Článek
V širším měřítku je rybolov v Británii malým odvětvím. Výlovům se věnuje přibližně 12 000 Britů na 6000 lodí, což k hrubému domácímu produktu přispívá polovinou jednoho procenta. Totéž platí pro většinu kontinentálních evropských zemí, informuje list The New York Times (NYT).
Navzdory tomu se ale rybolov ukazuje jako jeden z nejvíce politicky zrádných bodů. Raab toto téma dokonce označil za „hlavní důvod sváru“, jelikož nepokládá za správné, že EU chce, aby Británii náleželo pouze 18 % ryb ulovených v tamních vodách.
Ve skutečnosti EU nabízí Británii vrácení 15-18 % z kvóty, kterou momentálně evropské lodě z britských vod čerpají, píše list The Times. Tamní vláda však tento návrh odmítla a požaduje, aby se britským rybářům vrátilo 80 % z daného množství.
„Jakožto nezávislý pobřežní stát chceme mít kontrolu nad svými vlastními vodami. Tak to očekává každá jiná země světa. Nemyslím si, že je nerozumné, když žádáme Evropany, aby to vzali v úvahu,“ nechal se slyšet Raab v pořadu The Andrew Marr Show, který vysílá BBC One.
Obě strany se rovněž neshodnou v přístupu, který mají rybáři z EU do teritoriálních vod Spojeného království, a zatímco Británie nabízí postupný přechod, aby zabránila tomu, že evropským lodím bude v lednu přístup do jejích vod zcela zakázán, vyjednavači na druhé straně nevidí možnost kompromisu.
Rozhovory tváří v tvář mezi hlavním vyjednavačem EU Michelem Barnierem a Davidem Frostem se odehrály tento víkend a trvaly vždy přibližně půl dne. V debatách by oba týmy měly pokračovat i v nadcházejících dnech s nadějí, že dohody bude dosaženo tento týden.
Proč zrovna rybolov?
Členství Británie v EU po dlouhé roky pro zemi znamenalo sdílení vod s loďstvem z Francie, ale i s loďstvy dalších států. Pro některé evropské lodě by potenciální vyřazení z britských vod znamenalo zkázu, loví zde už celá staletí, píše NYT.
V některých oblastech podíl výlovu lodí EU drasticky převládá, britský rybářský průmysl však tvrdí, že jeho zájmy byly obětovány, když země vstoupila do Evropského hospodářského společenství, tj. předchůdce EU. Nyní, když má přijít osamostatnění Británie, chtějí zpět, co jim podle nich náleží.
Jde o více než jen tresky?
V uplynulých týdnech britský deník The Telegraph zaznamenal roztržky mezi francouzskými a britskými loděmi, které by mohly být předzvěstí toho, jak by mohl vypadat příští rok, pokud by nyní probíhající obchodní jednání selhala. Francouzské rybářské posádky mají mimo jiné možnost blokovat přístav Calais, který je v případě Británie klíčovým spojením s kontinentální Evropou.
Britský premiér Boris Johnson navíc během kampaně před referendem o brexitu v roce 2016 slíbil rybářům změny. Nyní přišel čas své sliby splnit, nebo riskovat obvinění ze zrady. Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na druhé straně čekají v roce 2022 volby a vzdát se Britům není nejlepším způsobem, jak získat hlasy francouzských voličů.
Kdo má ve vyjednávání navrch?
Podle NYT má v případě rybářského průmyslu výhodu Británie, alespoň tedy na papíře. Pokud by nedošlo k uzavření dohody, země by získala kontrolu nad vlastními vodami a tím, kdo do nich může a nesmí.
Existuje tu ovšem také háček a je větší než ten rybářský. Británie většinu toho, co vyloví, vyváží a to, co sní, zase dováží. Polovina toho, co Britové uloví, je navíc tvořena rybami, které nežijí na dně oceánu. Jde například o makrelu, za kterou v zahraničí obdrží obchodníci více peněz.
Bez dohody by tak britské vývozce ryb čekala cla a jejich produkty by během čekání na kontroly inspektorů v kontinentálních přístavech mohly ztratit na kvalitě.
A co na to Irsko?
„Chtěl bych velmi důrazně varovat před vyřčením jakýchkoliv předpovědí na toto téma, dokud neuvidíme, jak se to ve skutečnosti vyřeší,“ uvedl pro The Irish Times Sean O’Donoghue, výkonný ředitel rybářské organizace města Killybegs. Podle této skupiny by vrácení podílu Spojenému království, které Brusel v rámci vyjednávání navrhuje, bylo „naprostou katastrofou“ pro irský rybolov.
V britských vodách je irskými loděmi uloveno více než 60 % z ulovených makrel. Pokud by však byl plný přístup do britských vod zachován, na irský rybářský průmysl by situace mohla mít „velmi malý nebo jen minimální účinek“, podotkl O’Donoghue.
Tik tak
Vysoce postavení irští a francouzští ministři varovali, že EU nevstoupí do vyjednávací brexitové pasti, kterou klade Británie s blížícím se hraničním termínem. „Zbývá nám jen trochu času, a pokud se Spojené království domnívá, že ten zbývající čas funguje v jeho prospěch jako i v minulých letech, není tomu tak,“ nechal se slyšet Clément Beaune, francouzský ministr pro evropské záležitosti.
„Stále jsme velmi daleko od dohody,“ cituje Beauneho britský list The Guardian ohledně diskuzí na téma rybolovu. „Nemůže dojít k dohodě, pokud nebude poskytnut udržitelný a rozsáhlý přístup k britským vodám (…) Naše podmínky jsou známy, nejsou nic nového.“
O omezeném času k vyjednávání se zmínila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta připustila, že kvůli zdlouhavým jednáním panují určité obavy. Nizozemsko, Belgie a Francie dokonce požádaly Evropskou komisi, aby v posledních týdnech zahájila přípravy na britský odchod bez dohody.
„Doufáme, že tyto rozhovory skončí šťastně. Nepotřebujeme dohodu za každou cenu. Chceme ji, ale pokud to nepůjde, přijmeme nezbytná opatření. Dohoda je každopádně v zájmu všech,“ sdělila Merkelová. „Některé členské ale státy začínají být neklidné. Mnoho času už nezbývá.“
