Čaputová je v Prešově, Češi tam začali s demolicí poškozeného domu

Primátoři středoevropských metropolí uzavřou v Budapešti „Pakt svobodných měst”. K alianci Varšavy, Bratislavy a Budapešti se podpisem pirátského primátora Zdeňka Hřiba připojila i Praha. O spojenectví měst psal Seznam už na konci října, když ho poprvé zmínil nově zvolený budapešťský primátor Gergely Karácsony.

Středoevropské metropole mají společný ekonomický rozvoj, ale i to, že v jejich čele stojí liberální primátoři, kteří mají řadu sporů s centrální vládou. Symbolické vymezení proti vládám obsahuje i budapešťská deklarace.

„Využívají nespokojenosti společnosti ke svým vlastním politickým a osobním cílům, aniž by nabízeli skutečné odpovědi. Tvrdí, že zastupují národ, ignorují ale celé vrstvy společnosti, například obyvatele našich multikulturních metropolí. Šíří nacionalismus, který už v minulém století dvakrát vedl k tragédii,” cituje z dokumentu maďarský server Index.hu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová navštívila v pondělí místo tragédie v Prešově. Před místní radnicí na ni podle deníku SME čekaly desítky lidí. Byli mezi nimi i obyvatelé panelového domu v Mukačevské ulici, kterým otřásl výbuch plynu. Zahynulo při něm sedm lidí a jeden člověk se stále pohřešuje.

Právě v pondělí dopoledne začala demolice dvanáctipatrového domu. Česká demoliční firma má na základě rozhodnutí statiků zbourat nejméně čtyři vrchní poschodí, posléze se rozhodne o dalším postupu.

O domov přišla kvůli výbuchu i učitelka umělecké školy Ivana Pančáková, která se stala vlastnicí bytu pouhé čtyři dny před výbuchem. „Když jsem přiběhla k bytovce, hned mi bylo jasné, že už nemám byt, chyběly mi dvě celé stěny. A když začaly vyšlehávat plameny, už jsem ani nedoufala. Byla to hrůza,” popsala v rozhovoru pro Denník N.

Už šest měsíců stojí v čele rakouské úřednické vlády kancléřka Brigitte Bierleinová. Bývalá předsedkyně ústavního soudu dala dosud médiím jen několik rozhovorů, její vláda nepřijímá ani žádná závažná politická rozhodnutí – nejmenuje velvyslance, nenavrhuje zákony ani neobsazuje vysoké státní funkce.

Bierleinová teď ve víkendovém rozhovoru pro deník Der Standard varuje, že pokud bude sestavování nové Kurzovy vlády trvat déle než do ledna, bude muset chápání svého úřadu přehodnotit a být aktivnější. Dosud bylo s přechodnou vládou spokojených přes 60 procent Rakušanů, s protahováním koaličních jednání mezi lidovci a Zelenými ale pasivní postoj kabinetu komplikuje chod země. Nová vláda, v jejímž čele má stanout Sebastian Kurz, by nejspíš měla vzniknout v lednu.

Zas o něco jasnějším se stal boj v jarních polských prezidentských volbách. Největší opoziční strana si v primárkách po měsících průtahů vybrala svou kandidátku: Małgorzatu Kidawou-Błońskou.

Současná místopředsedkyně polské sněmovny dostala 354 hlasů a jasně tak porazila poznaňského primátora Jacka Jaśkowiaka, kterého volilo 125 delegátů sněmu. Ve svém projevu vítězná kandidátka zdůraznila ochranu životního prostředí. Zkritizovala tak výjimku, kterou si minulý týden na EU vymohl polský premiér Mateusz Morawiecki: Polsko na rozdíl od ostatních států nemusí splnit klimatické cíle do roku 2050.

V květnových prezidentských volbách se opoziční kandidátka utká se současnou hlavou státu Andrzejem Dudou, šéfem lidovců Władyslawem Kosiniakem-Kamyszem i publicistou a moderátorem talentové soutěže Szymonem Hołowniou. Čeká se ještě na kandidáta levicového bloku a extrémní pravice. V průzkumech zatím jasně vede Duda.

Německá vláda se po dlouhých jednáních dohodla se spolkovými zeměmi na klíčových bodech národního klimatického balíčku. Informaci přinesla agentura DPA. Už od Nového roku má z 19 na 7 procent zlevnit zdanění vlakových jízdenek, zároveň se zvýší příspěvek na dojíždění za prací (od 21. kilometru).

Peníze má naopak přinést zvýšení cen v německém systému emisních povolenek za dopravu a vytápění budov. Plynárenské společnosti a obchodníci s ropou zaplatí v roce 2021 za tunu CO2 25 eur (638 korun). Původně přitom vláda plánovala pro rok 2021 cenu 10 eur. Do roku 2025 se cena zvýší až na 55 eur. Díky vyššímu příjmu za povolenky se má Němcům snížit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů, který platí v rámci každé spotřebované kilowatthodiny.

Česko podobný národní systém emisních povolenek nemá. V EU se ale od roku 2005 obchoduje s povolenkami, které nakupují tepelné elektrárny a továrny.

Mimořádně přinášíme i zprávu z Estonska. Tamní konzervativní prezidentka Kersti Kaljulaidová v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita řekla, že její země plně důvěřuje Severoatlantické alianci – navzdory nedávným slovům francouzského prezidenta Macrona o „mozkové smrti” nebo jednání tureckého prezidenta Erdogana.

„NATO má stoprocentní účinnost v zajištění bezpečnosti svým členům metodou odstrašování,” uvedla Kaljulaidová. Zároveň hájila svou letošní cestu do Moskvy: „Potřebujeme s nimi mluvit, je to náš soused.”