu se spotřebuje asi 33 kilogramů mědi a manganu, elektromobil si už žádá přes 206 kilogramů mědi, lithia, niklu, manganu, kobaltu, grafitu a zinku. Podle IEA tak jen výroba elektromobilů do roku 2040 zvedne poptávku po vzácných kovech a minerálech až třicetinásobně (další nároky na jejich těžbu bude mít rostoucí obnovitelná výroba a akumulace energie). Využívaná ložiska kritických surovin jsou dnes ze 75 procent soustředěna ve třech státech: v Číně, Demokratické republice Kongo a Austrálii.

Podle IEA jsou cíle politiků na snižování emisí, elektromobilitu a zelenou energetiku i s tímto háčkem stále reálné, pokud na její varování přijdou odpovídající reakce a konkrétní kroky vlád. Otázka je, jestli ty kroky nepovedou k ještě většímu drancování planety, horším dopadům na životní prostředí a ke geopolitickým mocenským posunům, které se nám Evropanům nemusí dvakrát líbit.

Zakladatel investiční skupiny DRFG se nebojí vabanku. Bývalý člen hnutí ANO a zeť ministryně financí dokončuje úklid ve svém impériu. Skupině DRFG prodává svůj osobní podíl ve firmě Czech Home Capital, vybrousil DRFG do tří nosných oborů a víc prý teď dbá na úspory a efektivitu.

Jak ovšem popsal v rozhovoru s Danem Novákem šéf DRFG Peter Hlaváč, stále rostoucí skupina zatím není svůj obří dluh schopna pokrývat z výnosů podnikání. Takže se staré dluhopisy DRFG splatí z nových a mašina, kterou investorští profíci už otevřeně označují za letadlo, pojede na dluhové vlně dál.

České byznysové hvězdy. Již poosmé dala česká mutace časopisu Forbes dohromady žebříček největších českých rodinných firem. Figurují mezi nimi potravináři, zbrojaři, textilky i loterijní skupina. A pokud vás zajímají příběhy výjimečných zakladatelů českých firem, nenechte si ujít naši novou podcastovou sérii Černá čísla, ve které se představí Tomáš Čupr, Jannis Samaras, Simona Kijonková, Josef Průša, Květa a Šimon Vostří a Dalibor Dědek.

Arca je v úpadku. Po dlouhých měsících se největší krach posledních dvou dekád posunul výrazně kupředu. Pražský městský soud kromě vyhlášení úpadku společnosti Arca Investments jmenoval také předběžného insolvenčního správce. Tím se stane Lee Louda, který má zvláštní povolení vést velké bankroty a v současnosti je mimo jiné správcem zkrachovalé části uhelného podniku OKD. Arca dluží téměř 1 900 věřitelům 19 miliard korun.

Z kanceláří do skladů. Dění kolem skupiny DRFG nebylo v posledním týdnu zdaleka jedinou událostí na dynamickém trhu realit. Průměrné ceny bytů v Brně prolomily hranici 100 000 korun za metr a rvačka je i o rekreační objekty. Díky pandemií vyvolaným změnám klesá zájem o kancelářské prostory, ale naopak pokračuje boom skladů a dalších nemovitostí spojených s logistikou.

Globální nedostatek surovin. Jedním ze závažných dozvuků pandemie je pokračující nedostatek různých surovin brzdící globální průmysl. Kromě nedostatkových čipů roste zájem o kovy i dřevo (kvalitní, nikoliv to napadené kůrovcem) a závažné potíže způsobuje nedostatek plastových granulátů, který už některé české firmy donutil zastavit výrobu.

Úspěšné vegeburgery. Stále zajímavějším odvětvím se stává výroba rostlinných náhražek masa. Už třetím rokem sjíždí z linek továrny v severočeské Krupce vegetariánská chlazená jídla a teď je jich třikrát tolik, než když tam Nestlé s výrobou začínalo. Drtivá většina výrobků však míří za hranice, v Česku tenhle segment roste pomaleji.

Jednota místo bankomatu. Koronavirus posílil pozici venkovských prodejen COOP, a to poměrně nečekanou cestou. Pokladny totiž díky službě cashback sloužily jako bankomaty. Češi přes ně provedli přes milion a 122 tisíc výběrů. Za loňský rok tržby COOP přesáhly 33 miliard korun.

Hypoteční trh je ve varu a bankovní úředníci nestíhají sepisovat nové smlouvy. Hypoteční matador Jan Sadil z ČSOB ujišťuje, že trh je stále zdravý a žádná bublina se na něm nenafukuje. „Kdyby se nafukovala, nechovali bychom se my bankéři tak, jak se chováme,“ řekl SZ Byznys. Takže klid, bankéři dávno ztratili chamtivost, která je podle známé hlášky filmového Vlka z Wall Street Michaela Douglase zdravá. V momentě, kdy by se trh náhodou začal přehřívat, sami zodpovědně přibrzdí. Po zkušenosti z roku 2008 to bohužel alespoň my v SZ Byznys pokládáme za vtip.

Spasí nás korejské čipy? Možným řešením globálního nedostatku polovodičových součástek mohou být investice jihokorejských firem, které v rámci národního plánu administrativy prezidenta Mun Če-ina v čele se Samsungem a SK Hynix vynaloží 450 miliard dolarů na domácí výrobu čipů. Vlastní výrobu se snaží nakopnout i USA a EU.

Načančat se s TikTokem. Dynamicky rostoucí platforma už má více než 689 milionů uživatelů měsíčně, a je tak levnou obchodní příležitostí pro nové i zavedené společnosti především díky inzerci a interakci s klientelou. Mezi nejoblíbenější sektory patří kosmetika a móda, ale oblíbená jsou i videa se zbožím z oblasti klenotnictví nebo dekorace domácností.

Musk potápí bitcoin. Mýdlová opera kryptoměn přináší stále nové zvraty. Elon Musk dosud s bitcoinem neměl problém, ale teď s odkazem na závažnou ekologickou stopu zastavila Tesla jeho příjem a poohlíží se po alternativě s nižší spotřebou elektřiny. Muskova raketová SpaceX pro změnu zase začala přijímat dogecoin. A i přes nestabilitu kryptoměny lákají stále víc i české investory – za první čtyři měsíce roku 2021 se jich u nás prodalo za 2,9 miliardy korun.

Tolik týdenní přehled byznysového dění. Čeká nás deštivý a chladný víkend. Tak čtěte SZ Byznys, uvažujte o tom, jak pomoci planetě, a neztrácejte víru, že svět si nakonec najde cestu správným směrem.

Zuzana Kubátová.