Článek
Česká národní banka přitvrdila v boji s vysokou inflací a zdvojnásobila svou klíčovou úrokovou sazbu, kterou se snaží tlumit příliv peněz do ekonomiky. Šlápla na brzdu více, než se čekalo. Dala tak jasně najevo, že inflaci vnímá jako vážný problém, a nikoliv přechodný jev, který časem sám odezní.
Guvernér Jiří Rusnok zdůraznil, že inflaci táhnou silné zahraniční i domácí vlivy a pandemie covidu nijak nezchladila přehřátý trh práce a realit.
Navzdory tlaku ministryně financí Aleny Schillerové i premiéra Andreje Babiše se ČNB opřela o svou zákonem danou nezávislost, která je zásadní pro to, aby mohla plnit svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita.
Přestože rychlé zvyšování sazeb vyvolává u některých vládních politiků a části odborníků kritické reakce, je třeba si uvědomit, že aktuální sazby jsou stále výrazně níže než před vypuknutím pandemie covidu, a stále hluboko pod mírou inflace, tedy reálně záporné. Takže žádné drama se zatím neděje a sazby se budou zvyšovat dál.
Tlak politiků není pro centrální banku ničím novým. Zažil to guvernér Josef Tošovský, kterého v polovině 90. let minulého století tehdejší premiér Václav Klaus kritizoval za přitvrzování měnových podmínek. O nástupce Tošovského sváděli v roce 2000 ostrý souboj prezident Václav Havel s tehdejším premiérem Milošem Zemanem, který Havlova favorita Zdeňka Tůmu považoval za „jestřába“ a prosazoval umírněnější „holubici“ Oldřicha Dědka.
Současné složení bankovní rady lze i podle čtvrtečního hlasování rozdělit na pět jestřábů a dvě holubice, které nehlasovaly pro zvýšení sazeb. Podle dřívějších vyjádření členů bankovní rady je zřejmé, že proti byli Oldřich Dědek (blízký prezidentu Zemanovi) a Aleš Michl (blízký premiéru Andreji Babišovi). Zastánci restriktivní politiky dosud převažují, což je v současné době dobře, ale otázkou je, zda to tak zůstane i v následujících dvou letech.
Klíčový okamžik přijde již příští rok, kdy v polovině roku definitivně končí guvernér Jiří Rusnok bez možnosti prodloužení mandátu. Spolu s ním budou obhajovat mandát Tomáš Nidetzký a Vojtěch Benda. A v únoru 2023 bude definitivně končit Oldřich Dědek a obhajovat bude Marek Mora.
Je dobré slyšet od účastníků schůzek s prezidentem Zemanem, že mu hlava funguje dobře. Výběr členů bankovní rady je jednou z nejdůležitějších prezidentských pravomocí a nutno dodat, že prezident Zeman se dosud rozhodoval poměrně zodpovědně. Vydrží-li prezidentovi zdraví, bude tedy ještě jmenovat pět ze sedmi členů vedení ČNB včetně nového guvernéra.
S blížícím se termínem konce guvernéra Rusnoka budou sílit snahy politiků výběr ovlivnit, ale stejně tak se uvnitř bankovní rady rozhoří boj o nástupnictví. Své o tom ví již zmiňovaný exguvernér Zdeněk Tůma, který rezignoval na svůj mandát o osm měsíců dříve. „Je celkem přirozené, že narůstá tendence hodnotit kroky a vyjádření členů bankovní rady z pohledu této změny. I na základě zkušenosti před šesti lety si uvědomuji, že pro Českou národní banku bude lépe, když období spojené s obměnou bankovní rady bude co nejkratší,“ uvedl tehdy Tůma ve svém rezignačním dopisu pro prezidenta Václava Klause.
Boj o nástupnictví po Rusnokovi uvnitř ČNB již začal a důležitou roli ohledně nového guvernéra i viceguvernéra může sehrát sám Jiří Rusnok. Je známo, že jeho vztah s prezidentem Zemanem je velmi korektní až přátelský, a je zřejmé, že při sestavování bankovní rady mu prezident naslouchal.
S výběrem nového guvernéra tedy není třeba čekat. Sám Miloš Zeman v dobách aktivní politiky ve vládě či Poslanecké sněmovně vyjadřoval názor, že jmény členů bankovní rady by neměl prezident překvapovat, ale že by se o kandidátech mělo diskutovat s dostatečným předstihem. Tak teď má prezident skvělou příležitost se tak zachovat.
Zajímají vás novinky v oblasti zdražování energií, materiálové krize nebo kolísající čínské ekonomiky? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
