Čaputová prezidentkou: Nepřišla jsem vládnout, musíme překonat rozdělení společnosti

Zuzana Čaputová krátce po sobotním poledni složila ústavou předepsaný slib a ujala se nejvyšší státní funkce jako první žena v historii Slovenska. Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v pořadí pátou hlavou státu od jeho vzniku v roce 1993.

Prezidentský slib složila do rukou šéfa ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy.

Ceremoniálu se kromě poslanců, členů vlády, bývalých prezidentů zúčastnili diplomaté a další hosté. Stejně jako v minulosti ani tentokrát nebyli na inauguraci pozváni zahraniční státníci.

Rozhovor se Zuzanou Čaputovou po jejím zvolení prezidentkou Slovenska:

Při příjezdu Čaputové k budově Reduty, kde se ceremoniál konal, část přítomné veřejnosti tleskala, ozvaly se ale také výkřiky „hanba“. Po složení slibu Čaputová převzala nejvyšší státní vyznamenání, které jí jako prezidentce náleží.

Čaputová ve svém prvním projevu ve funkci prohlásila, že chce pokračovat v nekonfrontačním stylu politiky, který prosazovala již v prezidentské kampani, kdy se vyhýbala osobním výpadům. „Budu se aktivně zajímat o nové právní normy, aby přispěly k důstojnosti života lidí, k ochraně životního prostředí a k vyvážení nezávislosti veřejné moci její zodpovědností,“ řekla.

Zdůraznila význam členství země v Evropské unii a v Severoatlantické alianci a ocenila, že Slovensko po pádu komunistického režimu v roce 1989 zvládlo klíčové okamžiky.

„Potřebujeme překonat propasti, které jsme ve společnosti za uplynulá léta vyhloubili, a to mezi jednotlivými skupinami a názory, které reprezentují. Postoj k jinakosti, k jiné tradici, k jiné zkušenosti a k jinému názoru umíme vyjádřit i bez toho, abychom se dotýkali svobody a důstojnosti jiných,“ uvedla Čaputová.

V závěru svého projevu řekla „děkuji“ nejen ve slovenštině, ale i v jazycích národnostních menšin včetně češtiny a romštiny. Stejným způsobem vyjádřila vděk občanům země již po vítězství v rozhodujícím kole březnových prezidentských voleb.

Čaputová se v minulosti úspěšně angažovala proti plánům na vybudování nové skládky odpadů ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. V roce 2017 vstoupila do neparlamentní strany Progresivní Slovensko (PS) a loni se stala její místopředsedkyní. Po vítězství v březnových přímých prezidentských volbách se vzdala členství v PS, které v koalici s další neparlamentní stranou Spolu letos v květnu vyhrálo na Slovensku evropské volby.

Již příští týden Čaputová navštíví Česko. Dodrží tak tradici, podle které první oficiální cesta českého či slovenského prezidenta vede do druhé republiky bývalé československé federace.

K jejímu oficiálnímu nástupu do čela Slovenska jí pogratulovali někteří čeští politici. Mezi prvními byl člen TOP 09 Jiří Pospíšil.

Čaputová v rozhodujícím kole prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého podporovala nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie. Ve funkci prezidenta vystřídala Andreje Kisku, který se o znovuzvolení na další pětileté funkční období neucházel a v předvolební kampani podpořil právě Čaputovou.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru.

Při vytváření vlády je výběr premiéra na prezidentovi, byť dosavadní praxe respektovala výsledky voleb. Kiska ale při loňské výměně vlády využil zmíněné pravomoci k tomu, aby ovlivnil složení nového kabinetu Petera Pellegriniho.