Článek
Předvolební čas a rostoucí počet nově nakažených rozčísla tento týden zpráva o akci policie, která obvinila „zázračného“ investora Ondřeje Janatu z podvodu.
Ten měl spáchat tím, že investorům nabízel prostřednictvím svého tzv. neveřejného alternativního fondu zhodnocení investic, ale připisované výnosy byly podle policie fiktivní a závislé na přílivu nových klientských peněz. Jde o model každému dobře známý jako „letadlo“.
V debatě pod článkem si jeden z diskutérů posteskl, že si myslel, že devadesátá léta už jsou pryč. Možná si vzpomněl na případ Alima Karmova, který v roce 1996 pod příslibem téměř třicetiprocentního zhodnocení v investiční společnosti Futurum Aurum vylákal od tisíců lidí zhruba 200 milionů korun. Karmov se s tím nemazal. V inzerátech se následně označil za ruské zvíře a přiznal k tomu, že všechny podvedl. Nebo o pár let starší První pražskou družstevní záložnu v režii Martina Říhy. Ta za vydatné podpory herců, zpěváků a billboardů s oslem, kterému se ze zadku sypaly do hrnce zlaťáky, získala na vkladech několik set milionů, než spadla klec.
Bylo by chybou myslet si, že princip letadla je relikt devadesátek. Princip zůstane v jakékoliv době stejný, jen se mění jeho provedení. Ostatně současný případ, zdá se, má blíže spíše ke kauze podnikatele Jiřího Kubíčka, který sliboval vysoké zisky díky nasazení „forexových robotů“ na obchodování s měnami. Pár let zpět tak Kubíček od více než 7 tisíc lidí vylákal 2,5 miliardy korun, než v roce 2020 skončil před soudem.
Janata neměl roboty, ale prodával svou image zázračného investora. Ať už jím byl, či nikoliv, nevím. Asi se mu řada úspěšných obchodů povedla a možná ho přerostlo jen jeho velké ego a k principu letadla se uchýlil až s ohledem na vývoj situace, než že by ho plánoval od začátku. Z pohledu výsledku je to ale jedno.
V Česku se v posledních letech vyrojila nabídka nejrůznějších firemních dluhopisů i nabídek alternativních fondů, které v podstatě nepodléhají žádnému dohledu, srovnatelnému s kontrolou finančních institucí či investičních společností. Nabízejí atraktivní výnosy a s dobrým marketingem a vysokými provizemi pro finanční zprostředkovatele mohou zlákat spoustu lidí. Většina z nich, a Janatův fond nevyjímaje, se pochlubí tím, že jsou osobou registrovanou u České národní banky. V řadě lidí to může vyvolat dojem, že jde o nějakou prověřenou, dozorovanou a kontrolovanou činnost. Ale není tomu tak. Centrální banka v těchto případech funguje více méně jako zapisovatelna a registrace má pouze evidenční povahu.
Ve velkém množství nabízených výnosných dluhopisů či alternativních možností investic se tak mezi seriózními nabídkami snadno schovají i takové, které serióznost pouze dokonale předstírají.
Není snadné je odhalit včas, protože „letadlo“ letí tak dlouho, dokud má přísun paliva, klidně i dlouhá léta. A může fungovat i v zemích, kde mají s investováním a dohledem nad kapitálovým trhem mnohem bohatší zkušenosti než v Česku. To ukázal případ amerického finančníkla Bernarda Madoffa, v jehož investičním „letadle“ se roky vezli nejrenomovanější investoři a instituce z celého světa, než ho FBI v roce 2008 zatkla a obvinila ze zpronevěry 50 miliard dolarů.
Zlákat lidi k investicím s příslibem vysokého zhodnocení je v současné době snazší. Peněz je přetlak, inflace vysoká a víra investorů v příslib i v podezřele vysoké zisky je podpořena skutečným mimořádným růstem řady akciových titulů či kryptoměn. Příběhy o zbohatnutí na burzách jsou na denním pořádku a touha lidí patřit mezi ně značná a do velké míry přirozená.
V případě fondu Ondřeje Janaty si investoři měli položit jednu otázku. Opravdu mě potkalo takové štěstí, že mladík, který podle rozhovorů v médiích dokázal pro sebe ročně vydělávat stovky procent, chce teď konzervativně zvolnit a vydělávat pro ostatní a pro sebe „jen“ desítky procent ročně? Mám svěřit peníze někomu, o kom se na webových stránkách fondu nedozvím nic, než jen marketingové floskule a holedbání se tím, že jeho tým patří „k nejlepším v EU a ceněným na Londýnské burze“? Svěřit peníze do správy někomu, jehož skutečnou odbornou referencí je příběh, který si o sobě sám stvořil?
Pohled na výnosové křivky slibující snadné zisky je ovšem omamný, praktiky některých investičních expertů a prodejců velmi přesvědčivé. Je to jako když sledujete skořápkáře honit kuličku pod kelímkem, který prohrává s nastrčenou volavkou. A když si vsadíte, protože jste si jisti, že tam ta kulička je, tak smůla. Šlo jen o iluzi. A ve světě investic jsou iluze velmi rozšířené.
Zajímají vás úspěchy českých technologických startupů, bouřlivý vývoj v oblasti elektromobility nebo pokračující nedostatek skladů, surovin i zaměstnanců? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
